Dnes je 23. 08. 2014 - Svátek má Sandra, zítra Bartoloměj

Pravidla

Dnem 24. července 2011 začala na Našem Zvířetníku platit Pravidla, která upravují práva a povinnosti autorů i diskutujících. Seznamte se, prosím, s nimi - najdete je zde, neboť Redakce bude v souladu s nimi postupovat.

Tiráž

Náš Zvířetník –
Deník Dagmar Ruščákové o zvířatech a lidech

ISSN 1805-0107

Vychází ve všední dny.


Šéfredaktor

Dagmar Ruščáková
(Dede)

(dagmar.ruscakova@gmail.com)


Redaktor a webmaster:

Andrej Ruščák
(Finrod Felagund)

Zvědavé historično

(andrej.ruscak@gmail.com)


Loga:

Marek Ruščák
(alpimera@gmail.com)


Všechna práva vyhrazena, použití článků či jakéhokoliv zde publikovaného textu či jeho části je možné pouze se souhlasem redakce a autora, vždy s uvedením zdroje.

Copyright © Náš Zvířetník, 2010

Přidejte se k nám!

Archiv podle autorů

Archiv podle rubrik

Archiv podle data

ROZHLEDNÍK: Průlomové stanovisko Ústavního soudu ke střídavé výchově po rozvodu

K nálezu Ústavního soudu ČR III. ÚS 1206/09, podle něhož nesouhlas matky se střídavou péčí může být relevantní pouze tehdy, je-li vybudován na důvodech, jež jsou způsobilé intenzivním způsobem negativně zasahovat do zájmu dítěte.

 

„Střídavá péče rodičů o dítě po jejich rozvodu vyvolává emoce. Někteří lidé do ní vkládají naděje jako do spravedlivého a nekonfliktního řešení, jiní ji ostře kritizují jako úlitbu mocným, byť třeba výchovně méně schopným rodičům. Někteří jsou pro možnost tento typ péče nařídit a jiní tvrdí, že bez dobrovolného souhlasu obou rodičů půjde jen o pokračování rozvodového boje o dítě, samozřejmě v nových podmínkách a poněkud odlišnými prostředky než dříve.

K výraznému rozšíření možností porozvodového uspořádání péče o děti o tzv. střídavou nebo společnou péči rozvedených rodičů u nás došlo od roku 1998, toto řešení však tvoří stále jen menšínu v rámci možných variant daného uspořádání”. PhDr.Tomáš Novák, Právo a rodina

 

Pojem společné a střídavé výchovy byl do zákona o rodině ( zákon číslo 94/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů) zakotven teprve zákonem č. 91/1998 Sb., evidentně pod vlivem zahraničních právních úprav, zejména v systému anglosaského práva. Problémy v praktické aplikaci tohoto ustanovení spočívá v nepochopení pojmu společné výchovy v zahraničních úpravách, a jeho záměny s mnohem širším českým pojmem rodičovské zodpovědnosti; tzv. joint custody (nebo gemeinsame Obsorge) znamená jediné: ani po rozvodu rodič, kterému dítě nebylo svěřeno do přímé výchovy (ve smyslu péče o dítě) neztrácí právo rozhodovat o podstatných záležitostech týkajících se dítěte.

V tomto pojetí společná výchova v českém právu existuje od 1. 1. 1950, t. j. od účinnosti zákona o právu rodinném. V pojetí dosud platného a účinného zákona o rodině znamená svěření dítěte do výchovy jednoho z rodičů rozhodnutí o tom, kdo z rodičů bude s dítětem žít ve společné domácnosti, osobně o něj pečovat a rozhodovat v běžných denních záležitostech týkajících se dítěte. Na existenci institutu rodičovské zodpovědnosti se rozvodem nic nemění, právě na rozdíl od zahraničních úprav znajících tzv. joint custody v užším slova smyslu.

 

Zákon o rodině v ustanovení § 26 odst. 2 stanoví podmínky pro svěření dítěte do společné nebo střídavé výchovy kumulativně, z hlediska významu jednotlivých podmínek ale stojí na prvním místě zájem dítěte, nikoli zájem rodičů nebo jednoho z rodičů na tzv. spravedlivém uspořádání. Ustanovení § 26 odst. 4 zákona o rodině ukládá soudu, aby při rozhodování o svěření dítěte do výchovy rodičů sledoval především zájem dítěte s ohledem na jeho osobnost, zejména vlohy, schopnosti a vývojové možnosti a se zřetelem na životní poměry rodičů; dbal, aby bylo respektováno právo dítěte na péči obou rodičů a udržování pravidelného osobního styku s nimi a právo druhého rodiče, jemuž nebude dítě svěřeno, na pravidelnou informaci o dítěti. Soud má přihlédnout rovněž k citové orientaci a zázemí dítěte, a výchovné schopnosti a odpovědnosti rodiče, stabilitě budoucího výchovného prostředí, ke schopnosti rodiče dohodnout se na výchově dítěte s druhým rodičem, k citovým vazbám dítěte na sourozence, prarodiče a další příbuzné a též k hmotnému zabezpečení ze strany rodiče včetně bytových poměrů.

 

S přihlédnutím k požadavku zákona, že rozhodnutí o společné nebo střídavé výchově musí být v zájmu dítěte, aby tak byly lépe zajištěny jeho potřeby, bylo dosud opakovaně judikováno, že pokud soud nemůže schválit dohodu o střídavé (společné) výchově, ale měl by o střídavé výchově rozhodnout proti názoru jednoho z rodičů, protože rodiče se na svěření do výchovy, popř. na svěření do střídavé výchovy nemohou dohodnout, pak toto rozhodnutí jen stěží bude v zájmu dítěte. Jestliže každý z rodičů žádá o svěření dítěte do své výchovy, a jde o dítě nižšího věku, které se samo k této otázce nemůže vyjádřit, pak rozhodnutí o střídavé, popř. společné výchově bylo dle dosavadní judikatury v příkrém rozporu se zájmem dítěte.

 

A nyní se tedy podívejme, jak se s jedním z mnoha problémů rozhodování o střídavé výchově vypořádal Ústavní soud, který svým nálezem doposud judikovaný požadavek dohody rodičů jakožto podmínky pro střídavou výchovu prolomil. V situaci, kdy podle § 237 odst. 2 písm. b) občanského soudního řádu není přípustné dovolání jakožto mimořádný opravný prostředek ve věcech upravených zákonem o rodině ( s výjimkou omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu, určení či popření rodičovství nebo nezrušitelného osvojení) je Ústavní soud nucen provádět v nezbytných případech korekci právních názorů, která by však jinak příslušela Nejvyššímu soudu. Současný „systém“ dovolacího řízení nezná jiný prostředek korekce soudního rozhodnutí, jakož ani prostředek sjednocování judikatury v předmětných otázkách, upravených zákonem o rodině, než je ústavní stížnost, což nepochybně je stav nežádoucí a neodpovídající principům výkonu spravedlnosti v právním státě.

 

Za této situace se tedy stěžovatel – otec nezletilé dcery zhruba tříleté včas a řádně podanou ústavní stížností dne 11. 5. 2009 domáhal zrušení rozsudku Krajského soudu v Plzni. Ten potvrdil rozsudek soudu I. stupně, jímž byla nezletilá dcera stěžovatele svěřena do výchovy matky a upraven styk otce s ní, a změnil pouze výši výživného. V ústavní stížnosti stěžovatel (otec dítěte) napadá shora uvedené rozhodnutí s námitkami, že i přes dobré výchovné předpoklady obou rodičů a akceptovatelné podmínky pro střídavou výchovu soud svěřil nezletilou do výchovy matce, své rozhodnutí řádně neodůvodnil, vycházel z listinného důkazu (zprávy psycholožky), jehož vznik iniciovala toliko matka a stěžovatel neměl možnost se dotazovat tvůrce tohoto důkazu.

Stěžovatelovy důkazní návrhy nebyly soudem přijaty, a konečně, že soud nepřihlédl k závěrům znaleckého posudku, který doporučil střídavou péči jako optimální, a blíže nezkoumal „účelový a zarputilý“ nesouhlas matky se střídavou péčí, přičemž vyšel jen z obecného měřítka, že „od porodu je přirozenější fixace dítěte k ženě – matce, což nedává otcům jakoukoli možnost o své dítě osobně pečovat“, čímž mělo být zasaženo do jeho základních práv a svobod podle čl. 2 odst. 2, čl. 3 odst. 1, čl. 4 odst. 3, čl. 32 odst.4 ačl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a čl. 90 Ústavy, jakož i čl. 18 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

 

Stav faktický

Dne 30. 5. 2008 navrhla matka vydání předběžného opatření, na základě kterého žádala, aby jí byla nezletilá svěřena pro dobu po rozvodu do výchovy, a opustila i s dítětem společnou domácnost. Soud jejímu návrhu nevyhověl, neboť v dané situaci by předběžné svěření dítěte do péče matky bylo v podstatě úpravou předjímající rozhodnutí soudu ve věci samé, tedy úpravou konečnou a nikoliv předběžnou, a současně by šlo o úpravu faktických, nikoliv právních vztahů mezi účastníky. V rámci nařízeného jednání před soudem prvního stupně ve věci samé, t.j. o úpravě výchovy a vyživovací povinnosti k nezletilé pro dobu po rozvodu vyšlo najevo, že otec žádá střídavou výchovu, zatímco matka žádá svěřit nezletilou do své výlučné výchovy s tím, že by pro otce byly upraveny podmínky styku s nezletilou. Svůj nesouhlas se střídavou péčí vyjadřovala důrazně a opakovaně.

