Dnes je 24. 04. 2014 - Svátek má Jiří, zítra Marek

Pravidla

Dnem 24. července 2011 začala na Našem Zvířetníku platit Pravidla, která upravují práva a povinnosti autorů i diskutujících. Seznamte se, prosím, s nimi - najdete je zde, neboť Redakce bude v souladu s nimi postupovat.

Tiráž

Náš Zvířetník –
Deník Dagmar Ruščákové o zvířatech a lidech

ISSN 1805-0107

Vychází ve všední dny.


Šéfredaktor

Dagmar Ruščáková
(Dede)

(dagmar.ruscakova@gmail.com)


Redaktor a webmaster:

Andrej Ruščák
(Finrod Felagund)

Zvědavé historično

(andrej.ruscak@gmail.com)


Loga:

Marek Ruščák
(alpimera@gmail.com)


Všechna práva vyhrazena, použití článků či jakéhokoliv zde publikovaného textu či jeho části je možné pouze se souhlasem redakce a autora, vždy s uvedením zdroje.

Copyright © Náš Zvířetník, 2010

Přidejte se k nám!

Archiv podle autorů

Archiv podle rubrik

Archiv podle data

VZPOMÍNKY STARÉHO ZBROJNOŠE: Výlet na Brněnskou přehradu

Po naší bohatýrské zimní zápočtovce v prosinci a lednu, 1959 – 60, kdy jsme se toulali po Slovenských horách, a po pololetním pobytu u chaty Šohajka v Javorníkách o pololetkách v roku 1960, jsme si na další pololetky, v roku 1961, začínali plánovat další ptákovinu. Zimní zápočtovou cestu druhého stupně obtížnosti. Tentokrát v oblasti Krkonoš a vedoucím byl, pokud mně moje mdlá paměť neklame zcela demokraticky odsouhlasen jeden z nás, Mirek Procházka a jeho zástupcem Jarek Ventruba.

Zima roku 1961 byla zima, jak se patří, a tak už koncem prosince byla Brněnská přehrada zamrzlá a k radosti Brňanů, tvořila jedno velké kluziště. V rámci příprav na zmíněnou zápočtovku jsme se dohodli, že by nebylo na škodu si na jeden den o víkendu vyjet šalinó do Bystrca a zajít si na Prygl, jak se v Brně přehradě všeobecně říká, si vyzkoušet naše bruslařské umění. Byla to taková odpočinková akce, spíše atrakce, protože ne všichni jsme byli mistři v bruslení a tak se na tento den vydala s námi i děvčata, co byla v oddílu.

Počasí nebylo nic moc, zataženo, mlhavo a mrazivo. Mrazivo dosti, až dech na šálách tvořil jinovatku, či námrazu. Jenže nás tehdy hřál oheň mládí a navíc, ve velké většině, přítomnost spanilých panen, a tak jsme k zamrzlému jezeru od konečné šaliny došli co by dup. A to tehdy byla konečná ještě za řekou Svratkou, panstvo, takže na místo kde jsme chtěli bruslit, to byla pěkná procházka kolem řeky a pak výstup po schodech na přehradní hráz a pak dále ke schůdkům co vedly ke stanici dopravních lodí na Sokoláku, tedy Sokolským koupalištěm.

Zde jsme se přezuli a začali s atrakcí dne, bruslením. Tedy pokud se naše pokusy o udržení se ve svislé poloze daly tak nazvat. Led byl přímo ukázkový, jako zrcadlo, žádné nerovnosti, nebo dokonce sníh. Prostě balada! A tak jsme se pár hodin na ledu „vyblbli“, až nás začaly bolet z tohoto nezvyklého pohybu nohy a mnohé i jiné části těla, které zcela neplánovaně přišly do náhlého styku s ledovým povrchem.

Za pozdního mrazivého a pošmourného odpoledne jsme toho měli všichni tak akorát dost a tak jsme si sbalili fidlátka a vydali se zpět ke konečné šaliny v Bystrci. Této akce se zúčastnili: Mirek Procházka, Josef Pepíček Láznička, Aleš Bednařík, Miloslav Milan Štulpa, Jiří Yetti Švehla, Hanka Kuglová, sestry Jarka a Mirka Jílkovy, Dáša Štulpová, sestra Milana a další tři děvy, na jejichž jména si po těch pár letech nemohu vzpomenout i kdyby bednu piv někdo nabízel.

