Archiv rubriky Člověčiny
ČLOVĚČINY: Jak se staví výstava
Je čas předvánoční a začínají se dít... ne snad přímo zázraky, to určitě ne. Ale věci se prostě před Vánocemi dějí jinak, než během zbytku roku. Může se tudíž přihodit, že plachý primitivní ssavec, komunikující tak akorát se svými psy, maximálně s ozvěnou, vyhledávající lesní tišiny, restaurace IV. cenové [...]
PSI: Jak jsem se kvůli Bakovi stal poplašnou zprávou
Ve své domácnosti mám nepřítele. Nejsem ženat, takže manželka to není. Je to sporák. Naučil se totiž ovládat mou mysl. Ano, i když je to neuvěřitelné, je to tak. Jakmile ho totiž zapnu a chviličku u něj stojím a čekám na ohřátí pokrmu či svařáku, okamžitě spustí v mé hlavě jakýsi vnitřní [...]
ČLOVĚČINY: Lidová dogmata a vcítění
Od časných dětských let, od chvíle, kdy jsem byl schopen chápat mluvené slovo, a hlavně nepatrně později, kdy jsem dokázal vnímat věty složené z těchto slov, snažilo se mě mé okolí, tedy hlavně rodiče a škola, ovlivňovat dogmatickými poučkami velké a nadčasové platnosti. Mysleli to dobře, uznávám, chtěli dát mé [...]
ČLOVĚČINY: O spěchu, životě a smrti
Omlouvám se za trochu depresivní téma, stav naší dopravy mne více a více irituje a tohle mne už chvíli straší v hlavě... Tak pro začátek: Neexistuje situace kam by člověk nemohl dorazit pozdě. Klasik praví „Všeliké kvaltování toliko pro hovado dobré jest“, naše babičky „spěchej pomalu“. Já [...]
ZVLÁŠTNÍ PSÍ ŠKOLA: Podzim u Myšátek
Babí léto přešlo v podzimní plískanice, zamračená obloha moc na náladě nepřidá, ale my jsme si stihli užít krásné první dva měsíce školy v novém složení Myšátek. Moc ráda bych vám je zase představila a napsala vám, co už jsme za tu krátkou dobu stihli. V červnu se s námi rozloučil Kuba a Radek, [...]
ČLOVĚČINY: Má pošťácká kariera
Důvody, proč jsem se já, osoba normálně celkem příčetná, vrhla do tak dobrodružného podniku, jakým je rozvážení Okresního deníku po přilehlých vesnicích, byly veskrze přízemní, takže je raději nebudu zmiňovat. Omlouvá mne snad jen to, že netušila jsem, do čeho lezu. Zastrkávání svitků denního tisku do různých [...]
ČLOVĚČINY: Doktor v Tunisu i u ultrazvuku – odpovědi na otázky z diskuse
V diskusi k oběma částem rozhovorů s MUDr Alexandrem Bartákem se vyskytly zajímavé dotazy. Odpovědi na ně najdete v této, poslední, části. V zájmu autenticity jsem otázky ponechala (až na jednu malou výjimku, kdy jsem velmi podobné otázky sloučila do jedné) v původním znění včetně diakritiky. Zajímalo by [...]
ČLOVĚČINY: Ten mrcha čas…
Jako většina lidí, tak i já se denně myji před zrcadlem. Mívám nejednou chuť říct tomu obličeji naproti mně to, co si o něm myslím: „Víš, nelíbíš se mi, ale i tak tě musím každý den umýt a obden i oholit“. Vídávám tak sám sebe v zrcadle přinejmenším ráno a večer, někdy i častěji, a [...]
ČLOVĚČINY: Doktor na lodi i u ultrazvuku (2)
Druhá část rozhovoru s MUDr. Alexandrem Bartákem je částečně Rozhledníkem a trochu i Mlsotníkem, obsáhli jsme tedy spolu hned čtyři rubriky. První část si můžete přečít zde. R. E. Vím, že se specializujete na ultrazvukovou diagnostiku, myslím, že je to i váš koníček. Proč jste si [...]
ČLOVĚČINY: Doktor v Tunisu i u ultrazvuku (1)
Člověčiny nebo Rozcestník? Nevím. Jsem ale moc ráda, že vám mohu letmo představit člověka, se kterým jsem svým způsobem spojila část svého života a také život svých dětí. Obě je totiž přivedl na svět. Seznamte se – MUDr. Alexandr Barták, gynekolog a porodník, virtuós na ultrazvuk. R. E. Pro začátek [...]