 

Otec v souladu s tvrzením matky uvedeným v návrhu na vydání předběžného opatření uvedl, že příčinou současné krize je skutečně vlastnictví dvou domů, kdy každý z manželů vlastní jeden dům a nejsou schopni se dohodnout, ve kterém z nich budou společně bydlet. Matka nepřijala ani návrh otce, že oba domy prodají a postaví si jiný (třetí). Otec potvrdil, že nedohoda ohledně této sporné otázky vedla ve vztahu k citovému ochladnutí; nechce však, aby se situace řešila rozvodem. Otec žádal o svěření nezletilé do střídavé výchovy, in eventum do jeho výchovy s úpravou styku matky s nezletilou v rozsahu, v jakém to sama matka navrhovala pro něj.

 

V rámci řízení před soudem I. stupně byl posléze vypracován znalecký posudek z oboru psychologie, z nějž vyplynulo, že oba rodiče mají kvalitní a pozitivní vztah k dítěti. Otec i matka vyrostli v obdobném výchovném prostředí a v jejich osobnostním profilu dominují obdobné osobnostní rysy; osobnostní předpoklady a intelektové schopnosti obou rodičů dávají oběma velmi dobré předpoklady pro výchovu dítěte, doslova „mluví pro střídavou péči o nezletilou“. Nezletilá je bohatě citově stimulována oběma rodiči a má k nim hlubokou citovou vazbu. Aktuální realizaci střídavé péče překáží nesouhlas matky a dosud nízký věk dítěte. Střídavá péče se podle znaleckého posudku jeví jako optimální od doby, kdy nezletilá začne navštěvovat mateřskou školku.

V průběhu řízení matka bez vědomí a přítomnosti otce odvedla nezletilou na psychologické vyšetření, z něhož psycholožka vypracovala zprávu, v níž kromě jiného zaznamenala výpověď matky a bez bližších podrobností konstatovala, že „ … přesto je to matka, ke které je nezletilá silněji emočně připoutána, která jí poskytuje pocit bezpečí a jistoty, která o ní velmi dobře, kvalitně pečuje,“ a doporučila „ … časté, ale pouze krátkodobé styky dítěte s otcem, bez nočního pobytu do úpravy situace a stabilizace dítěte.“ Tento postup a závěry otec napadal a žádal, aby v případě potřeby byl vyhotoven znalecký posudek, k němuž by se mohli účastníci vyjádřit a příp. klást znalci dotazy.

 

Okresní soud svým rozsudkem ze dne 8. prosince 2008 rozhodl, že se nezletilá pro dobu po rozvodu svěřuje do výchovy matce, otci určil povinnost přispívat na její výživu a upravil rozsah styku otce s nezletilou v lichý týden od středy 09:00 hod. do pátku 16:00 hod. a v sudý týden od pátku 16:00 hod. do neděle 16:00 hod. V podrobném odůvodnění podtrhl nutnost širokého styku nezletilé s otcem, a proto doporučení znalce o styku otce s nezletilou ještě rozšířil. Současně konstatoval, že vztahy mezi rodiči jsou velmi vyhrocené a v rámci úpravy výchovy, výživy či rodičovského styku nejsou schopni se dohodnout.

 

Matka podala proti rozsudku odvolání, v němž napadla rozsah styku otce s nezletilou a výrok, jímž byla stanovena výše výživného. Soudu dále vytkla, že se nevypořádal zprávou psycholožky a kromě zvýšení výživného navrhla, aby byl otci stanoven užší rodičovský styk, a to jen každý sudý týden od pátku 16:00 hod. do neděle 16:00 hod. Též otec podal proti rozsudku odvolání, v němž namítal, že se soud měl více zabývat postojem matky, neměl zamítat návrh na vypracování znaleckého posudku, a závěrem navrhl, aby nezletilá byla svěřena do jeho péče a současně s tím změněny na tomto výroku další závislé výroky, in concreto aby matce nebyla stanovena povinnost přispívat na výživu nezletilé a byl jí určen rodičovský styk v rozsahu, v jakém byl určen otci.

 

Při jednání před odvolacím soudem byly provedeny další listinné důkazy, zejména zmíněná zpráva psycholožky. Matka popřela, co uvedla v návrhu na vydání předběžného opatření, totiž že příčina manželských neshod tkvěla v rozporném názoru na soužití v jednom z postavených domů. K otázce střídavé péče vyjádřila přesvědčení, že nezletilá není připravena na odloučení od matky. Uvedla dále, že svému muži přestala věřit, své stanovisko uplatněné v odvolání měnit nemíní a úvahu o vstřícnosti ohledně styku otce s nezletilou by vedla jen v intencích doporučení psycholožky tj. že o střídavé výchově skutečně neuvažuje.

Otec prohlásil, že si uvědomuje celou tíživou situaci, kterou oba jako rodiče svému dítěti způsobili a do jisté míry se za to stydí, matku má stále rád a zopakoval, že o rozvod nemá zájem. Současně si posteskl, že je fakticky nucen podřídit se režimu, který zavedla matka, a styk s nezletilou mu tím omezila.

 

Odvolací soud rozsudek ve výrocích, jimiž se dítě svěřuje do výchovy matce a upravuje rozsah styku otce s dítětem, potvrdil, výrok stran výše výživného změnil. V odůvodnění rozhodnutí shrnul zjištěný skutkový stav, zdůraznil, že obecně z vývojového hlediska je vzhledem k věku dítěte silnější fixace na matku, jinak má nezletilá ráda oba rodiče, prostředí u otce není pro dítě neznámé, když tam až do opuštění společné domácnosti žilo, a uzavřel, že psychický stav nezletilé se i dle zpráv psycholožky stabilizoval. Poté bylo dne 20. 5. 2009 bylo manželství účastníků pravomocně rozvedeno, a na závěr spisu je přiložen návrh otce na úpravu styku s nezletilou dcerou pro dobu letních prázdnin, vánočních a velikonočních svátků a zimního období.

 

Stav právní

 

Ústavní soud je dle čl. 83 Ústavy České republiky soudním orgánem ochrany ústavnosti a tuto svoji pravomoc vykonává mimo jiné tím, že ve smyslu čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod . Není součástí soustavy obecných soudů a není ani povolán k instančnímu přezkumu jejich rozhodnutí; směřuje-li ústavní stížnost proti rozhodnutí obecných soudů, není proto samo o sobě významné, je-li namítána jeho věcná nesprávnost, pravomoc Ústavního soudu je založena výlučně pro přezkum rozhodnutí z hlediska dodržení ústavněprávních principů, tj. zda v řízení (a posléze rozhodnutím v něm vydaným) nebyla dotčena ústavně zaručená práva účastníků, zda řízení bylo vedeno v souladu s těmito principy a zda lze řízení jako celek pokládat za spravedlivé.

 

Napadl-li stěžovatel výroky rozsudků obecných soudů o svěření nezletilého dítěte do výchovy matce, je úkolem Ústavního soudu především posoudit, zda těmito rozhodnutími obecné soudy porušily některá základní práva a svobody stěžovatele. K porušení by mohlo dojít především tím, že by soudy excesivním způsobem nerespektovaly již sama ustanovení běžného zákona, v tomto případě zejména ustanovení § 26 odst.2 a§ 50 odst. 1 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů. Ostatně, jak již Ústavní soud několikráte judikoval, je zásadně věcí obecného soudu zvážit podmínky svěření dítěte do výchovy jednoho či druhého rodiče. Proto bylo při posuzování předložené ústavní stížnosti třeba zabývat se v prvé řadě otázkou, zda obecné soudy při rozhodování o úpravě výkonu rodičovské zodpovědnosti a úpravě styku s dítětem obsah a smysl příslušných zákonných ustanovení respektovaly.

 

V řízení před soudy obou stupňů bylo jednoznačně prokázáno, že je v zájmu dítěte a jeví se pro něj jako optimální, aby bylo svěřeno do střídavé péče; překážku tvořil jen nízký věk dítěte a nesouhlas matky. Překážka nízkého věku nezletilé měla odpadnout v době, kdy dítě mohlo začít navštěvovat mateřskou školku; do dovršení tohoto věku znalec střídavou péči z důvodu útlého věku dítěte nedoporučil. Překážka nízkého věku proto pominula, jakmile dítě dovršilo 3 rok svého věku, tedy v době řízení před odvolacím soudem.

