Archiv rubriky O lidech
ČLOVĚČINY: Hrozí Austrálii matriarchát?
V Austrálii zastávají ženy vrcholné politické funkce. Ministerská předsedkyně australské federace je nechvalně známá Julie Gillardová. Již podstatně lepší jméno má Quentin Bryceová, která mezi klokany zastupuje její veličenstvo, naši královnu Elizabeth ll, ve funkci generální guvernérky. Potom to je [...]
MLSOTNÍK: Banánové lívanečky
Občas se u nás vyskytne přezrálý banán... Někdo si koupí, pak včas nesní a pak se tváří, že ten poslední banán s nahnědlou slupkou opravdu, ale opravdu není jeho. Co si budeme povídat, o přezrálé banány taky nestojím. Tak jsem se inspirovala banánovými placičkami na lodi na Maledivách a dělám [...]
105×148: Ústrky, samé ústrky, aneb den blbec
Posledně jsem psala o tom, že nemáme sami sebe odstrkovat a že si máme dělat radosti. Dnes dodávám, tím víc radostí, čím větší ústrky se nám dějí zvnějšku. Třeba jako dneska: chtěla jsem jít z práce dřív, protože mi není dobře. Ale potřebovala jsem před odchodem něco vyřídit se [...]
ČLOVĚČINY: Australské Vánoce
Letošní léto u klokanů je nejstudenější za posledních 80 let. Klimatické alarmisty upozorňuju, že to jistě bude globálním oteplováním. Jinak by přece nemohlo na zdejší krajinu furt pršet, občas i s místní záplavou a teploty být o 20 i více stupňů nižší než bývá v tuto roční dobu zdejším dobrým zvykem. Toto [...]
MLSOTNÍK: Jen tak ze zbytků
Nějak dlouho už nebyl Mlsotník, tak jsem si dovolila, po dnešní inspiraci naším obědem, trochu přispět k zimnímu jídelníčku. Snad vám bude chutnat. Jsou to jídla, povětšině složená z různých zbytků, což ovšem neznamená, že by jídla byla méně chutná. Spíš naopak. Nemáte zbytky? Tím lépe! Použijete čerstvé [...]
105×148: Radostné perpetum mobile
Tentokrát jsem nemusela dlouze přemýšlet, o čem bude dnešní stopětka. Téma mi jako na dlani nabídly mé přítelkyně ze Zvířetníku. Nejprve v hromadné korespondenci napsala jedna, že by se jí líbila do ložnice nová záclona, ale že je dost drahá. Načež jí druhá moudře poradila, ať si [...]
105×148: Enyky benyky
Nebylo odpoledne venku, aby se co chvíli neozývalo enyky benyky, ententýky či zlatá brána otevřená – na různé hry bylo potřeba se spravedlivě rozdělit, a co mohlo být spravedlivější, než rozpočítávadlo. Teda, ono se někdy dalo třeba maličko napomoct tomu správnému výsledku, třeba když [...]
ČLOVĚČINY: Z mého života (4) O myslivcích trochu jinak
Místní nimrodi byli vznešená kasta. V hospodě měli samostatný stůl, vůkol kterého posedávali v kamizolách a vedli řeči. Hlavně o zdatnosti a hrdinných skutcích jak svých, tak svých psů. Většina z nich měla doma tlupu podvraťáků jménem Pajda, ale psi lovečtí se vesměs zovali vznešeně, Lesan nebo Zik nebo [...]
105×148: Rozárka zahradníkem
Že má Rozárka svůj osobitý přístup ke kytkám, to už jsem na Zvířetníku zmiňovala nejednou. Začalo to, když jsem se několikrát marně pokoušela vypěstovat z odnože pruhovaný zelenec. Dokud zakořeňoval ve vodě, většinou to šlo, jakmile přišel do hlíny, Rozárka ho opakovaně vytahovala a [...]
ČLOVĚČINY: Soumrak naší civilizace
O politicko – hospodářsko - společenské situaci, kulturu a umění nevyjímaje, jak v rozvinutém světě, nebo chcete-li na západě, či v české kotlince, nemám žádné iluze. Akorát, že v té kotlince to je ještě o něco horší než ve zbytku světa. Díky neposlušnosti mého těla, mé, jak doufám, přechodné [...]
