Archiv rubriky BTW
BTW: Dva roky poté
Bylo to právě dva roky, co skončila druhá světová válka. Navzdory přídělovému systému život zase rozkvétal. Ožila móda – lidé byli najednou živější, barevnější, hlasitější. Po ulicích jezdilo víc aut, zregeneroval společenský život, divadlo, koncerty, církevní slavnosti, kino i [...]
BTW: Příležitost dělá jídlo
Krájím na plátky malá rajčátka a raduju se, že se teď už přece jen dají koupit zralá a vonící. Když se talíř začervená, doplním barvy italské vlajky – bílé kousky sýru feta, čerstvou bazalku a zelené olivy. Teď už jen posolit, mírně opepřit, zacáknout olivovým olejem a ách... s kouskem celozrnného chleba nebo [...]
BTW: Májová
Dnes je první máj, lásky a práce čas. Dovolte mi, milí Zvířetníci, abych vám popřála hezký sváteční den. První máj je svátek, který za zamyšlení stojí, protože jak lásku, tak dobrou a smysluplnou práci k životu moc potřebujeme. Jistě, bez obojího se dá žít, ale je [...]
BTW: Uhni, nebo tě rozmáznu!
Vyjíždím na dálnici od benzínky, zařazuju se mezi kamiony a hlídám si mezeru k vjetí do levého pruhu. Ve chvíli, kdy mám volno, dávám blinkr a vyjíždím. Přesto než stačím zrychlit – a že moje auto zrychluje lehce – mám za sebou nalepenou velkou bílou dodávku, která na mě bliká a najíždí tak blízko, jak jí jen [...]
BTW: Pořád za dveřmi
Uvědomila jsem si to, když jsem kupovala už potřetí za sebou zaručeně poslední zimní dávku slunečnice do ptačích krmítek. Zase jsem skončila v květinářství, přitom tady ve Dvoře Králové ji můžu na jednom rohu koupit hned ve třech různých obchodech – v květinářství, v zelenině a v prodejně chovatelských [...]
BTW: Apríl!
Taky vás někdo, když jste byli malí, poslal pro semtele nebo pro bublinku do vodováhy? Nebo vám přetočil budíka, přeparkoval auto či poslal falešnou esemesku? Ano, tohle jsou relativně běžné podoby oslav zlomyslného svátku, kterým začíná pestře proměnlivý měsíc duben. „Apríl!“ zvolá vtipálek [...]
BTW: Vyřčené slovo
Velikonoční neděle mi připomněla jeden starý příběh, který k ní patří. Bylo to ve chvíli, kdy Marie z Magdaly plakala u prázdného hrobu Ježíšova. Nevěděla, kam se tělo podělo, její ztráta jako by byla najednou dvojnásobná. V tom uviděla člověka, kterého nepoznala a myslela, že je to [...]
BTW: Na konci
Stojím ve sprše, sahám pro šampon a zkouším z lahvičky nějaký dostat. Ač s ní klepu jako profesionál, nic neleze. A sakra – že by po dlouhém předstírání, že už je úplně na konci s dechem, ten šampon skutečně došel? Neuvěřitelné. Řekla bych, že tenhle jev musíte taky znát. Ať už má [...]
BTW: Jak chutná a bolí samostatnost
Naše Berry byla odjakživa velmi spokojená fenka. Jako maličká přešla z péče svého velikého otce Yogiho pod ochranu takřka nekonečně trpělivého Kazana, takže svět objevovala bez bázně a zaváhání. Popravdě jí bylo deset týdnů, kdy za Kazanem skočila z nízké loďky do rybníka a měla [...]
BTW: Bezstarostné vlastenectví
„Proč už zase tohle?“ zasténal synek, když zaslechl známé tóny Elgarova populárního marše. „Hraješ to už nejmíň po osmdesáté a musíš to znát zpaměti. Nemůžeš si kapku změnit repertoár?“ No, nemůžu. Tedy spíš nechci. I když připouštím, že Pomp and Circumstance March No. 1 se Edwardu Elgarovi mimořádně [...]