 

Zbývající a tedy poslední překážkou pro střídavou výchovu představoval striktní nesouhlas matky, jenž však byl odůvodněn pouze sporadicky a svou podstatou vystihoval zájem matky, nikoli dítěte. Přesto se soudy přiklonily k návrhu matky a nezletilou jí svěřily do výlučné výchovy. Učinily tak proto, jak vyplývá z odůvodnění rozhodnutí, že neshledaly podmínky pro střídavou výchovu. Jakkoli střídavá výchova předpokládá ze strany rodičů především toleranci, společnou vůli a schopnost spolu komunikovat a spolupracovat (a zejména důsledně nezapojovat dítě do svých vzájemných problémů), nesmí soud na způsob této výchovy rezignovat jen proto, že jeden z rodičů s tímto způsobem výchovy nesouhlasí. Je-li pak takový nesouhlas čistě obstrukční, ničím neodůvodněný resp. postrádá-li ve vztahu k výchově dítěte relevanci, nemůže o něj soud opřít své rozhodnutí. Proto podle názoru Ústavního soudu v tomto případě vyvstala podstatná otázka, proč matka není ochotna spolupracovat a komunikovat a proč jí chybí ochota a vyspělost v zájmu nezletilé dcery s otcem na výchově participovat a kooperovat s ním.

 

Úmluva o právech dítěte, přijatá dne 20. listopadu 1989 v New Yorku, vyhlášená sdělením Federálního ministerstva zahraničních věcí ČSFR č. 104/1991 Sb. ve svém článku 3 odst. 1 stanoví, že: „Zájem dítěte musí být předním hlediskem při jakékoli činnosti týkající se dětí, ať už uskutečňované veřejnými nebo soukromými zařízeními sociální péče, soudy, správními nebo zákonodárnými orgány.“ Orgánům státu je pak určen i čl. 18 odst. 1, který předpokládá, že : „Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, vynaloží veškeré úsilí k tomu, aby byla uznána zásada, že oba rodiče mají společnou odpovědnost za výchovu a vývoj dítěte. Rodiče, nebo v odpovídajících případech zákonní zástupci, mají prvotní odpovědnost za výchovu a vývoj dítěte. Základním smyslem jejich péče musí přitom být zájem dítěte.“

 

Taktéž Listina ve svém čl. 32 odst. 1 ve spojení s odst. 4 stanoví, že rodičovství a rodina jsou pod ochranou zákona, přičemž péče o děti a jejich výchova je právem rodičů; děti mají právo na rodičovskou výchovu a péči. Práva rodičů mohou být omezena a nezletilé děti mohou být od rodičů odloučeny proti jejich vůli jen rozhodnutím soudu na základě zákona.

 

Podle § 26 odst. 1 až 5 zákona o rodině před rozhodnutím, kterým se rozvádí manželství rodičů nezletilého dítěte, upraví soud jejich práva a povinnosti k dítěti pro dobu po rozvodu, zejména určí, komu bude dítě svěřeno do výchovy a jak má každý z rodičů přispívat na jeho výživu. Jsou-li oba rodiče způsobilí dítě vychovávat a mají-li o výchovu zájem, může soud svěřit dítě do společné, popřípadě střídavé výchovy obou rodičů, je-li to v zájmu dítěte a budou-li tak lépe zajištěny jeho potřeby. Rozhodnutí o úpravě výkonu rodičovské zodpovědnosti může být nahrazeno dohodou rodičů, která ke své platnosti potřebuje schválení soudu. Při rozhodování o svěření dítěte do výchovy rodičů soud sleduje především zájem dítěte s ohledem na jeho osobnost, zejména vlohy, schopnosti a vývojové možnosti, a se zřetelem na životní poměry rodičů. Dbá, aby bylo respektováno právo dítěte na péči obou rodičů a udržování pravidelného osobního styku s nimi a právo druhého rodiče, jemuž nebude dítě svěřeno, na pravidelnou informaci o dítěti. Soud přihlédne rovněž k citové orientaci a zázemí dítěte, výchovné schopnosti a odpovědnosti rodiče, stabilitě budoucího výchovného prostředí, ke schopnosti rodiče dohodnout se na výchově dítěte s druhým rodičem, k citovým vazbám dítěte na sourozence, prarodiče a další příbuzné a též k hmotnému zabezpečení ze strany rodiče včetně bytových poměrů. Soud vždy vezme v úvahu, kdo dosud kromě řádné péče o dítě dbal o jeho výchovu po stránce citové, rozumové a mravní.

 

Závěry Ústavního soudu skutkové

 

Pokud jde o naplnění Úmluvy o právech dítěte, zůstalo citované ustanovení mimo náležitou pozornost soudů. Tím, že se obecné soudy dostatečným způsobem nezaměřily na dokazování, respektive připustily vliv pouhého tvrzení matky na rozhodnutí ve věci samé, aniž by jeho důvody jako takové byly podrobeny testu způsobilosti zasáhnout do zájmu dítěte, nemohly soudy ani zjistit, který z rodičů otevírá v zájmu dítěte větší výchovný prostor druhému rodiči (za předpokladu, že oba mají o výchovu zájem a jsou k ní způsobilí). Zájmem dítěte nepochybně je, aby bylo především v péči obou rodičů, a není-li to možné, pak toho z rodičů, který k tomu má lepší předpoklady, mimo jiné uznává roli a důležitost druhého rodiče v životě dítěte a je přesvědčen, že i ten druhý je dobrým rodičem. V projednávaném případě obecné soudy nevěnovaly tvrzení matky dostatečnou pozornost a nezjistily důvody, proč matka nezletilé není ochotna s otcem dítěte spolupracovat na společné střídavé výchově, ačkoliv on tuto ochotu deklaroval před soudem nalézacím i odvolacím.

 

Jestliže soudy opřely svá rozhodnutí o tvrzení resp. nesouhlas matky a tento nesouhlas byl ve skutečnosti jedinou překážkou pro výrok o střídavé výchově nezletilé (jako znalcem deklarované optimální variantě, zcela vyhovující zájmu dítěte), pak jej musí i bez návrhu podrobit zkoumání a učinit předmětem dokazování. Nesouhlas matky se střídavou péčí může být relevantní pouze tehdy, je-li vybudován na důvodech, jež jsou způsobilé intenzivním způsobem negativně zasahovat do zájmu dítěte. Soud nemusí takové dokazování provádět, je-li nesouhlas rodiče založen jen na zjevně iracionálním nebo nepřezkoumatelném důvodu. Jestliže půjde o tento iracionální či nepřezkoumatelný důvod, anebo bude v řízení prokázáno, že jde o nesouhlas spočívající na důvodu prokazatelně nemajícím negativní vliv na zájem dítěte, nemohou soudy na tomto nesouhlasu vystavět rozhodnutí, kterým návrhu na svěření dítěte do střídavé (společné) péče nevyhoví. Opačný postup je totiž v rozporu se základním právem druhého rodiče na spravedlivý proces dle čl. 36 Listiny a současně zásahem nejen do jeho základního práva vychovávat a pečovat o své dítě dle čl. 32 odst. 4 Listiny, ale i do základního práva dítěte na rodičovskou výchovu a péči dle téhož článku Listiny.

 

Za tohoto stavu, pokud bylo dítě svěřeno do výchovy matce, bylo nutno z hlediska ústavněprávního obecným soudům vytknout výše uvedená pochybení. Pro rozhodnutí chyběla relevantní skutková zjištění na straně jedné a z nich vyvozené skutkové a právní závěry na straně druhé. V ostatním je však třeba uvést, že soudy velmi přesně zachytily podstatné skutečnosti, ke kterým během soudního řízení došlo, a umožnily tak Ústavnímu soudu, aby si mohl vytvořit věrný a plastický obraz o vystupování obou rodičů v této věci.

 

Závěry Ústavního soudu právní

 

Nálezem Ústavního soudu ČR III.ÚS 1206/09 ze dne 23.2.2010 bylo na základě ústavní stížnosti rozhodnuto tak, že svěření dítěte do výlučné výchovy jednomu z rodičů nesmí být výrazem ústupku vzájemné rivalitě rodičů, která jen sleduje „boj o dítě“, případně nízké pohnutky jednoho rodiče k trýznění druhého rodiče skrze vlastní dítě. Soudy mohou a mají využívat prostředků poskytnutých jim zákonem o rodině [např. ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) a § 44], kterými mohou postihovat toho z rodičů, který ať už záměrně, anebo z nedbalosti maří veřejný zájem na řádné výchově a rozvoji osobnosti dítěte.

 

Jsou-li jinak dány podmínky pro to, aby v době po rozvodu bylo dítě svěřeno do výchovy obou rodičů (společné či střídavé), a jedinou překážkou je nesouhlas jednoho z rodičů, musí se obecné soudy dostatečným způsobem zaměřit na důvody tohoto nesouhlasu a zjistit, zda by tvrzené skutečnosti intenzivním způsobem negativně zasahovaly do zájmu dítěte.

 

Soud nemusí takové dokazování provádět, je-li nesouhlas rodiče založen jen na zjevně iracionálním nebo nepřezkoumatelném důvodu. Jestliže půjde o tento iracionální či nepřezkoumatelný důvod, anebo bude v řízení prokázáno, že jde o nesouhlas spočívající na důvodu prokazatelně nemajícím negativní vliv na zájem dítěte, nemohou soudy na tomto nesouhlasu vystavět rozhodnutí, kterým návrhu na svěření dítěte do střídavé (společné) péče nevyhoví.

 

Opačný postup je totiž v rozporu se základním právem druhého rodiče na spravedlivý proces dle čl. 36 Listiny základních práv a svobod a současně zásahem nejen do jeho základního práva vychovávat a pečovat o své dítě dle čl. 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, ale i do základního práva dítěte na rodičovskou výchovu a péči dle téhož článku Listiny základních práv a svobod.