Celá posádka této akce byla spokojená a ta část, co se chystala do Krkonoš, omílala dychtivě a do nekonečna svoje plány na nastávající dobrodružství. Ti co do Krkonoš nejeli, si o nás mysleli své. Ano, naše skupina horských vlků byla tehdy „ozdobou“ turistického oddílu Spoj Brno. Asi něco jako bílá velryba v oceánu nebo živý mamut prohánějící se po okolí Brna. Málem nás ukazovali veřejnosti a lidi se na nás chodili dívat. Prostě skupina neškodných šílenců.

 Další fotky najdete zde

Napsat komentář

:) :( :D 8) :O ;) ;( (sweat) :| :* :P (blush) :^) |-) |-( (inlove) ]:) (talk) (yawn) (puke) (doh) :@ (wasntme) (party) :S (mm) 8-| :x (wave) (call) (devil) (angel) (envy) (wait) (hug) (makeup) (chuckle) (clap) (think) (bow) (rofl) (whew) (happy) (smirk) (nod) (shake) (punch) (emo) (y) (n) (handshake) (skype) (h) (u) (e) (f) (rain) (sun) (o) (music) (~) (mp) (coffee) (pi) (cash) (flex) (^) (beer) (d) (dance) (ninja) (*) (bat) (cat) (dog) (toivo) (headbang) (bug) (fubar) (swear) (tmi) (heidy) (rose1) (rose2) (cz) (eu)
Autoři komentářů, které jsou vkládány do Diskuse, jsou povinni dodržovat ustanovení v 'Pravidlech pro publikování na serveru Náš Zvířetník'. Smajlíky, prosíme, vkládejte s mezerami, jinak se nezobrazí. DŮLEŽITÉ: NEZAPOMEŇTE VYPLNIT OCHRANU PROTI SPAMU. Děkujeme

-->

Komentáře

63 komentářů k článku “VZPOMÍNKY STARÉHO ZBROJNOŠE: Výlet na Brněnskou přehradu”

  • ioannina napsal:

    Tak tady jsem tě sledovala s obzvláštní láskou. :)
    Jednou, docela nedávno – kdy že to byla ta poslední hodně tuhá zima? – se mi podařilo zlomit osobní rekord v rychlobruslení. Respektive změnit bruslošmaťchání na tryskobruslení.
    Jak?
    Inu, jela jsem se, já bloud, podívat, jak že to vypadá ta přehradní zeď z té vnitřní strany… jaksi si nevšimla, že se led tenčí a tenčí… až začal povážlivě křupat.
    To byl trysk!
    :-D

  • HanaW napsal:

    Diky Jiri. Vzpominky na brusleni na tech starych bruslich jsou krasne nostalgicke. I kdyz vzhledem k tomu, ze cela vesnice mela to same, tak nam to bylo jedno. Kdyz nastal cas prosit o ty krasne bile, tak jsem mela uz s bruslenim smytec. Aje byla to parada jezdit na vesnickem pivovarskem rybniku, kolem kastany, hospoda a dvur s pivovarskejma konema. Dnes je tam nejake vlakove preradiste a odstavne koleje od zelezaren. :(

  • verenka napsal:

    Krasne,krasne!!!Aj ja som dostala od Ježiška biele krasky-to bol najkrajši darcek.Predtym tie kvinťaky/na baganče na klucik,furt padali….!!!!!
    Trochu OT:budem zajtra na Vas a na brnenie mysliet,moc a moc pozdravujem.No nepridem,pretoze v piatok letim do Pariža-juhuuuu.To mi bude hej.Tesim sa jak …./doplnte/
    Ak by som sa naucila/malo pravdepodobne/tak pripravim nejake fotky.Pozor:nie som uplna ťava,fotiť viem a aj mam foťak,len to neviem dat na to rajče ci iny nosic,ci co

  • Zdena b.p. napsal:

    Hmmm, tak bruslení mne míjelo poměrně dlouho. Já prostě ty „šlajfky“ na klíček nějak nechtěla. Až ve dvanácti, když odešel brácha na vojnu, tak jsem si uloupila jeho „kanady“ a během několika dnů jsem bruslila. Ono taky zkuste se odstrkovat na kanadách, které jsou nejméně o 5 cm vyšší, jako na šlafkách. To je o kotníky. Jenomže můj styl bruslení byl všechno možné, jen ne holčičí elegantní pohyb po ledě. Nevadilo, já začala jezdit s kluky do Sedlčánek po Labi. Tam jsme doťapali do hospody na čaj s tatrankou a pak zase zpátky domů. A časem, místo piruetek, jsem klukům pískala hokej. Lidi, jaké já měla bobky, abych něco nepřehlídla.
    Tak vidíš Jiří, za co můžeš. Já si tu čechrám svoje vzpomínky (sun) díky těm tvým.

