Vzhledem k tomu, že se mezi námi vynořila spousta nových čtenářů patřících ještě nedávno do kategorie „mlčících čtoucích“, kteří by třeba rádi napsali o svých miláčcích a zážitcích a nevědí jak do toho, tak se začátkem roku nabízím tento malý návod.

Jak napsat na Zvířetník? Tak zaprvé – snadno. Nikdo nečeká, že budete hotovým spisovatelem a dokonalým fotografem. Předpokládá se, že máte chuť se s ostatními podělit o své zkušenosti, příhody, nápady, naděje či obavy. Máte nového zvířecího přítele, váš miláček provedl něco nezapomenutelného, máte za sebou báječný výlet nebo třeba i hořkou zkušenost, o které si myslíte, že by ji ostatní měli znát, aby se třeba podobným věcem vyhnuli.

Zvířetník je deník o zvířatech a o lidech. Obě kategorie jsou pevně spleteny již tisíce let a my tady víme, že oba světy se navzájem natolik ovlivňují, že ani není možné je od sebe uměle oddělovat. Takže to neděláme…

Pro zvířecí příběhy tu je řada specializovaných rubrik, včetně Práv zvířat, kam zařazuji především nejrůznější výzvy SOS o zvířatech ztracených i nalezených. Nikoliv ovšem běžnou inzerci. Lidské příběhy, úvahy a vzpomínky patří do Člověčin, cestovatelské zážitky do Rozcestníku. A samozřejmě je tu Mlsotník. Vedle receptů je do něj možné psát i příběhy o tom, jak jste k tomu kterému receptu přišli, kdy a od koho vám nejlépe chutnalo či příhody s konzumací dotyčné pochoutky spojené. Ani zde nevylučujeme zvířecí přátele, takže recepty na mňamky pro naše čtyřnohé společníky sem pochopitelně patří také. A teď k tomu jak:

Text:

Text v podstatě libovolného rozsahu by měl být poslán ve formátu nějakého textového editoru – nejčastěji jde o wordovské dokumenty (doc). S dokumenty pořízené v Open Office mívám problémy, takže je vhodné je uložit ve formátu, který MS Office dokáže přečíst. Naprosto nemám nic proti Linuxu, jen ho z různých důvodů (např. právě red. systém) nemohu používat. Dále – neunavujte se prosím se složitým formátováním! Stejně první, co s textem udělám, je jeho „odformátování„. Pro redakční systém ho musím předžvýkat trochu jinak…

Píšete-li pro Zvířetník, uvědomte si prosím, že první odstaveček by měl být použit jako perex článku, tedy ten kousek textu, který vidíte na hlavní straně před tím, než článek otevřete. Měl by to tedy být jakýsi stručný úvod. Pokud tomu tak není, musím vám někdy rozpůlit první myšlenku a to bývá škoda. Další věc jsou odstavce. Protože váš článek si budou lidé číst především na monitorech svých počítačů, nemohou být odstavce moc dlouhé. Čtení je potom obtížnější a vůbec nepohodlnější. A navíc – neuděláte-li odstavce vy, udělám je já, takže je lepší, když si to napíšete podle svého.

Články prosím podepisujte už do textu a to ve tvaru, jaký chcete, abych použila. To znamená, že pokud chcete podepsat článek pouze svým nickem, nebo jménem a nickem doloženým v závorce, napište to tam! Nemám problém vám vyhovět, jenom potřebuji vědět, co chcete. Je samozřejmé, že pokud chcete na veřejnosti vystupovat jenom pod svým nickem (přezdívkou), můžete se na moji diskrétnost spolehnout.

Pokud máte pochybnosti o tom, jak se na počítači správně píše, pokud jde třeba o mezery, interpunkci, uvozovky, závorky apod., klidně mi napište a já vám pošlu mailem stručný návod. Není třeba se stydět – většina z nás se učila psát na počítači sama a s těmito pravidly se prostě neměla kde setkat.

A ještě něco. Už jsem měla mezi svými autory i dyslektiky, kteří mají obecně problémy s pravopisem. (Vím, oč jde, mám jednoho doma.) Upozorňuji naprosto vážně, že tohle není důvod, pro který byste neměli psát! Redakční práce spočívá mimo jiné v tom, že se snažím pozorně číst a případné chyby opravovat. Měla bych je vychytat všechny, ale jsem také jen člověk a někdy bývám pořádně unavená a pustím je také. Takže – pište a z chyb si nic nedělejte. Společně je snad porazíme všechny.

Obrázky:

Redakční systém, který používáme, je ohromná a stále se vyvíjející aplikace sloužící především zpravodajcům, takže má své nároky na zpracování fotografií. Základní je fakt, že potřebuji fotky větší, jejich výška (height) by měla být min. 400 pixelů, u fotek na výšku potom 500 pixelů. Lapidárně řečeno, vždy je lepší fotka větší než menší! To proto, že při zpracování fotografie platí systém „povinných“ výřezů a pokud je fotka moc malá, nepodaří se mi z ní např. udělat ten maličký obrázek, který je vedle perexu na hlavní straně…

Zasílání:

Text a fotografie posílejte vždy zvlášť! Pokud dáte obrázky třeba do wordu, tak já je mohu vypreparovat už jen v nevyhovující kvalitě a musím tak jako tak žádat o jejich nové zaslání. Mail s textem a obrázky posílejte na adresu dagmar.ruscakova@gmail.com.

Pokud jsem doma a tedy u netu, vždy potvrzuji přijetí mailu. Pokud se vám neozývám, tak buď nejsem u počítače (delší pauzy avizuji předem), nebo se váš mail zatoulal. Zatoulat se buď může úplně (nedojde), nebo mi ho Google zařadí do spamů. Vzhledem k tomu, že mám veřejnou adresu, chodí mi desítky (až stovky!) spamů neboli nevyžádané pošty denně, takže pokud čekáte několik dní, může být už velký problém váš mail dohledat.

Takže pokud se do nějakého půl dne až jednoho dne neozvu, avizujte prosím mail v komentářích. Mnoho z vás už na tento problém narazilo, takže radši upozorňuji předem.

Takže závěrem: pište, protože právě díky příspěvkům vás čtenářů je Zvířetník Zvířetníkem. Není to těžké a rychle zjistíte, že psaní je vlastně velká legrace.

Na vaše příspěvky se těší

Dagmar Ruščáková