 

Ústavní soud konstatoval, že Krajský soud v Plzni porušil ve smyslu výše uvedených ustanovení Listiny základních práv a svobod, Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a Úmluvy o právech dítěte základní právo stěžovatele na spravedlivý proces a na výchovu a péči o dítě.

Ústavní soud proto ústavní stížnosti podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy z důvodů shora vymezených vyhověl, a dle ustanovení § 82 odst. 3 písm. a) zákona o Ústavním soudu rozhodl nálezem tak, že napadený rozsudek Krajského soudu v Plzni zrušil. Další postup v této věci již přísluší obecným soudům, které musí znovu o výchově dítěte a o souvisejících otázkách rozhodnout.

Použitá literatura:

Nález Ústavního soudu ze dne 23.10. 2010 III.ÚS 1209/09

Usnesení Ústavního soudu I. ÚS 2412/07, II.ÚS 2082/08

PhDr.Tomáš Novák : Mýty o střídavé péči o dítě po rozvodu, Problematické představy o střídavé výchově dítěte po rozvodu, časopis Právo a rodina č. 6/2010 a 11/2010

M.Hrušáková a kol. : Zákon o rodině, komentář C.H.Beck, str. 77 an.

 

Ela

 

Poznámka pro čtenáře od Dede: co si myslíte vy o výhodách a nevýhodách střídavé péče o děti po rozvodu?

 

 

Napsat komentář

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)

Autoři komentářů, které jsou vkládány do Diskuse, jsou povinni dodržovat ustanovení v 'Pravidlech pro publikování na serveru Náš Zvířetník'. Smajlíky, prosíme, vkládejte s mezerami, jinak se nezobrazí. DŮLEŽITÉ: NEZAPOMEŇTE VYPLNIT OCHRANU PROTI SPAMU. Děkujeme

-->

Komentáře

82 komentářů k článku “ROZHLEDNÍK: Průlomové stanovisko Ústavního soudu ke střídavé výchově po rozvodu”

  • sharka.68 napsal:

    Děti nemám. Střídavka mi přijde jako sci-fi,protože dokud si EX partneři budou brát společně zplozené děti jako rukojmí, měl by soud přihlédnout k přání dítěte a to respektovat. Dítě by pak mělo možnost po roce své rozhodnutí revidovat nebo potvrdit.
    Rozhodně by měl soud reagovat mnohem rychleji, Mám v blízkosti případ, kdy se již 10 let snaží otec vídat svoji dceru,kterou naposledy viděl v jejím půlroce a od té doby mu to jeho bývalá partnerka neustále znemožňuje a rozhodnutí soudu nerespektuje…a soud místo aby jednal,tak na to kašle, pokutu jí nedal..jen samé bububu a holce je 11 let a táta je pro ní díky její matce strašák a zloduch….přitom ho prakticky nezná a on se od toho jejího půlroku snaží dosáhnout práva ji vídat a podílet se na její výchově… :(
    Nevěřím, že nařízená střídavá péče je prospěšná, ovšem pokud je domluvená a rodiče se nad svoje rozpory povznesli kvůli dětem, pak ji vítám ….

  • Matylda napsal:

    Z osobní zkušenosti přispět nemohu, ale znám rodinu, kde se desetileté dítko ve střídavé péči v tom naučilo „chodit“ a orá a vláčí oběma rodiči, kteří se snaží mu vždycky poskytnout to nejlepší, když ho zrovna mají u sebe. Otázka je, co by to přineslo, kdyby si ho otec bral jen občas. Nemůžu soudit.
    Jen mi tak připadá, že nějakou dobu je v podstatě jedno, jak spolu rodiče potom vychází, ale cca rok ty děti bývají ve strašlivém stresu, zejména pokud se rodiče chovají normálně a jeden z nich jen odejde za lepším a mladším partnerem, ne že denně tříská matku i děti. I původně pohodové děti někdy končívají v ordinacích psychologů, což by možná ten odcházející taky měl vzít v úvahu, jak moc může poškodit svým odchodem své nejbližší. Ale opravdu jsou to jen má pozorování.

  • HanaW napsal:

    „V Norsku se to zdálo být běžné a bralo se to jako normální.“ Vis, Dede, a v tom je jadro pudla – je to o jiste spolecenske kulture, tudiz v Norsku urcite nemaji tolik bitek o to, kde a kdy a vubec-li kde decko bude. Zrovna tak v USA. Proste se ty lidi dohodnou. Jenomze pokud bude prevazovat nazor, ktery odpozorovala Lika – decko je moje, tak k temhle sporum bude dochazet castejc a pro TAKOVE situace jsou tyhle pravni upravy dulezite. Ja si jeste vzpominam z Ceskoslovenska, ze jsem mela par znamych muzskych rozvedenych, kteri sva decka temer neznali, protoze jim to ex pravidelne znemoznila. Alimenty platili, to jo, ale kdyz si jednou za mesic prisel pro decko, tak melo teplotu a nikam nemohlo. A ani se o to moc nesoudili, protoze nejak dosli k zaveru, ze ten soud bude stejne stat na strane matky. No a za nejakou dobu se to decko odcizi… a kdyz je ten chlap slusnej, tak pres koleno to lamat nebude.

  • HanaW napsal:

    Zajímavý článek. Díky Elo. České rodinné právo jsem zapomněla a americké taky už moc neznám, protože i to bylo víc jak 20 let, co jsem to studovala a profesně se tím vůbec nezabývám. Nicméně čtu odvolací rozhodnutí JK soudu, takže jakýsi pojem o stavu toho práva mám. Ale co mne na tom nejvíc zaujalo bylo právě to důkazní řízení a fakt, že to odvolací soud potvrdil. Fascinovalo mne, že ta ženská si přinesla k soudu papír od psycholožky, kterou si sama najmula a ten soud se tím vůbec zabýval. U nás by ji s tím papírem vyhodili, pokavad by psycholožku nepřivedla s sebou před soud poté, co dala předem avízo a ten papír do rukou opačné strany a ta by pak měla možnost za 1. přivést svého psychologa a předložit soudu jeho odborný názor a, za 2., mít příležitost krizového výslechu pro oba experty, případně zpochybnit jejich kvalifikaci, zkušenost, předpojatost, atd. To je tak jednostranná akce, až mi z toho zatrnulo. Proto ten výrok Ústavního soudu, kde kritizuje, že “soud svěřil nezletilou do výchovy matce, své rozhodnutí řádně neodůvodnil, vycházel z listinného důkazu (zprávy psycholožky), jehož vznik iniciovala toliko matka a stěžovatel neměl možnost se dotazovat tvůrce tohoto důkazu” se mi moc líbí., protože to je podle mne zdravý rozum a základ spravedlivého procesu
    pro každého. Protože lidi, to by se mohlo stát kazdemu z vás ( a tím nemyslím jen rozvod a výchovu děti), že na vás na poslední chvíli někdo hodí papír od “odborníka” no a co pak s tím ten člověk na druhé straně má dělat? Tak nějak blábolit, že já sice nejsem “odborník”na tuto věc, nicméně si myslím, že pan slovutný nemá pravdu…?

    Ještě by mne zajímalo, jak moc dotazů můžou strany ve sporu vznést na soudní znalce. Protože ten soudní znalec může třeba zastávat jeden názor, třeba i
    publikovat na podporu toho názoru, ale určitě jsou jiní s jinými názory, které by třeba byly přívětivější me stránce věci.
    A ještě jedna věc: na takhle otravnou zarputilou ženskou by naprostá většina soudu u nás nahlížela se silnou nelibosti, pokud by zároveň neměla věčně důkazy proč omezit otcovská práva a hlavně přirozený vztah dítěte k oboum rodičům. Takže opět podle mne 3x hurá pro Ústavní soud, který řekl, že když se matka jenom vzteká, aniž by předvedla racionální důvod proti, tak soud nemůže na tom, a všeobecném klišé, že jen matka by měla mít dítě pod kontrolou, postavit své rozhodnutí.

    Uff, tak jsem se rozohnila a nechci nutne kritoizovat nizsi soudy (zejmena, kdyz tam nejsem), ale proste se mi zda, ze je to krok spravnym smerem, ktery ma vyznam mimo urcitou situaci urcitych lidi.

  • Pája napsal:

    Dneska jsme byli opět na výstavě s Nastěnkou, opět v Polsku a opět se líbíla a dostala BOBa, byla pochválena za velmi hezkou hlavu, nesené ouško, za pohyb, prostě se líbila. Paní rozhodčí byla velmi milá a veselá, až na počasí (rain) to bylo fajn

    všem Vám přeju příjemný nedělní podvečer

  • ri napsal:

    Prší prší, jen se leje …
    A komentáře už od nás jdou ?

    • ri napsal:

      Jde to, jde :-) Že bychom mohli komentáře vkládat jen pokud prší?
      A co až vyjde (sun)

      • Xerxová napsal:

        tady začalo pršet (rain) až před chvilkou. Do té doby občas mžilo, ale dopoledne i chvilkama vykukovalo (sun) .
        Takže oproti původní předpovědi byl krásný pátek a sobota a i půlka neděle byla suchá (wave)

        • radanova napsal:

          Vzdušnou čarou 30km od Betího domku lomcuje oknama, střechou i stromama od 10hodin severák a leje studeně. Přesto světe div se lanovkou nahoru po sjezdovce dolů jezdí šílení lyžaři. Asi 3.