  • YGA napsal:

    Jiří – vrátil jsi mne do dětství. Samosebou, že první brusle byly kačenky – a ještě jsem je podědila po sestrách. Ale protože mi pořád padaly, taťka došel na spásné řešení – normálně je přišrouboval k takovým úžasným botkám – šněrovacím s páskem na přezku – komisňáky jsme jim říkaly (jo – měly jsme je všecky tři, i když holky už měly k nim přišroubovány brusle se zoubky, kterým se musel ten spodní odpilovat, aby nedrhl) – kdepak krasobrusle či kanady (chuckle) !

    Bruslit jsme chodily na pořární nádrž „lužu“, která byla kousek od našeho. A nejlepší bylo, když došla poledovica – to jsme vstaly už za kuropění a jezdily po silnici až k té luži – náledí vydrželo vždycky aspoň do deseti jedenácti hodin – kdepak, už ani tá poledovice néni to co bývala (think) (rofl)

  • zana napsal:

    Georgi, tvoje vzpomínky jsou kouzelný! Musím teda přiznat, že mne bruslení nějak minulo – nikdy jsem neměla příležitost to zkusit jinde, než na maličkým nacpaným plácku, takže jsem záhy usoudila, že tohle mě neba. Představa jízdy po přehradě je ovšem úplně jiná maštal…

  • Alex napsal:

    Tak to byl parádně zamrzlý Prýgl. Já jsem na něm byla během života také párkrát bruslit, je to senzace, prohánět se kilometry a kilometry, až pod hrad Veveří, nebo na konec vzdutí, od přehradní zdi. Milana Štulpu jsem poznala ihned, vůbec se nezměnil :) , i když jsem ho poznala osobně až předminulý měsíc.

  • aida napsal:

    Georgi, krásné. I dneska se na zamrzlém prýglu bruslí – a taky běžkuje, klidně až do Bitýšky.
    Měla bych dotaz na pamětníky: ty topoly na druhé straně prýglu na té spodní fotce, to je Kozí Horka, nebo to místo, kde je dneska veslák LS (stavěli ho až kolem roku 1965)?
    A když mluvím o vesláku, před časem jsem našla tohle: http://www.youtube.com/watch?v=L1m1NmRp8Ho – jsou tam schované dvě legrace, jedna hned ze začátku, od cca 0:35 (jestli Vám na těch veslech není něco divného?), druhá od cca 1:25 – některé z těch ženských znám v dnešní podobě, z nalezení klipu měly ohromnou radost.

    • baty napsal:

      Ty jsou u Sokoláku, napravo nad tím zákrutem, kde stávala skokanská věž a žabincovitý prvorepublikový nevyužívaný bazén, co se nějak nepoved. Zákrutem vedla úzká cestička a pak se přišlo na sokolákové pláže.

      • aida napsal:

        Baty, myslím ty na druhé straně, přes vodu. Nebo je to fakt jen ta zátočina? Na druhé straně taky totiž něco je (je to vidět i v tom klipu).

        • George napsal:

          jo,jo, Baty má pravdu ta skokanská věž byla za rohem

          • aida napsal:

            Skokanskou vež si pamatuju, vím, kde byla. Vrtají mi hlavou ty topoly – budu si to muset v sobotu obhlídnout (vždycky v sobotu míváme trénink na loděnici LS).

  • Ejška napsal:

    Jiří, to jsou krásné vzpomínky (chuckle) , to vyblbnutí na ledě jsem měla od malička ráda, šlajfkovala jsem každou zimu a když mi bylo jedenáct, tak jsem našla pod stromečkem vysněné bílé boty se zoubkatýma bruslema a ty mám dodnes a na ledu jsou frčný :)

  • Lucka V. napsal:

    No to je zase paráda, Jiří, díky za krásné vzpomínky :D Bruslení mě bavilo už od mala, velmi brzy jsem si ale místo bílých holčičích bruslí vymohla kanady. No a naše holky v nich automaticky začaly jezdit od mala a na bruslích se pohybují zcela přirozeně. Pravda, ta nejmladší to vzala poněkud vážněji, ale to, na čem a jakou rychlostí se pohybuje je normálnímu člověku nepochopitelné :P Jo a musím se pochlubit: Má první medajli z opravdu velkých mezinárodních závodů! V Drážďanech teď o víkendu mezi 35 závodnicemi tvrdě vybojovala 3. místo. Ovšem sledovat to – chudák moje nervová soustava, na superfinále jsem musela zbaběle odejít :D

