Faeřané, obyvatelé Faerských ostrovů (faersky Føroyar, dánsky Færøerne, hlavní město Tórshavn), jsou malým severským národem žijícím mezi Norským mořem a Atlantským oceánem, přímo na sever od Skotska zhruba na úrovni norského Trondheimu. Třebaže formálně spadají pod dánskou korunu, jsou téměř nezávislým státem – velmi blízko stavu, v jakém je například (formálně nezávislá) Kanada či Austrálie – s Dánskem sdílejí jen armádu a zahraniční politiku.
Faerské ostrovy byly neobydlené až do šestého století našeho letopočtu, kdy je sv. Brendan, irský mnich, objevil a nazval je Ovčími ostrovy. Během sedmého a osmého století se na ostrovy uchylovali i další irští mniši, kteří prakticky z ostrovů vytvořili klášter pod širým nebem – hlavním motivem života tam bylo rozjímání a život v celibátu. Na začátku devátého století však byli vyhnáni norskými piráty, kteří si z ostrovů vytvořili strategickou základnu pro svou kriminální činnost. S tím, jak rostla moc vikingských království ve Skandinávii, však piráti začali mít těžší a těžší život, a tak sami byli nakonec z Faerských ostrovů vyhnáni. Prvním Seveřanem, který se na ostrovy uchýlil, a který zrovna nebyl zločinec, byl Grímur Kamban, který se dostal na Faerské ostrovy ke konci devátého století, kam podle islandské kroniky Flateyjarbók utekl před norským králem Haraldem I. Krásnovlasým (norsky Harald Hårfagre). Přestože se Grímur narodil v Norsku, jeho druhé jméno, Kamban, je norská podoba irského jména Cambán; spekuluje se tak, zda neměl sám irské předky, což bylo v té době běžné vzhledem k norským zájmům o ostrovy mezi Británií a Irskem. Jeho příchod na ostrovy předznamenal jejich budoucnost, protože místní obyvatelé jsou dodnes původem částečně keltského a částečně skandinávského (byť severský vliv převažuje). První vesnice na ostrovech, Sandavágur, byla založena záhy po jeho příchodu; založil ji Thorkil Onundsson z norského Rogalandu. Tato skutečnost, ačkoliv nevíme přesně kdy, ale odhady poukazují na konec devátého století, byla zapsána a stala se první písemnou památkou Faerských ostrovů – je psaná ve staré severštině a runovým písmem říká „Þorkil Onundsson, austmaþr af Hrua-lande, byggþe þena staþ fyrst“, čili česky „Thorkil Onundsson, východňan z Rogalandu, se jako první usadil na tomto místě“. Kategorie „Výchoďané“ a „Zápaďané“ ve faerské terminologii označuje výhradně Nory v případě „Výchoďanů“ a výhradně Skoty či Iry v případě „Zápaďanů“. V roce 900 byl po norském vzoru na Faerských ostrovech založen první parlament (Alþing – čte se Althing), stejný, jako na Islandu – s všeobecným volebním právem; všichni obyvatelé Faerských ostrovů totiž měli práva svobodných občanů, nikoliv nevolníků. Faerské ostrovy se tak staly jednou z prvních zemí v Evropě, které zavedly de facto parlamentní demokracii. Okolo roku 1000 bylo založeno faerské biskupství a místní obyvatelstvo bylo konvertováno ke křesťanství. Tou dobou se rovněž upevnila role Faerských ostrovů jako norské kolonie.
V roce 1111 byla založena katolická diecéze ve městečku Kirkjubøur, z níž pochází nejstarší známá literární památka ostrovů – Fårebrevet z roku 1298. Z Faerských ostrovů rovněž pocházel norský král Sverre, který tam vyrůstal od poloviny dvanáctého století. Norské panování nad Faerskými ostrovy skončilo s panováním krále Håkona V. Magnussona, který ustanovil hlavním městem Norska Oslo a napřel strategické zájmy na východ místo na západ. Norský vliv už od té doby nikdy nebyl tak silný, třebaže Faerské ostrovy stále ještě zůstávaly formálně norskou kolonií. Tuto dobu využilo mnoho přistěhovalců keltského původu, zejména ze Skotska a z Irska, aby se na ostrovech usídlili. V roce 1380 vstoupilo Norsko i se svými koloniemi, tedy s Faerskými ostrovy, Orknejemi, Islandem a Grónskem do personální unie s Dánskem. V roce 1536 proběhla v celé Skandinávii reformace a odklon od katolické církve – a několik let poté došlo k územní reformě, při které byly všechny norské kolonie převedeny přímo pod Dánsko. Tím došlo k několika důležitým změnám: začala se během bohoslužeb používat dánština místo latiny, veškerý církevní majetek připadl státu a diecéze v Kirkjubøur byla rozpuštěna. Dánský král Christian III. zapojil krátce poté Faerské ostrovy do mezinárodního obchodu, ovšem prostřednictvím monopolu – vybíral evropské firmy, které měly dodávat zboží na Faerské ostrovy, výměnou za což zprostředkovával odbyt pro faerské produkty (zejména ovčí vlnu a oves) v Evropě, zejména v Německu a v Nizozemí. Faerský Alþing byl přejmenován na Løgting a byla změněna jeho funkce – z parlamentního orgánu se z něj stal orgán soudní – nicméně o několik století později, v roce 1816, byl zrušen, nicméně byl obnoven jako místní parlament v roce 1852, což umožnila nová dánská ústava přijatá v roce 1849. Monopolní obchod zavedený na Faerské ostrovy Dánskem trval až do roku 1856. Otevření Faerských ostrovů volnému trhu znamenalo velmi rychlý růst životní úrovně místních obyvatel a s tím i jejich občanské uvědomělosti. V roce 1890 byla kodifikována do té doby pouze mluvená faerština – jazyk, který v sobě zakonzervoval po islandštině nejvíce ze staré severštiny. V roce 1899 se otevřela první škola, v níž se vyučovalo ve faerštině, což započalo masovou podporu tohoto jazyka, který je dnes mateřským jazykem naprosté většiny Faeřanů, pro které tak dánština zůstala jen druhým jazykem, který se učí ve školách.