        • radanova napsal:

          Taky jsem ráda, že ELA ŽIJE :o)
          Zase složitá otázka, náročný článek. Z rukávu vysypu jednostranně podaných historek… Některý jsou zblízka, že mě i mé milé ožehlo. Ale popravdě nejsem ve skutečnosti zainteresovaná. Bezdětná. Rodiče se nerozvedení. Úplné souznění to tedy nebylo.Zvládli to.
          My děti ne. Všichni jsme rozvedení.

  • Dede napsal:

    Ahoj, mávám zase z domu a mám ze svého policejního cvičení tolik dojmů, že jen pomalu zpracovávám. Vedení amerických instruktorů bylo vynikající (http://www.gak9.com/about-us/ , vedli to Jeff a Kelli) a nevynechala bych z toho ani hodinu :) Přednášel většinou Jeff, na praktických cvičeních nás rozdělovali do dvou skupin, já pracovala s Kelli, která je zvyklá pracovat s ovčáky – přece jen potřebují trochu jiný přístup než bloodhoundi. Náš výkon bych hodnotila asi takto – navzdory svému psovodovi byla Berry velmi úspěšná a splnila vše, co od ní bylo žádáno, včetně pachového rozlišení, které nikdy předtím nedělala. (inlove) Pokud jde o mě, tak časování akcí mám jakž takž v pořádku, ale v práci se stopovačkou mám opravdu hodně velké rezervy, řečeno zdvořile (blush)
    Bylo to prostě skvělé a doufám, že to skutečně napřesrok zopakují.

    • Marska napsal:

      (f) Dede a Berrynko, veliká gratulace! (handshake) Přávidím Ti takovou šikovnou pejsku. Náš pes je takový (party) počmáraný. A paničky nemá taky tak cílevědomé. Objímám vás obě (hug)

    • zana napsal:

      Blahopřeju, jste obě holky šikovný. Určitě to byla pěkná dřina (bow)

    • Alex napsal:

      Jsem ráda, že Tě vidím doma!! (f)

    • jenny napsal:

      Dede, gratulujeme, jste borkyně !!! (y) (h)

    • Beda napsal:

      jste šikulky šikovné (clap) … doufám, že si o tom přečteme a žes taky pilně fotila či točila

      • Dede napsal:

        Eh, unesena vírem událostí mám jen pár fotek (blush) Jako novinář jsem selhala, ale jinak jsem si užila každou minutu. Ovšem ten čtvrtek venku v dešti byl síla, nikdy bych netušila, že to dobrovolně vydržím :)

    • Xerxová napsal:

      a podrobné hlášení bude kdy ?? (wave)

      • Dede napsal:

        Pokusím se to sepsat na středu :) Ruka pořád zlobí, musím si zátěž dělit. Pořád nevím, co o tom vlastně rozumně napsat, byla to velká spousta dojmů, zážitků a informací.

    • HanaW napsal:

      To musela bejt parada videt, jak ten pes premysli a vlastne pri takove praci funguje s clovekem jako jedna jednotka. :)

    • verenka napsal:

      Dede,boli ste aj v TV-videla som Vás,ale Berry nie,len tých bloodhoundov.

      • Dede napsal:

        Jé Verenko, oni nás taky viděli (i s kamerou), ale asi vystřihli, protože jsme kazili bloudí sestavu – a ta zpráva byla přece jen hlavně o bloodhoundech. A vlčák tam, kde se argumentovalo hlavně schopnostmi bloodhoundů oproti klasicky cvičeným NO, by opravdu mátl veřejné mínění :D

    • JJ napsal:

      Jste šikulky šikovný (h) . Dobro došly ;) , těším se na podrobný referát.
      P.S. Díky za uveřejnění článku.

    • Maricka napsal:

      Dede, to muselo být velice zajímavé a moc ráda si o tom přečtu. Přivezli si Kelli a Jeff s sebou i psy? A jak to bylo s překladem přednášek a samotného výcviku? Vždyť na to musel překladatel(é) umět zcela specifický slovník?:)

      A ještě dodám. Tedy asi to tady už všichni víte, ale kdyby náhodou někdo ne. „K9“ je jedna z mnoha hříček anglické výslovnosti písmen, kdy „K-kej“ a „9-najn“ znamená to samé jako „canine – pes“. Nápisem „K9“ jsou zde velkými písmeny na dveřích označená všechna policejní auta,v kterých jsou psi (už i proto, aby se k nim raději nikde nepřibližoval). Proto Američani tolik milují zkratky, protože při jejich „hláskování“ získáte celý název.

      • Dede napsal:

        Nepřivezli, ono to bylo součástí delšího evropského turné a psi by byli chudáci. Na ukázky používali naše, nebo Jeff používal Kelli (chuckle)
        Zkratku K9 jsem vyluštila už dřív, maličko mě mátlo jen to, že já automaticky čtu „canine“ správně latinsky a ne s anglickou výslovností. :P

        • Zdena b.p. napsal:

          Slyšeli jste tu ránu??? To mi konečně došlo ;) :P

          • HanaW napsal:

            Damy, s tou anglickou vyslovnosti latiny jsem si uzila sve. Prvni co pamatuju ve vzdelane spolecnosti v Ann Arboru je, ze se kdosi zminil o nejakem Sísrovi. Nezapadalo mi to do kontextu, tak jsem se zeptala, kdopak je ten Sísr. Hledeli na mne jak na blbenku z vychodni Evropy, az se ukazalo ze je to Caesar. Zrovna tak pozdeji s latinskyma pravnima pouckama (ktere v psane podobe jsem znala), ale v podobe mluvene… Dnes uz tu americkou latinu mam vychytanou.

  • Vave napsal:

    Krásnou neděli vespolek! (h)
    Od včerejška čekám na ten avizovaný déšť déšť, tlak je všelijaký a vzduch těžký. Dopoledne trochu pršelo, ale jen málo, a před chvílí se vyčasilo, tak jsem to využila a na svém oblíbeném plotě vyfotila deku. Fotky jsou tady:
    http://vaverika.blogspot.com/

    • zana napsal:

      To je krásný! Ušít si vlastní bludiště je bezva nápad (nod)

    • HanaW napsal:

      Vave, to je krasny bludiste. Akorat absolutne nechapu, jak to muzes dat dohromady, ze je z toho opravdove bludiste.

      • Vave napsal:

        Hani (inlove) , musela jsem si to nakreslit na čtverečky, pak jsem nákres rozstříhala na 21 částí a šila po těch částech, které jsem hned spojovala do větších celků, abych mohla hlídat barevné vyznění. Bylo to zábavné šití. :)

  • Beda napsal:

    od rána uklízím, a jde mi to jako Hančinu junákovi (chuckle) … vyklidím jednu poličku, vytřu, odeberu s krvájecícím srdcem to co už vím že nost nebudu, vyskládám zpátky – a jdu si zapálit půlčík, vypít kafe, juknout do počítače, a až pak zpět :O

    no, asi mi to vydrží do večera (rofl) (rofl) (rofl)

    • Karolína napsal:

      Hmmm, to mi připomíná mé vždy skálopevné rozhodnutí – vyházet krámy z chalupy!
      Pak začnu, každý předmět či kus oblečení vezmu do ruky, vložím do košíku, že teda jako to do té charity donesu a druhý den už je to zas zpátky tam, kde to bylo!
      Pár blbostí jsem už tedy vyhodila, ale to je fakt zlomek oproti mému přesvědčení, jak „to bude lítat“!

      • Marska napsal:

        Holky, jsem na tom úplně stejně. Není nad to mít malý prostor ale starý velký barák? Tam se toho vejde. Kdyby alespoň polovička nebyl stejný kramář- ne-li větší! Ach, jo (doh)

        • Karolína napsal:

          jojo, chalupa je velká
          když se dělala před více než 20 lety střecha, vyházela jsem skoro všechno z půdy – jinak to ani nešlo!
          zapřísahala jsem se, že už nikdy……….
          co je tam dnes?
          téměř to samé!
          nevím, jak to dělám!

          • Matylda napsal:

            Schovávám kde co- každý kousek hadříku a jiného rukodělného materiálu… onehdy jsem darovala hospicu tašku kousavé vlny, protože v koberečcích tkaných jako rehabilitace ji určitě využijí líp. A to jsme onehdy nakoukla do krabic s bavlnkami a řekla si, že kde jsou ty doby, kdy jsem jich měla hodně, už jsem jich spoustu vyplácala- no je fajn, že na výrobky, ale ty nasyslené duhové zásoby byly báječné :) Zato jsem na počátku jara uklízela různé dary- nedary (dárkové předměty) a spoustu jich darovala dobročinnému bazaru. Nechala jsme si jen ty, co pro mě mají hodnotu. Ale na to musím mít správnou náladu, jinak s těžkým srdcem vyhazuju i prošlapané boty :)

            • Karolína napsal:

              Tak já prohlídnu své zásoby bavlnek z dob, kdy jsem ještě vyšívala.
              Už určitě nebudu, nemám na to čas, oči, trpělivost….
              A pošlu co najdu.
              A taky jsou tam po mamince různé zbytky kraječek a stuh a zajímavých knoflíků.
              Myslím, že by to k nějakému zužitkování určitě bylo.