    • Petra + Barry napsal:

      jůů, gratulace! Pochlub se dceruškou, co dělá? Ať můžem příště fandit! (y) (cz) (clap)

      • Lucka V. napsal:

        Rychlobruslení, short track. Je to super, akorát se většinou závodí v zahraničí, takže si občas připadám jak štvanec. Teda teď už je to lepší, ti větší často jezdí jen s trenérem. Ale jsem hlavně ráda, že si skvěle rozšíří obzory a už teď má spoustu kamarádů po celé Evropě.

      • Xerxová napsal:

        Malá Péťa je nejen úspěšný bruslař, ale hlavně človíček výborně vychovaný se smečkou báječných lidí a zvířat (od žoužele terarijní po koně). Na to, jaký je to „špunt“, má skvěle našlápnuto pro život.
        Gratuluji k medaili (inlove) Mamině přeji pevnější nervy (chuckle)

        • baty napsal:

          Gratulace Petře i mamince! (rose1) (rose1) (cz)

        • Lucka V. napsal:

          Hele, zas ji nepřechval! Puberta za dveřma a projev je tomu odpovídající (rofl) Ale ne, nebudu pomlouvat, je z ní dobrej parťák do nepohody a pubertální ksichty přežiju (mm) A ty nervy bys měla taky – dvakrát měla pád ve finálové jízdě, ten druhej byl příšernej, neb ji v plné rychlosti srazila padající soupeřka a druhá šla ještě přes ní – otisk její brusle má na helmě. Do superfinále mezi TOP 4 nastupovala za půl hodiny s oklepanou kebulí a s vědomím, že na medajlovou pozici musí dojet nejhůř druhá. Soupeřky byly z jednoho týmu, zvyklé spolupracovat a papírově lepší. A kdo se na to pak má koukat? :P

    • zana napsal:

      Gratuluju moc…
      Bude to lepší, až na to nebudeš muset koukat…

  • jiný Honza napsal:

    Bruslení mě na rozdíl od sjezdování nikdy moc nebralo, sice jsem se na nich udržel, ale nebylo v to to správný nadšení. (chuckle) Před 2 lety mě MLP vytáhla na rybník (brusle od souseda jsem jakž takž obul). No, nespadl jsem, ale jak říkám… to nadšení prostě není.
    Zato ale letos mladým kupujem lyže a půjdou se učit. Doufám, že mi to vyjde a někdy coby taxikář si na svahu vybavení půjčím. Prý se to nezapomíná.

  • terra-san napsal:

    Jejda, pane Jiří, zima a bruslení… moc krásný námět na vzpomínání. Máme kousek od domu staré, pravidelně zamrzající říční rameno, takže jsem bruslila vlastně od úplněho mala (mohly mi být tak tři?) Nějakou dobu to pak vypadalo, že to bude „můj“ sport, dostala jsem bílé botky, brusle se zoubky, první sukýnku, jezdila s rodiči na tréninky… Jenže sotva jsem se dostala od kadeta k flipu (to je asi první „opravdový“ skok, který se žáčci učí), usoudila vyšší moc, že tenhle sport je na mě moc holčenčí, pořídila mi vodu v koleni a lékařské doporučení krasobruslení nechat, alespoň na čas. Z času byl stav trvalý, ale dodnes bruslím ráda. Jenže málo, a tak když se nechám vyprovokovat a obuju brusle, po návratu ze zimní seance si velmi nevybíravě nadávám, protože mě na nohou bolí i ty svaly, o kterých jsem vůbec netušila, že je mám…
    Ale tohle vaše turistické vzpomínání nemá chybu, moc ráda ho čtu a ještě raději si prohlížím fotky… Díky.

  • Xerxová napsal:

    od rána vytrvale sněží. Střechy už jsou bílé, už začíná bělat i trávníky (přeci jen je země teplá a hodně rychle zatím sníh odtává)

    • sharka.68 napsal:

      Kde to bydlíš???? X_X U nás jen mrholí….

