Archiv rubriky Člověčiny
ČLOVĚČINY: 105×148 – Vana
Ten rozhovor jsem četla už hodně dávno, někdy v době, kdy vznikal film Tmavomodrý svět. Reportér se ptal Jana Svěráka, jak se mu pracuje s otcem, a potom mu také položil otázku, co mu na otci kdy vadilo. Jan odpověděl, že ho odjakživa rozčilovalo, že si otec po sobě nemyje vanu. Vytýkal to tatínkovi se slovy, že [...]
ČLOVĚČINY: Malé hlásání z Myší školičky
Milí Zvířetníci, všichni to znáte dobře, že čas nejde, ale letí. Je to už dost dlouho, co jsme se neozvali a já to cítím jako dluh. Hned to napravuji, protože dneska jsou Myšátka doma a odpočívají po práci a jistě se těší na Velikonoce. Donesla si domů ozdobičky na jarní větvičky (tak mě napadá, že já žádné [...]
ČLOVĚČINY: Moje cesty do stovežatej
Tak kde začať? Asi od začiatku. V mojom rodnom meste som súkromne bola dva razy a podotýkam, že ho vôbec nepoznám. Obidve cesty však boli vplyvom okolností nezabudnuteľné. Posúďte sami. Syn mal ísť do druhej triedy a cez prázdniny som čoby osamelá matka rozhodla urobiť mu radosť tým, že pôjdeme na výlet do Prahy – [...]
ČLOVĚČINY: 105×148 – Říkadla, zaříkávadla, mantry
Určitě nejsem sama, koho o Velikonocích potěšila Jenny, resp. Jennin přednosta s originální a půvabnou velikonoční koledou: "Kázal kadlec i kadlička, aby dali tři vajíčka, jedno bílý, dvě červený, to je moje potěšení." Stejně tak jistě nejsem sama, koho napadlo, kolik podobného "rodinného stříbra" se mezi námi [...]
ČLOVĚČINY: Hledající?
Jako vždycky, tak i tentokrát jsem se dostal k nahlédnutí na diskuzi až už bylo po všem. Tentokrát proto, že tu u nás máme na týden naše vnoučata a jejich psa Maxe, jinak bráchu našeho Ferdy. V domečku je šrumec a děti musí být nějak zaměstnány, aby to tu nepřevrátily vzhůru nohama. Taky se s nimi musí občas něco [...]
HISTORIE: Vzpomínky na léta padesátá
Není to veselé čtení, ale je to kus historie. Upravila jsem pro Náš zvířetník kousek Terčiny gymnaziální seminární práce. V této části vzpomíná pamětník (pro naše účely Petřík S.) na konec sedláků na Vrbici. Jenom trošku zasvětím do problematiky - pro vstup do JZD se začalo agitovat již koncem čtyřicátých [...]
ČLOVĚČINY: 105×148 – Byla věž v Babylónii, nebo nebyla?
Na rozdíl od světa lidí, kde občas vládne snaha neporozumět, a zejména pak snaha být nesrozumitelný natolik, aby posléze nebylo dost dobře možno vyžadovat splnění vyřčeného, ve světě zvířat vládne snaha rozumět. Alespoň v mém světě zvířat. Tedy... ne vždycky. Vlastně jen někdy. Občas. Především v [...]
ČLOVĚČINY: Vzpomínky starého zbrojnoše – 100 jarních km 1957
Tišnov, Lomnice, Moravský Kras, Jedovnice, Křtiny. Moji kamarádi mě tak dlouho uháněli a popichovali, až jsem se konečně odhodlal vyhrabat svůj fotografický archív, staré deníky z akcí a osobní vrcholovou knížku. Pro ty neznalé, nebo i ty co si už jaksi nemohou vzpomenout, tak jádro bývalé party začalo chodit ven na [...]
ČLOVĚČINY: 105×148 – Kniha hříchů
Onehdy jsem na Zvířetníku žertovala o svých kosourcích, že kniha jejich hříchů jest tlustá a hustě popsaná. Všichni jsme se zasmáli, ale později jsem si se zatrnutím uvědomila, že podobnou Knihu hříchů opravdu nosím v sobě; některé zápisy v ní jsou už stařičké, ale na některých inkoust sotva zaschnul. Možná [...]
ČLOVĚČINY: Cukatura
Teploměr přes den vystoupal nad plusovou desítku. Konečně! Změna počasí přišla celkem vhod i mojí maličkosti, ačkoliv se musím přiznat, že letošní na sníh bohatá zima mi zrovna moc nevadila. Hezky se u plápolajícího krbu vzpomínalo na dobu, kdy bývala opravdová zima se vším všudy. Se spoustou sněhu, s mrazíky a [...]