    • jenny napsal:

      To mi povídejte, vyhodím, přeberu,uložím zpět, slíbím si, že příště nebo příště…. určitě vyhodím.
      Jdu to zase obhlídnout. Ach jo. (chuckle) (wave)

      • JJ napsal:

        To chce užít zákon akce a reakce: když se na mě tuhlevá vysypalo půl skříňky a každý druhý kousek mě břinkl do hlavy, reakcí byla akce „když to doletělo na podlahu, doletí i do popelnice“ (chuckle)

        Asi je potřeba se zdravě na…sířit, pak to jen lítá. (flex)

  • Bětuláskovo! napsal:

    OT. doslova sváteční, i když desetiminutové: Mojka se v prvních minutách mazlí s Nikym a v 8. minutě dojde i na pusinky s Nadiou.
    http://www.youtube.com/watch?v=hAztvrBqpzk&feature=youtu.be

    • Lika napsal:

      Video je parádní, Moje se daří velmi dobře. Je to teda rošťák, jak dloube Nadiu přes palandu větví do zadele, aby si jí všimla! A Nadia, místo aby jí jednu flákla, tak si s ní začíná hrát! Takže si Moja získala i „matku pluku“. Na chatu se mohutně řeší, jak je to video smutné a že ta doprovodná hudba je teskná… jsou to žblabuně, v písni se zpívá „alegria“ a to je španělsky radost! (sun)

      • Marska napsal:

        Liko, to je opravdu nádherná smyslná hudba, není v tom žádný smutek, máš pravdu. Byla jsem se podívat s dcerou na jejich večeru orientálních tanců a holky na to nádherně tančily. Žádný smutek v tom nebyl.

  • Xerxová napsal:

    hezkou neděli všem Zvířetníkům a zvířátkům :) těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)

    Zatím ještě neprší, ale brzo bude

  • RenataE napsal:

    A ještě k otázce Dede – střídavá péče může být vyhovující pro všechny zúčastněné strany. Pokud se ovšem podmínky podřídí dítěti – stejná škola, kroužky, blízké bydliště, intenzivní a korektní komunikace mezi rodiči, dohoda o aktuálních změnách (např. dítě onemocní, matka si může vzít volno z práce, otec nemůže – dohodnou se ad hoc). V případě zcela striktně nalinkovaných pravidel bych měla pochybnosti. Ale já mám poněkud idylický pohled na věc, protože se s exchotěm pohybujeme v rámci výše zmíněného modelu. U rozvodu jsme se zcela formálně dohodli na svěření dětí do péče matky, ale v podstatě jen proto, že to právnička do návrhu napsala, vůbec jsme to neřešili. Rozcházeli jsme se my dva a ne naše děti.

    OT: proč si mě najednou můj comp nepamatuje?

    • Dede napsal:

      Myslím, žes to, Renato, shrnula velmi rozumně. Kde není vůle se domluvit, ani nařízená střídavá péče nepomůže. Jo a v Norsku se to zdálo být běžné a bralo se to jako normální – aspoň co jsem zjistila v našem okolí (tedy mezi Martinovými kolegy).

      • Zdena b.p. napsal:

        Snažila jsem dát příspěvek už včera, ale velký net udělal ham. Já hloupá si to nedala do paměti a tvořit další jsem už neměla čas. Tento model jsme uplatňovali už od r.1973 a přes počáteční nervozitu, jsme ho udrželi funkční do dospělosti mé dcery a přednostova syna, kterému jsem dělala dlouho důvěrnici ;) Moje dcera v rámci jedné domácí vzpoury emigrovala na několik dnů k přednostově exmanželce. (sun) Hmm, odstupem let mi to připadá jako slušný námět na komedii.

        • Lika napsal:

          Připomnělo mi to příhodu z blízkého okolí. Dospívající dcera rozvedené kolegyně po letech soužití s matkou prudce zatoužila žít u otce, kterého zbožňovala a s nímž se stýkala jen občas. Pro matčino ego to byl zásah na solar, ale když to rozdýchala, dceři to dovolila. Bylo to nakonec zdravé opatření – dcera zjistila, že zbožňovaný otec není zas tak úžasný, a zřejmě pochopila i část důvodů dávného rozvodu (vyčerpávající otcova nespolehlivost). Vztahy s matkou zůstaly velmi dobré a dcera se k ní po nějaké době v dobrém vrátila, otce si nadále užívala spíše v menších dávkách. Měla jsem radost, že matka dokázala dceru „pustit“ bez ohledu na nátlak některých matek ze svého okolí („To bych jí zarazila, děcka jsou moje“, „Jemu bych děcko nedala“ atp.), protože si tím zachovaly zdravé vztahy a dceři to určitě umožnilo trochu dospět. Dobře jsem si všimla právě komentářů některých agresivních matek z jejího okolí – považovaly dítě za svůj majetek, to už nebyl mateřský ochranitelský pud.
          Děkuji autorce za článek!

  • RenataE napsal:

    Při vší úctě k zákonodárcům a soudcům si myslím, že soudem nařízená střídavá výchova je jen jakýmsi formálním vyjádřením korektního přístupu. Pokud není dobrá vůle na straně obou rodičů, pak to prostě nikdy nemůže fungovat. Mají-li oba rodiče dobrou vůli, o model svěření do péče se nesoudí. Při rozvodu se formálně dohodnou na svěření dětí do péče matky/otce/společné/střídavé a vše řeší aktuální dohodou. V patologických případech (jeden rodič je alkoholik, násilník atd.) může dobře fungovat soudní rozhodnutí o péči druhého rodiče a dítě tak může být ochráněno. Pokud se rodiče soudí o střídavou péči, nic dobrého z toho pojít nemůže.

  • Xerxová napsal:

    http://drporkert.com/dogy/images/beta/0412/index.html

    Kdo by se snad nudil – Betí týdeníček má dvě větší alba – pondělní výlet kolem Čapu (to je fakt divná skála) a dnešní ještě trochu zimní Jizerky kolem Vrchhůry a Muchova.
    Chicht – Beta v půl osmé zdolala schody a odešla spinkat (chuckle) – prý kamenný výlet a práce na zahrádce a nervy z cizího psa v paniččině náručí… prostě náročný den. Zítra má tady mocmoc lejt… tak snad neuplaveme

  • HanaW napsal:

    Tak jeste jedno OT: I kdyz remeslnici po sobe uklidili, prece jenom koupelny, kuchyne a pradelna jsou zaprasene. A ja fakt jeste podlahy umyvat nesmim (a nechcu). takze je to na mem junakovi. Probihalo to cele dopoledne nasledovne. Luxoval par minut, nechal toho a sel si hrat na housle, tak asi +/- 10 min. Odluxoval zdibec, a tak furt dokola. Mezi mopovanim podlahy hral zadumane na tahaci harmoniku. Pokracuje ten projekt tempem tomu primerenym. (emo)

    • Vave napsal:

      Hankooooooo! (chuckle)
      Ovšem, zas musíš ocenit, že máš úklid i s kulturní vložkou – k z nás to má? (wasntme)

    • Zdena b.p. napsal:

      No to musí být na splnění bobříka trpělivosti. Když to čtu, mám chuť přeletět tu „louži“ a jít ti na pomoc ;) Ale až to zvládne, tak budeš mít doma opravdového (flex) bojovníka a hrdinu (*)

  • Maricka napsal:

    Náš kamarád z Floridy je už delší dobu rozvedený. Měl o 30 let mladší manželku, takže se to trochu dalo čekat (jeden z důvodů – ona chtěla další dítě, on nikoliv). Teď se dělí o jejich už 16. letou dceru. Ta u každého z rodičů po rozvodu tráví týden,v době prázdnin se domluví. V podmínkách rozvodu bylo, že ani jeden z rodičů se nesmí do dceříných 18 let odstěhovat z určeného okruhu km. To proto, aby dcera mohla zůstat ve stejné škole, nemusela pendlovat mezi rodiči velkou vzdálenost, prostě vyrůstala ve známém prostředí. Jinak dítě bude přiděleno tomu rodiči, který zůstane. Prvních pár let se zdálo, že to funguje hladce, Kdykoliv k nám kamarád dříve přijel i s dcerou, byla to milá, velice chytrá holka, která se v prostředí “dospělých” cítila úplně normálně. Její maminka se brzy po rozvodu znovu vdala a má už další dvě děti, které dcera miluje. I když náš kamarád má pocit, že jeho dcera tam bývá často využívaná jako baby sitter. Ale od poslední, předloňské návštěvy u nás se ale prý začaly objevovat problémy ve škole a nikdo neví proč, dcera o tom odmítá komunikovat (nepomohla ani dětská psycholožka). Těžko říci jestli jsou porblémy spojené s pubertou, nebo vyvěrající tlumené emoce. Jenny to pode mnou napsala hezky, možná právě tyhle pocity teď řeší nás kamarád u svojí dcery.