    • LENKA S napsal:

      XERXOVÁ, NECHLUB SE. U NÁS NĚŽÍ TAKY DOST VYTRVALE, A TO JSME O HODNĚ NÍŽ NAD MOŽEM NEŽ LIBEREČÁCI. ROZDÍL JEDINÝ: SNÍH SICE PADÁ, ALE ZATÍM NELEŽÍ, JELIKOŽ JE CCA 0°C. NA TENTO TÝDEN ROSNIČKY STRAŠÍ AŽ MINUS 10, TAKŽE ZIMA SE NAVALILA I SEM. VE SLUNÍČKU JISKŘÍCÍ SNÍH RÁDA, ALE NÁŠ PSÍ DĚDEK SE TVÁŘÍ VELICE UBLÍŽENĚ UŽ DNESKA OD RÁNA. PRÝ, CO JSEM SI TO ZAS VYMYSLILA, KDYŽ ON CHCE NA PROCHAJDU JEN TEPLÍČKO A SUCHOUČKO?! NO, BUDOU ZAS CHVÍLI HORORY A OPĚT ZA SEBOU POTÁHNU VODÍTKO SE VZPOUZEJÍCÍM SE A ZAŠPRAJCNUTÝM PSEM. JEHO POHLEDY, KDYBY MOHLY VRAŽDIT, UŽ JSEM MRTVÁ DÁVNO.

      • Matylda napsal:

        Sníh u nás nevadí. Ale prší přímo na psinu a já za to můžu…

      • Marska napsal:

        LENKO, JÁ TAKY CHODÍM S DONEM ZA TAKOVÉHO POČASÍ JAKO S KOZOU A NE SE PSEM. MLADÝMU TO NEVADÍ. ALE KDYŽ JDEME DOMŮ, TAK JDE SVIŽNĚ. DONÍK BY RADĚJI PRASKL NEŽ BY DOBROVOLNĚ VYLEZL VEN. MUSÍM BÝT NĚKDY DOCELA OSTRÁ I KDYŽ MI TO JE LÍTO. ŘÍKÁM SI, ŽE SI TO ZA TAKOVÁ LÉTA SOUŽITÍ NEZASLOUŽÍ ABYCH NA NĚHO ŘVALA, ALE JE TO PRO JEHO DOBRO. ŽE MUSÍ KAŽDÝ DEN BEZ PARDONU CHODIT, TAK SNAD MU TO JE JEN PROSPĚŠNÉ.

        • baty napsal:

          A to procházkuješ jen pejska a ne chotě po jednačtyřiceti letech od svatby. Chce se jim asi oběma stejně :D :D :D

          • Marska napsal:

            Holka zlatá, kdeže čtyřicetjedna – čtyřicešest

            Holka zlatá, kdeže čtyřicetjedna – čtyřicetšest ! Ale chodí dobře a ochotně za každýho počasí :D

            • Marska napsal:

              No, co jsem to tam zase namastila, nemám tady chvilku klid, všichni se okolo mě motaj´ tak jsem na něco šmátla ani nevím na co. (fubar) Se omlouvám (fubar)

              • baty napsal:

                Tak to máš dobrý, bude okamžitě využit jako příklad, právě jsem skončila fázi přemlouvací a vypukne fáze rozkazovací, za chvilku bude tma. Tak se vytasím se tvým chotěm, který chodí za každého počasí. Což o to, je mě kus a MLP ne, takže i za uši bych ho třeba vytáhla, ale to se přece jen asi v civilizované společnosti nedělá, žejo. A přitom ven se musí, o tom žádná. :D

                • Marska napsal:

                  Dostal pan choť za procházku odměnu? Já jsem zvykla Dona na odměnu když od někud přijedu a to jsem si jednou u řezníka vzpomněla, že jsem nekoupila šunkový salám. To je jejich specialita a Don dostane vždycky kolečko. Přemýšlela jsem tedy nahlas: ještě jsem zapomněla na odměnu PRO STARÝHO – to bylo haló – je tam vždycky plný krám. Já jsem to štěněti

                  • Marska napsal:

                    Zase blbnu: štěněti jsem salámek nedávala. (fubar) Já už asi vyměním rodinu, to mi udělali dneska už několikrát (headbang)

                    • aida napsal:

                      No, baty může jít odměnit manžela třeba návštěvou v prodejně jatek Hlohovec, mají to kousek. Doporučuju dvě novinky – císařský salám (fermentovaný, polosuchý a fakt moc dobrý) a sušenou kýtu, někdy ji prodávají i pod přezdívkou pršut, ale pršut to není (je sice dražší, ale jelikož se krájí hodně na tenko, 10 deka je dost velká hromada a hlavně je to moc dobré).