Faeřané žili izolovaně od evropské politiky až do druhé světové války, kdy bylo Dánsko okupováno nacistickým Německem. Ze strachu o zabrání jejich strategické pozice Hitlerem provedla na nich krátce nato Velká Británie preventivní zábor, který však byl místními dobře přijat, protože Britové nijak neporušovali jejich práva a britské letectvo, které si na ostrovech zřídilo základnu na ostrově Vágar, se k místním chovalo velmi slušně. Løgting měl všechna legislativní práva jako do té doby s tím, že byla navíc rozšířena o další, která do té doby nebyla Dánskem uznána; byla uznána faerská vlajka i další státní symboly. Právě rozšíření autonomie Faerských ostrovů a místních práv, které provedlo Spojené království, vedlo k tomu, že Faerské ostrovy dostaly v roce 1948, kdy patřily znovu pod dánskou korunu, formální autonomii. Díky tomuto dánskému uznání velmi rychle ztratilo na popularitě hnutí za nezávislost, které sílilo před druhou světovou válkou; Faeřané se tak spokojili se stavem, který trvá prakticky dodnes. Když v roce 1973 vstoupilo Dánsko do Evropské unie, Faerské ostrovy do ní nevstoupily kvůli nesouhlasu se Společnou rybářskou politikou (ze stejného důvodu nevstoupilo ani Norsko či Island a Grónsko z EU vystoupilo). Přesto jsou Faerské ostrovy součástí Evropského hospodářského prostoru, v důsledku čehož na jejich území platí všechna unijní acquis communautaire (soubor všech právních aktů EU, které musí každý nový členský stát bezvýhradně přijmout) s výjimkou těch, které se týkají Společné rybářské politiky a těch, na něž dostalo výjimku Dánsko. Důvody pro setrvání všech jmenovaných zemí mimo EU jsou především dva: velrybářský průmysl, který je Společnou rybářskou politikou EU zakázán a vytvořený oligopol na severoatlantické ryby, jejichž cena se na světovém trhu pohybuje více než dvakrát výše, než cena ryb stejného druhu z jiných oblastí, díky jejich výjimečné chuti dané velmi čistým mořem. Od 80. let 20. století se Faerské ostrovy staly jednou z nejbohatších zemí světa a tehdy se také začaly objevovat hlasy po úplné nezávislosti na Dánsku. Toto volání však pohaslo poté, co na začátku 90. let udeřila na Faerské ostrovy silná finanční krize podobná té, kterou zažil v roce 2008 Island. Od té doby jsou Faerské ostrovy poměrně výrazně závislé na finanční pomoci Dánska, které má vůči nim jasnou politiku – nezávislost samozřejmě možná je, pokud by ji schválilo místní referendum, avšak nezávislost by znamenala zároveň utnutí všech finančních podpor, které z Kodaně na ostrovy směřují. V důsledku toho se podpora samostatnosti zatím drží velmi nízká, nicméně do budoucna není vyloučená – vzhledem k tomu, že posledních dvacet let na ostrovech probíhají zásadní ekonomické reformy, které by měly pomoci případnému nově vzniklému státu se postavit na nohy i bez pomoci Dánů.
Autor je politolog, student evropského práva na Univerzitě v Maastrichtu a redaktor http://www.nekorektne.com
Hymna Faerských ostrovů:
Zdravím Tě FF, jistě mi odpustíš, že jsem absentovala od prvních Tvých článků. Ale, já také se v nich poněkud ztrácela. Ten dnešní se mi moc líbil a tak tuším, že si přelouskám i ty předcházející. Smekám před Tvou pílí, vždyť máš, jistě, tolik práce ve škole, tedy správněji na universitě a Ty si ještě najdeš čas napsat nám tak zajímavé čtení. Děkuji a slibuji, že se polepším.
