Články autora Milan Pavel
ČLOVĚČINY: Světélko
Dveře z pokoje na zahradu jsou prosklené. Brzy ráno a několikrát během dne za nimi vidíme našeho černého kocourka, jak se dívá do bytu a dává tak najevo, že by chtěl dovnitř. Vyhovíme mu vždy a celkem rádi, náš černý, chlupatý kamarád je milý, a pro svou přítulnost, dávanou okázale najevo, je miláčkem všech v [...]
ČLOVĚČINY: Lidová dogmata a vcítění
Od časných dětských let, od chvíle, kdy jsem byl schopen chápat mluvené slovo, a hlavně nepatrně později, kdy jsem dokázal vnímat věty složené z těchto slov, snažilo se mě mé okolí, tedy hlavně rodiče a škola, ovlivňovat dogmatickými poučkami velké a nadčasové platnosti. Mysleli to dobře, uznávám, chtěli dát mé [...]
ČLOVĚČINY: Ten mrcha čas…
Jako většina lidí, tak i já se denně myji před zrcadlem. Mívám nejednou chuť říct tomu obličeji naproti mně to, co si o něm myslím: „Víš, nelíbíš se mi, ale i tak tě musím každý den umýt a obden i oholit“. Vídávám tak sám sebe v zrcadle přinejmenším ráno a večer, někdy i častěji, a [...]
ČLOVĚČINY: Co je moc…
Říkává se, že co je moc, to je moc, říká se, že všeho moc škodí, říká se také, že čeho je moc, toho je příliš. V paměti uvízly i zlomky výroků, vztahujících se k prožívané roční době. Teď právě je to pro mne „Léto budiž pochváleno“ nebo „Bylo léto, horké léto, tak jak léto má být...“ a zlobte [...]
ČLOVĚČINY: Úklidové vzpomínání
Tak jako opice na holé a chlupaté, i lidi dělí se na chudé a bohaté... to je citát z jedné starší písně Voskovce a Wericha. Dělení podle majetku je jedním z hlavních, těmi, kdo se mají dobře, důsledně zamlčovaným, ukazatelů. Lidově se také říkávalo, a možná se to někde ještě říkává, že lidé jsou různé, a [...]
ČLOVĚČINY: Čas mění představy
Ano, budou Vánoce... Setkali jsme se s přítelem Vladimírem v jedné hospůdce, a toto setkání bylo, ač se to tak na první pohled nezdá, součástí předvánočního času: vezl jsem mu vánoční cukroví, které napekla moje paní. Ta je totiž takový pracovitý účinlivý dobrák, nebo – chcete-li, taková pracovitá dobračka, [...]
ČLOVĚČINY: Psaní…
Nejsem přítelem zásilkových služeb, ale co je mi to platné? Dámy, vládnoucí našemu společnému hnízdu, mají na věc jiný názor, a dá se říct, že si zásilkové obchody pochvalují. Můj názor, že nižší cena nemusí vyvážit nevýhody nákupu podle katalogů, že třeba u bot nebo oblečení si u zásilkové firmy nemohu, [...]
ČLOVĚČINY: Něco jako zpověď
Tvrdí se, že nikdo není dokonalý a je to určitě pravda. Ne, nechci tím narážet na jeden krásný výrok ze závěru staršího známého amerického filmu, známého u nás pod názvem „Někdo to rád horké“, ani na jisté pořady v české televizi, využívající k pobavení diváků ukázky lidské nevědomosti. Pravidlo, že [...]
ČLOVĚČINY: Pokus o odpověď příteli
Počátkem noci vypínám svůj mobil. Nejenže netoužím po tom, aby mne někdo, třeba i omylem volal, hlavně ale chci šetřit baterii. Mobil není právě nejnovější, mám ho nejméně sedm let, jeho provedení je poněkud archaické a baterie zřejmě slábnoucí. Ráno, pokud náhodou nezapomenu, mobil znovu zapínám. Jako obvykle, [...]
ZVĚDAVÉ HISTORIČNO: Úlomek malých dějin
„Schválně se pojď podívat,“ vyzval jsem přítele Vladimíra, když byl u mne nedávno na návštěvě, a vedl jsem ho k monitoru počítače, abych mu ukázal z internetu získanou prezentaci s názvem Češi – jak nás vidí svět. Mapa Střední Evropy, uprostřed Česká republika, jejím západním sousedem je Irák. Další [...]