                    • zana napsal:

                      a já tak pěkně chodím a nikdo mi za to sušený masíko nedá :P

                    • aida napsal:

                      Nejspíš chyba ve výchově LP. ;-)

    • jiný Honza napsal:

      Hele, Xerxová, jdi mi s tím bílým blééé někam. (rofl) Ještě, že mi dnes přišly řetězy na traktor, asi se máme zítra ve východních koloniích na co těšit… 8-|

  • baty napsal:

    O.T. Kdo se chce něco dovědět, o čem ví zatím jen veram a já, tak ať mrkne na hadopasy do sekce ostatní neveřejná témata :) (wave)

  • sharka.68 napsal:

    Bruslení, čte se o tom tak krásně..zimní sporty kromě koulování, sáňkování a stavění sněhuláků mne míjí. Nekamarádíme se. Ale sledovat lyžaře z okna hospůdky, s voňavým grogem ve sklenici ze silného skla, to mě baví a ten grog jinde tak dobře nechutná.
    A Georgi, mezi kamarády vojáky , co si s nimi hraju na války dávno proběhlé, je i Jozef Žídek a ten by o bruslení mohl vyprávět…vždyť to byl mistr Československa v krasobruslení v roce 1970. A jeho přáteli byli Ondrej Nepela a Karol Divín.

    To Tvoje povídání mi navodilo tu část bílé i mrazivé zimy, kterou mám ráda. Ale ne déle jak 14 dní. (y)

  • vikulenka napsal:

    Ach bože, Georgi, ty mi dáváš… (clap) Bruslení na priglu, šalinou do Bystrca, a často taky pěšky, šak z Krpole je to kósek, přes svazarmovské letiště… :P

    • baty napsal:

      Prosimti, vikulenko, snad né další Krpolák! Pozdrav ze Slovaňáku (wave) Jirko, to je krááása, to jsem byla v posledním járu na fildě a celou zimu jsme na prýglu bruslili jak vzteklí, to bylo lepší než na Zimáku na malým kluzišti, bylo tam víc místa a led stejně krásnej, tehdy se ta zima vyvedla. A pamatuješ, jak šalina jezdila jen na smyčku do Komína?

      • vikulenka napsal:

        Na Slovaňák jsem chodila od 1 do 5 třídy ZDŠ, pak jsem šla (jako děsně chytrá na matiku :D ) na Staňkovu. Z Brna jsem odešla před 8 lety s názorem že je mi jedno kde bydlím, ale to brněnské okolí a lesy už nikde takové nejsou… (headbang) Zdravím Brňáky a Krpoláky obzvlášť (h)

        • terra-san napsal:

          Vikulenko, lesy našeho dětství a okolí, ve kterém ubíhal čas našich her a malin nezralých :) ty jsou jen na tom jednom jediném místě… (h) Věřila bys, že pro mě jsou v Praze? :D A pro jiného určitě třeba v Hradci nad Moravicí… nebo v Maršově…nebo… vždyť víš.

          • vikulenka napsal:

            No dyk já vím (nod) a u mě ještě v Boršově u Moravské Třebové, kde jsem trávila každé prázdniny u babičky a dědečka a u králíků, slepic a kočiček… (blush)

      • LeniK napsal:

        Sím, tady se nesměle hlásí taky jeden Krpolák. Bydleli jsme na Charvajdě, do základky jsem chodila na Slovanské nám. 7 a od šesté třídy na devítku přes park. Pamatuju si akorát, že trolejbus jezdil po Vodové. A na bruslích jsme jezdili na chatu, ale na to nevzpomínám ráda, strašně mně bolely kotníky. K tomuto sportu jsem zrovna nepřilnula. Zato na keni jsme byli, dokud přehrada nezamrzla.

        • baty napsal:

          Zdarec! Jsi vzácný pamětník epizody, kdy v gymplu byla základka i střední. A trolejbus na Vodovce, to snad už ani není pravda. (wave)

        • vikulenka napsal:

          Já vůbec nevím, že trolejbus jezdil po Vodové? (think) Já pamatuju jen Srbskou?! :^) Mí rodiče za svobodna na Srbské bydleli, pak se přestěhovali na Mánesovu, pak na Herčíkovu. Všechno v jedné čtvrti! (clap) Ale pamatuju, když šalina jezdila jen k Tesle! Aspoň něco! (whew)

  • Xerxová napsal:

    bruslím moc ráda (nod) Bruslili jsme často. Dneska už mě neláká „hromadné“ bruslení na stadionu (tam jsme naposled trávili zimu, když jsme učili bruslit mlaďasku), ale jakmile zamrzne liberecká přehrada, jsme tam každý den. Bohužel Liberec bývá hodně zasněžený a tak se ten zázrak hladké velké ledové plochy nepodaří každý rok.