    Budeme mít od zítřka na pár dnů návštěvu. Zastaví se tady moji bratranci při cestě na Floridu. Jsou to na facku stejná dvojčata, nejen vzhledem, ale i hlasem, gestikulací, vším (tedy i oblečením). Kočka Smoky určitě stráví tu dobu zaparkovaná za naší postelí, ale já jsem moc zvědavá, jak na ně bude reagovat Trixie. Nikdy je neviděla, kluci jsou psomilní a určitě se jí vyhýbat nebudou. Takže mě bude zajímat, zda z nich bude Trixie popletená, že se „návštěva rozdvojila“, nebo jestli si toho ani nevšimne. :) :O

    • Zdena b.p. napsal:

      Myslím si, že je Trixi bude vnímat, jako 2 rozdílné lidi. Nezapomeň, že ona má ještě na pomoc čich. (sun)

  • Rpuť napsal:

    Prvním zákonem vůbec, zejména pro rodiče, je zájem dítěte – což je v každém případě úplná rodina. Dokud rodiče nepochopí, že jejich prvním zákonem je dítěti tu úplnou rodinu do dospělosti zachovat a vychovat z něj co nejkvalitnější osobnost, tak je vše ostatní marnost a nic než marnost!

    • Domi napsal:

      Přesně tak, tohle je esence celého problému, nemohu, než se přilípnout!!!

      btw, jsem zvědavá, zda to odešlu, už několik dnů mi příspěvky mizí…cítím se skoro jako zpět za bukem :(

  • jenny napsal:

    Tak nevím, takové jsou zákony a měly by se respektovat. Ale zabýval se kdy vůbec někdo názorem dětí?
    Ať si nikdo nemyslí, že dítě není schopno posoudit a vyhodnotit situaci. Alespoň moje tehdy malá osůbka , dobře věděla co chce a co ne a kde mně bude dobře. Bohužel se mně ani náznakem nikdo nezeptal. Nikoho nezajímalo a nezajímá, co si dítě přeje, jen mu vkládají do úst svá slova a myšlenky a dítě ve snaze rodičům vyhovět je přijímá za své. Dítě se stává houskou v krámě , se kterou se kšeftí u soudu a soud posuzuje zda má nechat housku tam či onde okousat, či vytvrdnout nebo ji odložit a znovu přepéct až se rodičům podaří se dohodnout na vlastnictví té ubohé housky.
    Dítě chce především rodiče a to oba , i když se tváří hrdinně a všem vykládá jaký bezvadný mají všichni navzájem vztah. Dítě se především stydí za to, že se rodiče rozchází a ostatní děti , ze zatím nerozvedených párů mu to dovedou dobře připomenout. Dospělí okolo to samozřejmě probírají také, hovor přecházející v šepot když se dítě blíží je frustrující na mnohá léta.
    Tenkrát v mých 6 ti letech, jsem si nepřála nic jiného než zůstat v rodném domě a ne být odvlečena za novou životní láskou mé maminky. Přestože jsem měla s mým nevlastním otcem výborný vztah, byl to vzdělaný muž, trpěla jsem rozchodem rodičů celou dobu až do dospělosti. Po druhém rozvodu matky jsem se odstěhovala z domu a nikdy jsem to matce nezapomněla. Byla jsem navenek hodně tolerantní ale celoživotní osobní trauma z rozvodů jsem si nesla stále. Pamatuji si dobře jak v 50.letech min. století se na mne chodili dívat jako na malého ubohého exotka a ještě na průmce mně učitelky vyšetřovaly v rámci své vlastní zvědavosti, proč se rodiče rozvedli a jaký to mělo na mne vliv. Je fakt, že tenkrát byla jiná doba a žádné příklady a osvěta.
    Dovedu pochopit, že nelze žít s alkoholikem, či alkoholičkou a je velmi těžký život s hysterkou či hysterikem, zrovna jako s nenapravitelným proutníkem, či nymfomankou nebo parazitujícím nefachčenkem . Pak je věc složitá. Většina takových sociaopatů si nezaslouží dítě vychovávat. Tohle dítě dobře pochopí.
    Na druhé straně , to, co dospělí považuji za zákonnou možnost rychlých výběrů a obměn, neochota ke komunikaci a vzájemné toleranci, či výměna starší partnerky za mladší je pro každé dítě natolik frustrující, že by se tím měl někdo vážně zabývat. Zde jsou dětská práva a duše ohrožena nejvíce.
    Rodič , který chce jen dosáhnout svého a předkládané ohledy na dítě jsou jen prostředkem k dosažení vlastních cílů patří soudu , nejen rozvodovému.
    Už několikrát jsem si říkala, že bych moc ráda udělala nějaký časosběrný dokument o dětech z rozvedených manželství asi by se všichni dost divili, co si děti myslí doopravdy.
    Berte to prosím jen jako můj vlastní osobní názor a zkušenost.

    • verenka napsal:

      Jenny,absolutne súhlasím.presne si nazvala a popísala pocity dieťaťa,jeho frustráciu a bolesť,ktorá mu zostane navždy i keď si všetci ospravedlňujú svoj skutok vetami,že je to dobré,že sa dohodli,že spolu dobre vychádzaju a podobne.Veľmi silna téma,siaha nám hlboko do svedomia, do tej trinástej komnaty.
      A malé OT-Jenny sa vyslovuje jenny alebo alebo ako?

    • Lucka V. napsal:

      Milá Jenny, mluvíš mi z duše. MLP si v tomhle se svojí bývalou manželkou opravdu užíval své a odnášela to jejich dcera. Přesně rozplánovaný harmonogram, kdy s kým má nebo nemá být měla až do svých osmnáctin. Kolikrát se mi chtělo na oba dospěláky hulákat ,,neměli byste se, krucipísek, především zeptat tý holky, kde a s kým chce trávit svoje volno?!!“ Výsledkem je ve společnosti totálně nejisté stvoření, které se stále bojí, že když něco nebude podle rodičů, bude problém… Má strach se vydat vlastní cestou. Fakt mě to docela deptá, já sama bych takhle s vlastním potomkem zacházet nedokázala.

  • HanaW napsal:

    No jo, rozumni lidi se dohodnou, ale clanek je o tom, jak postupovat, kdyz se nedohodnou a to decko se pretahujou jak o peška. A uprimne receno, v takovych pripadech bych nechtela byt soudcem. Ale ten standard nejlepsiho zajmu ditete je asi tak nejlepsi, na co se soud muze spolehnout a je podle mne mnohem lepsi nez byvala presumpce, ze decko proste patri k matce a basta smytec. jeste bych k tomu chtela neco dodat, ale dodelava se obed a mame doma jak po bombe vzhledem ke vcerejsi instalaci noveho vodovodniho potrubi. :D

  • zana napsal:

    Především jsem taky děsně ráda, že Ela ještě nezmizela. Pak děkuju za článek, i když se mě tahle problematika naštěstí netýká. Je dobře vědět, že šikovnej a vysoce erudovanej člověk je (více méně ;) ) na dosah (handshake) .
    A nakonec souhlasím s tím, co už tady zaznělo – je to o lidech. Dnešní „svobodná“ výchova plodí převahu vysoce sobeckých excentriků, kteří nejsou schopni rodinného života (resp. jakéhokoliv partnerství).
    Slušný lidi se prostě dohodnou.

  • Xerxová napsal:

    za prvé – dneska byly první pořádné Jizerky – ráno jsme prošli Černostudniční hřeben. Na MUchově (velké žulové balvanové moře) měla Beta problém – není schopná dlouho chodit mezi „nasypanými“ ostrými balvany… a tak kus zpátky a obejít lesem celý kopec… takže jsme si výlet trochu prodloužili – ale psí nohy přežily ve zdraví (wave) Místy sníh, ale protože bylo umrzlo, chodili jsme jako elfové (chuckle)

    za druhé – právě jsem skoro hodinu svírala v náručí cosi malého, špinavého, plného bodláků a větviček, hubeného, vystresovaného, unaveného, bez obojku… Ulovila jsem si jorkšírského chlapečka… Už odjel do útulku… Opět (již po čtvrté) skvělá komunikace i spolupráce s Archou Liberec. Pejsek měl docela hezký sestřih, podle paní z útulku se do takto „zanedbaného“ stavu dostane rychle – stačí zdrhnout za háravkou… a za pár dní bez jídla a pelíšku dopadne takto.

    • Alex napsal:

      Věřím, že opět najde svoje lidi! Díky Ti za něj.
      Jinak Klérka ač o mnoho lehčí než Betka, také nemohla chodit po ostrých nasypaných štěrcích. Kamarádčiny kníračí pejsky takový povrch probíhaly bez problémů :O .
      7+3 není devět. Není.

