Archiv rubriky 105×148
105×148: Mikulášská pouť do Dráčkova 2010
Letošní Mikulášská pouť do Dráčkova byla zvláštní hned v několika ohledech. Především se konala o pár dnů později než obvykle, a tak se nás sešlo méně než v minulých letech. O druhém adventním víkendu se obvykle peče cukroví a koná se předvánoční úklid a také bohužel začínají řádit nejrůznější [...]
105×148: Tiše a ochotně aneb A přece přijdou!
Každý rok na podzim kladu v práci všem kolegyním na srdce, aby s prosincem ve svých plánech ani moc nepočítaly. Ono od Mikuláše k Ježíškovi je to doopravdy jen oka mžik. A každý rok se přistihnu při tom, že kážu vodu a přitom piju víno – moje předvánoční vize vždy předpokládají, že v prosinci je o dva až [...]
105×148: Mikuláš, ztratil plášť
Když jsme jako děti ve školce začali trénovat písničku Mikuláš, ztratil plášť, bylo jasné, že jde do tuhého. Najednou bylo zřejmé, že všechno naše zlobení, které jsme zastrkávali pod postel spolu s papírky od bonbónů, bude Mikulášem objeveno zrovínka tak nevhod, jako byly maminkou objeveny papírky při [...]
105×148: Zimní čas
Mám ráda češtinu, je to kouzelná a hravá řeč. Napíšu-li „zimní čas“, může to znamenat zimní období, ale také informaci o tom, zda právě máme hodinky nařízené podle sluníčka nebo podle rozhodnutí kohosi úředního. Zimní čas je vlastně čas přirozený, a to je obrovský paradox, protože právě kvůli [...]
105×148: Muchomůrky bílé
Jela jsem v pátek unavená z práce a v hlavě se mi honily úkoly na příští týden spolu s dalšími starostmi. Pustila jsem si rádio, zrovna začínali hrát Muchomůrky bílé v podání skupiny Garáž – právě jakoby odpověď na část mých myšlenek. Mám tu skladbu moc ráda a řadím ji mezi nejsilnější české [...]
105×148: Bramboračka
Každý z nás určitě někdy řekl: „Ten z toho ale udělal bramboračku!“, či byl naopak vyzván: „Prosím tě, hlavně z toho nedělej bramboračku.“ Nedávno jsem toto časté úsloví použila také, a vzápětí jsem nad ním začala dumat. Zaujalo mě. Jednak tím, že se do něj dostala právě bramboračka. Pravda, tato [...]
105×148: Holínky
Není to tak dlouho, co jsem přemýšlela nad dárky pro Tadeáška a naplánovala jsem pro něj k svátku nové holínky, aby mohl koupat dinosaury. Jedna zvířetnická přítelkyně mi pak popřála, abych si nové gumáčky s Tadeáškem užila. To bylo moc milé, ale proč vlastně bych si měla užívat jen jeho gumáčky, proč bych [...]
105×148: Štíty, firmy, nálepky
Minulý týden jsem cestou do práce potkala zavřený náklaďáček, který měl na skříni napsáno MYSTAV. Zaujalo mě to; jednak byl nápis záměrně vyveden ručně, jako když se píše křídou po zdi, a potom, jak je to vlastně myšleno? Po česku, tedy zkratka názvu firmy My stav/íme, nebo snad po anglicku? My stav, tedy má [...]
105×148: Hračky
Před pár dny jsem zase prožívala velmi krušné chvíle. Táda slavil narozeniny, a tak jsem horečně přemýšlela, co mu koupit. Samozřejmě, měla jsem pro něj flanelové povlečení do postele na zimu, teplé pyžamo i hasičské kalhoty, ale to jsou samé měkkoše. Ne že by měkkoš jako dárek nedokázal někomu udělat radost, [...]
105×148: Rozárka aneb jak se plní přání
Určitě to každý znáte, něco si moc přejete, snažíte se, děláte pro to možné i nemožné – a nic. Ať už se týká hubnutí, kýženého zaměstnání nebo tajné lásky, veškerá snaha je marná. Ale pak přijde den, kdy se člověk znenadání vejde do starých kalhot (nebo naopak do úplně nových nových, zakoupených před [...]