  • Marička napsal:

    Jo bruslení, můj nejoblíbenější sport a tady na doby na ledové ploše mohu jen vzpomínat. :( Ale nemají někteří na botách šlajfky (říkalo se jim tak, že?) – tedy brusle na kličku? V těch jsem se toho nabruslila, než mi Ježíšek splnil přání a dostala jsem právé krasobluslařšké. Ty dvě brusle se klíčkem sešroubovaly dohromady aby se lépe nesly a k jejich připevnění bylo třeba boty s poctivou podrážkou, jinak nedržely dostatečně pevně (a i z pevných bot občas spadly). Na nich jsem bruslit začínala a nejprve se mi bortily kotníky dovnitř a na bruslích jsem pěkně šmajdala. Ale chtěla jsem to umět a paličatostě jsem to zkoušela, až jsem se to naučila. Kluziště jsem měla kousek od domu a po škole jsem doma odhodila aktovku, popadla brusle a byla na kluzišti až do zavření (pro zahřátí se tam prodával horký čaj, jen za pár halířů, už nevím kolik). Postupně každá správná bruslící holka musela mít ty kraso-boty a v těch šlajfkách to pak už byla skoro hanba. Ale protože nás v nich stále bylo více, než těch v kraso, od bruslení mě to neodradilo. A nakonec jsem se také těch vytoužených bilých dočkala. Měla jsem je léta, dokonce jsem na nich jezdila ještě pár let v manželství (už na nové podrážce na lepší držení bruslí). Pak je zdědila moje neteř a ta je pak dala někam dál. Byl to tenkrát nejdražší dárek, co jsem kdy dostala a patřičně si ho vážila.

    • George napsal:

      No šlajfky byly nejčastěji tak zvané „kačenky“ a někdy i „kolumbusky“ se zatočenou špicí. Sen děvčat byl, mít „džeksny“, krasobruslařské se zoubky vpředu a našroubované na krasobruslařských botách. Kluci prahli po „kanadách“ taky na těch správných botách jako měli hokejisti. Kde ty časy jsou…

      • baty napsal:

        Nojo, džeksny na bílejch botách, ty dostala až mladší sestra pod stromek, ale jezdila nic moc. Já měla celou svou bruslařskou kariéru na normálních hnědých vysokých botách, co se v nich chodilo na výlety, našroubovaný brusle dlouho bez zoubků, pak jsem se zmohla na zoubkový.Uměla jsem z krasobruslení sotva kroužek na jednu stranu, ale v jízdě furt pryč jsem byla předchůdkyně Sáblíkové, ďábel krpolské sokolovny.
        O třídu níž chodila Jana Mrázková, co byla na kterési zámořské olympiádě pak čtvrtá, ta uměla už ve druhé měšťance ( sedmičce) Axla (samozřejmě tehdy jednoduchýho) a všechny ostatní skoky. Stejně v jednoduché podobě byly daleko půvabnější, čitelnější a efektnější, než dnes ty čtverné.

      • LENKA S napsal:

        JIRKO, JÁ VLASTNILA JEN KAČENKY. NAUČILA JSEM SE NA NICH BRUSLIT DOBŘE . PAK TEPRVE PŘIŠLY HNĚDÉ BOTY, O NICHŽ PÍŠU NĚKDE JINDE V DISKLUSI. P.S. PECKOP MNE TU ZKOUŠÍ ZE SOUČTŮ. NEJPRVE 14, PAK 13 A 12, NAKONEC 11

      • Josef napsal:

        Prvni na socialistickem trhu byly ty slajfky. Potom se zacaly objevovat ty zeksny bez zoubku pro kluky a se zoubky pro holky. Boty jeste nebyly a tak se tosroubovalo na lecos. Nakonec se objevili ty Kanady pro chlapce a pak i boty. Dohromady se to neprodavalo. Oboji dat dohromady bylo dost problematicke. Nebyly ale nytky ! A tak se sroubovalo do kuze sroubky na drevo. Srobky potom pocho[pitelne vypadavaly a tak se davaly stale vetsi a vetsi.