      • Xerxová napsal:

        tohle není štěrk, to je skalnaté moře velikých žulových kamenů. Prostě krásný kus pro geology, skvělý terén pro kamzíky… špatně schůdný terén pro turisty (byť po značené cestě) a neschůdný terén pro Betu… A to je naše holka na dost věcí zvyklá…

  • Rpuť napsal:

    Mstít se druhému rodiči lze nejrůznějším způsobem.
    Znám matku, která jsou soudem donucena k předání pubertálního syna otci, koupila synkovi na odchodnou soupravu bubnů, po které již dlouho toužil.
    :D

  • týna napsal:

    Jen tak probíhám, zajímavé téma. Později dodám vlastní zkušenost. Ale teď využiju situace a zeptám se odborníka-je možno nějakým způsobem zajistit, aby se určitá osoba nemohla podílet na výchově pozůstalých dětí? V tomto případě jde o babičku z tátovy strany, která se nikdy o děti nezajímala, matku nesnáší, vlastního syna jen využívá (a on se nechá, protože vlastní matka je jen jedna, i když taková) a paní neustále řeší, že až se její syn s ženou zabijou v autě, tak si vezme děti a vychová si je po svým? Je možno sepsat někde nějaký lejstro, že si rodiče nepřejí, aby v případě jejich neschopnosti se o děti starat, nebyly ty děti svěřeny do péče této babičky? Ne, že by se nesměli stýkat?

  • krakonoš napsal:

    Takhle to dopadá, když děti mají děti! (Ty první myšleno ve smyslu způsobilosti pro manželství a výchovu.) Hlavně, že černoprdelníci brojí proti antikoncepci! Stejně je to s lidstvem jakési divné. Alespoň maturitu dnes potřebujete pomalu i na zametání ulic, na všechno musíte mít certifikát s kulatým razítkem, pravidelně chodit na přezkoušení, Ale to, zda je člověk způsobilý žít v manželství a vychovávat děti, nebo, jako politik vést obec, kraj či stát, nikoho nezajímá. Potom jen všichni zoufale zírají na katastrofální následky řádění neumětelů všeho druhu.

  • Vave napsal:

    Pokud dítě může mít stálý okruh kamarádů a navštěvovat stejnou školu bez nějakého zatěžujícího dojíždění a pokud se rodiče navzájem respektují, tak asi střídavá péče může být pro dítě i přínosná.
    Ale aby dítě střídalo školu, kamarády a kroužky, to považuju za nepřijatelné stejně jako to, aby tam muselo složitě a dlouze dojíždět se všemi negativními dopady, jako třeba časnější vstávání nebo návrat domů za tmy.

    Jinak jsem spíš pro model, o kterém mluvila Xerxová. Přátelská domluva mezi rodiči, vzájemné vycházení si vstříc, to je pro dítě to nejlepší, ověřeno v praxi s nevlastními dcerenkami a jejich matkou. Do širší rodiny se jaksi samozřejmě přijaly i děti jejího manžela, stejně jako jejich společné děti. (No, je nás dohromady mnogo.) :)

    Elo (inlove) , jsem ráda, že ses objevila alespoň v článku. (wave) (sun)

    Přeju všem krásný den! (h)

  • Bláža napsal:

    Ještě než budu číst….Ela žije!!! (clap)

    • Beda napsal:

      sem se přilepím (inlove) (clap)

      • krakonoš napsal:

        Nejlépe to mají vyřešené v jižní Polynézii. Otázka otcovství se řeší tak, že když dívka otěhotní, tak to veřejně oznámí a který muž doběhne na matriční místo jako první, je zapsán jako otec! Manželství je považováno jen za formální akt a spíše zbytečnou komplikaci, jako rodiče fungují všichni pro všechny děti. Nevěra se nijak neřeší, protože je naprosto běžná a naprosto normální, ještě stále platí, že nevěsta má v den svatby sex se všemi příbuznými ženicha a pokud jí to nestačí, klidně ,,přihodí“ kohokoli dalšího, aniž by to někomu vadilo. Na druhé straně je fakt, že v těchto zemích stačí ke spokojenému životu jen sbírání darů velmi štědré přírody.

  • Bětuláskovo! napsal:

    OT: Rashmi dnes slaví rok. Dostane (^) z rejže a hroznového vína.
    http://jdem.cz/uewv8

  • Alena s Maxem napsal:

    Článek jsem zatím nečetla, nemám čas a tudíž ani soustředění. Ale téma je to pro mě momentálně velmi zajímavé a jsem zvědavá na vaše názory.
    Osobně se domnívám, že v zájmu důsledné spravedlnosti k rodičům se společnost dopouští nespravedlnosti na dítěti. Ostatně údajně nejlepší pro střídavou péči je třetí byt, ve kterém žije dítě a střídají se rodiče, což ovšem v praxi si může dovolit málokdo, že. Ráda bych napsala víc, omílám si v duchu různé argumenty už delší dobu, ale teď musím jet pro blba, kterej mi tady snad pořeže dříví a navíc mám přes víkend dost práce výdělečné.

  • Xerxová napsal:

    hezkou sobotu všem Zvířetníkům a zvířátkům :) těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej (f) A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp (h)

    Vždycky je to jen a jen o lidech. Jsem moc ráda, že v dobách minulých jsem se potkala s lidmi rozumnými. Jak moje polovička, tak mlaďasky mamina a její nový partner jsme se vždy dokázali dohodnout. A mlaďaska (Bedo, kuk (wave) , já vím, že ty ten „název“ nerada ) už jako malá pochopila, že je běžné mít rozvedené rodiče (ve třídě bylo takových dětí mocmoc), ale že není vůbec běžné, mít dvě normální rodiny, dva pokojíčky a spoustu perfektních babiček a dědečků.
    Tenkrát pojem střídavá péče nebyl – přesto jsme si dítko „přesouvali“ v delších blocích – ať už prodloužený víkend či celý měsíc v létě „vcelku“. A dítěti rozhodně stěhování z bytu do bytu nevadilo, nikdy žádné scény nebyly. Těšila se k nám, stejně jako k mamince. A tak to má být (inlove)

    • Xerxová napsal:

      ještě musím pozdravit Elu (wave) Není vidět, a jsem ráda, že alespoň „takto“ nakoukne

    • Alena s Maxem napsal:

      Ještě jsem tady – ano, když se rodiče dohodnou. Jenže pak nepotřebují příkazy soudu, jak a kdy se má dítě stěhovat.

  • Rpuť napsal:

    Problém je v celkové nezralosti lidí, kteří tvoří současnou společnost. (Vliv tzv. „svobodné výchovy“ v tomto směru považuji za nezpochybnitelný!)Důraz na individuální práva na úkor práv skupiny/rodiny vede k neschopnosti soužití a spolupráce, která je ve skupině/rodině nezbytná.

    Jestliže se dva plnoletí jedinci, ani v zájmu dítěte!, nejsou schopni dohodnout v kterém domě (viz článek) budou bydlet, těžko očekávat, že se dohodnou na jakémkoli druhu péče. Navíc časem přibudou noví partneři rodičů (povětšinou o nic více dozrálí a dospělí) a maglajz je ještě větší. Chudák dítě, které v tom má žít a chudák soudce, který to má rozsoudit. Je to případ od případu a a priori skutečně nelze říci, co bude fungovat lépe.

    Čerstvě odposlechnuto:
    „Macecha“: Kdybych já byla tvoje matka…!
    Puberťák: Ale nejsi moje matka!
    „Macecha“: Ale žiju s tvým otcem!
    Puberťák: „A co je mi do toho?!
    „Macecha“: Tak já už tátu nikdy nepustím, aby sem přijel!“
    :O

Nejnovější komentáře

  • JJ u BTW: Oko přes talíř:
    Tuhle znám v provedení Ježíš Kristus, svatý Petr, chudá vdova,...
    Publikováno 23. 8. 2014
  • krakonoš u BTW: Oko přes talíř:
    Květákový mozeček rovněž upřímně nenávidím. Ale vepřový, obalený, jako řízek...
    Publikováno 23. 8. 2014
  • krakonoš u BTW: Oko přes talíř:
    Hele a mám tip na báječnou redukční dietu. Můžete dlabat...
    Publikováno 23. 8. 2014
  • krakonoš u BTW: Oko přes talíř:
    Určitě pesani, protože jsou častěji doma. :D
    Publikováno 23. 8. 2014
  • ioannina u BTW: Oko přes talíř:
    No vidíš - a mně zase ze všeho nejvíc chutná...
    Publikováno 23. 8. 2014
  • verenka u BTW: Oko přes talíř:
    Maričko drahá k bodu 1. Servítka biela papierová-tá hrubšia-viacvrstvová.Pohyb rýchly,plynulý...
    Publikováno 22. 8. 2014
  • MaRi u BTW: Oko přes talíř:
    "...Nepamatujete si někdo, kdy se vlastně kuřata změnila a začala...
    Publikováno 22. 8. 2014
  • Marička u BTW: Oko přes talíř:
    Verenko, ten trik odmaštění s utěrkou jsem take kdysi slyšela...
    Publikováno 22. 8. 2014
  • Marička u BTW: Oko přes talíř:
    Polévky (jako předkrm) jím ráda, hlavně, když mi je někdo...
    Publikováno 22. 8. 2014
  • verenka u BTW: Oko přes talíř:
    Som polievková.Mäsová sviatočná-raz ju tu prezentovala Dede je first class.Rada...
    Publikováno 22. 8. 2014

Nástěnka

***

Zvířetník se přestěhoval od 1. 12. 2013 zpět na Neviditelného psa.

NEPŘEHLÉDNĚTE!

Užitečné informace problematice otrav zvířat najdete na stránkách veterinární fakulty Brno

Veterinární toxikologická databáze - https://cit.vfu.cz/vettox/.

***

Nejnovější články