    • LENKA S napsal:

      GERGE, TO JSOU NÁDHERNÉ VZPOMÍNKY! MUSÍM DODAT JAKO TAKYPAMĚTNÍK,TA TO, ŽE JSEM I JÁ MĚLA VELICE DLOUHO OBYČEJNÉ ŠLAJFKY, KTERÉ SE PŘIPÍNALY KLIČKOU NA BOTY, U NÁS ZVANÉ KŘUSKY. A NA TĚCH KŘUSKÁCH JEDINĚ DRŽELY. BRUSLE SE ZOUBKY JSEM NEPOZNALA DLOUHO A BYLA OPRAVDOVÁ ESTRÁDA PRO DIVÁKY, KDYŽ JSEM SE NA NICH POPRVÉ UKÁZALA NA KLUZIŠTI. PADALA JSEM NA NOS POŘÁD, ALE ZATLA JSEM SE A VYTRVALA I PŘES POSMĚCH. BOTY BÍLÉ JSEM NEVLASTNILA NIKDY. ZDĚDILA JSEM HNĚDÉ VYSOKÉ ŠNĚROVACÍ BOTY PO SVÉ MAMINCE. A BYLY MI DOSTI VELKÉ, TAKŽE JSEM SI DO NICH MUSELA NAVLÉKAT TROJE OPRAVDU SILNÉ VLNĚNÉ FUSEKLE, ABYCH Z NICH NEVYSTOUPILA ZA JÍZDY. NA TĚCH HNĚDÝCH BOTÁCH BYLY PŘIŠROUBOVANÉ BRUSLE SE ČTYŘMI ZOUBKY BÍLÉ ZŮSTALY NEUSKUTEČNĚNÝM SNEM , JELIKOŽ STARŠÍ SESTŘIČKA EVIČKA , PO KTERÉ JSEM PODĚDILA VŽDY VŠECHNO VČETNĚ BOT A OBLEČENÍ, BRUSLE NIKDY NEMĚLA, JELIKOŽ NESMĚLA SPROTOVAT NIJAK. NERODILA SE S NEVYVINUTÝMI JÁDRY KYČELNÍCH KLOUBŮ, TAKŽE DO PĚTI LET BYLA VE STROJKU, PAK JÍ DŘI DALI KONEČNĚ BERLE A TEPVE DO ŠKOLY MOHLA JÍT SAMA A BEZŽ BERLIČEK. ALE S JAKÝMKOLI SPORTEM A POHYBOVOU AKTIVITOU KROM PLAVÁNÍ A JÍZDY NA KOLE MĚLA UTRUM. TUDÍŽ NEBYLO , PO KOM BÍLÉ KRASOBRUSLAŘSKÉ BOTY PODĚDIT. U NÁS SE MUSELO HODNĚ ŠETŘIT, TAKŽE NA „VYHAZOVÁNÍ „PENĚZ ZA JAKÉSI BÍLÉ BOTY NEBYLO. JEDINÉ, CO MI NAŠI V ŠESTÉ TŘÍDĚ ZÁKLADKY KOUPILI, BYLO VYBAVENÍ NA LYŽE. SIC TY LYŽE MĚLY JEN KANDAHÁR S BEZPEČNOSTNÍ ŠPIČKOU, ALE I TO BYL NA TEHDEJŠÍ TEHDEJŠÍ POMĚRY “ VÝKŘIK MÓDY“. K TĚM LYŽÍMM JSEM DOSTALA TAKY NOVÉ KOŽENÉ LYŽÁKY, VE KTERÝCH BYLY NOHY O ONĚCO MÁLO VÍC FIXOVANÉ NEŽ VE STARÝCH, GUMOVÝCH LYŽÁKÁCH, Z NICHŽ SE MI MOCKRÁT PODAŘILO VYSTOUPIT ZA JÍZDY A VYBĚHNOUT NA SNÍH NA SVAHU BOSKY. TY LYŽE JSEM DOSTALA JEN JÁ A POUZE PROTO, ŽE JSME OD ŠESTÉ AŽ DO DEVÁTÉ JEZDILI SE TŘÍDOU KAŽDÝM ROKEM NA POVINNÝ TÝDENNÍ LYŽAŘSKÝ VÝCVIK. PRO NEVĚŘÍCÍ „DIVIZNY“ VŠAK ÚPODOTÝKÁM, ŽE JSEM CHODILA NA JAZYKOVOU , NIKOLI SPORTOVNĚ ZAMĚŘENOOU, ZÁKLADKU

Nejnovější komentáře

Nástěnka

***

Zvířetník se přestěhoval od 1. 12. 2013 zpět na Neviditelného psa.

NEPŘEHLÉDNĚTE!

Užitečné informace problematice otrav zvířat najdete na stránkách veterinární fakulty Brno

Veterinární toxikologická databáze - https://cit.vfu.cz/vettox/.

***

Nejnovější články