Milý FF, ve Tvých článcích je velmi mnoho zajímavých věcí a nejen to ale také moc a moc práce a času. Asi to nepíšu ani tak výstižně jak bys si zasloužil. Díky
Milý FF, tak jsem konečně dolouskala tvůj další skvělý a podrobný článek a poslechla si hymnu Faroe Islands. Matně jsem o nich věděla vlastně jen to, že jsou to ostrovy někde u Norska, ale že měli takhle bohatou historii jsem pochopitelně neměla ani potuchy.
Jsi úžasný, jakou si s těmi články dáváš práci. Toho času, co musí každý zabrat, pokud to povídání chceš vzít tak „od Adama“ (a to děláš). Já mám co dělat, abych si přeslabikovala už jen ta jména a natož si z toho alespoň část do budoucna zapamatovala. No ale tvoje články si tisknu a tak do nich mohu kdykoli nakouknout a osvěžit paměť. Takže mockrát děkuji a těším se na další.
Zeměpisný pojem Faerské ostrovy ve mně vždycky budil představu takové do oceánu vystrčené výspy, obývané převážně mořským ptactvem
Je dobré vědět, že ten kousek země má své lidi a své dějiny – a ne právě krátké. Začíná-li něco od Haralda I., pamatuje to vážně docela dost… Díky za další korálek – jen se budu muset snažit, abych se na články FF nedívala jen přes kuchyňské síto… 
Ale jsou zajímavé, tak to určitě půjde.
Milý FF – tak se mi zdá, že tvé články na téma Zapadlí vlastenci jsou čím dál lepší a pochopitelnější a vůbec … zatímco v těch prvních jsem se trošku ztrácela (a přiznávám, že kapku i přeskakovala), teď si už čtu s gustem, že se něco nového dovím. Díky
Tak sem se přilípnu – mně se to také líbí čím dál tím víc. Navíc tyhle ostrovy znám pouze z krátkých šotů z různých dokumentárních filmů a pořadů typu Koření či Svět dva tisíce….
A ještě bych dodala, že jsem Zvířetníku vděčna za to, že se v něm nekonají žádná politická klání jako na všech ostatních diskusních fórech a že možná právě proto se tu sešla taková bezvadná parta lidí
Díky FF, tohle by měly pančelky dětem rozdávat v Dějepise..aby získaly ponětí o jiných národech
Nezbyva mi nez zopakovat dotaz na nasi milou evropskou elitu (i kdyz chapu, ze rikam neco jineho nez chce slyset a tak me v nejlepsi eurounijni tradici ignoruje) … copak Finrode rikas na to, ze „Evropský účetní dvůr již po šestnácté za sebou odmítl schválit hospodaření za uplynulý rok.“ ?
„Zneužití a chybné vyúčtování unijních dotací bylo v loňském roce sice méně časté než v minulosti, ale i tak stále dosahuje zhruba pěti procent rozpočtu. EU přitom v loňském roce hospodařila se 118 miliardami eur, tedy téměř třemi biliony korun. … Evropská komise je nicméně s mírou chybovosti a zneužívání peněz z unijního rozpočtu spokojená a hovoří o „dobrém vysvědčení“. „Ve stávající hospodářské situaci se občané potřebují obzvlášť ujistit, že s finančními prostředky EU se hospodaří efektivně a že jsou účinně vynakládány. Pro komisi je toto nejvyšší prioritou. Těší nás tudíž, že účetní dvůr dnes uznal, že se finanční hospodaření EU zlepšilo,“ uvedl eurokomisař pro boj proti podvodům Algirdas Šemeta. …“
http://ekonomika.ihned.cz/evropa/c1-48013900-bulhari-pouzili-zemedelske-dotace-z-eu-na-fotbalove-travniky
Asi ti nerozumím… Proč tady opakuješ svůj dotaz a nenapíšeš si svůj článek se svými názory a nepodiskutuješ tam?? Já s Andym někdy souhlasím, jindy nee, ale nechápu, proč Faeřany spojovat s bulharskými fotbalovými trávníky ?? I když je fakt, že Faerské ostrovy zná asi nejvíc lidí právě z kvalifikačních fotbalových bojů… A já si dokonce dlouho myslela, že patří Británii a ne Dánsku.
Jestli se chceš dohadovat, udělej si k tomu prostor svůj
Clanku o financnim neporadku v eurounijnim hospodarstvi uz bylo napsano dost, neni nutne psat dalsi. Me by proste zajimalo jak se k tomu postavi spravne evropsky myslici elita. S oblibou nam vysvetlujici jak mame ve state neporadek a jak nas skvele a bezchybne fungujici Evropska unie spasi. S Faery to nesouvisi nijak, souvisi to pouze s autorem.
Tak mu to piš Jendo do mailu, OT jsou sice povolena, ale v mezích..každej máte svůj názor, já mám taky svůj a neřeším to tady…díky…
Taky bych se přikláněla k té mailové diskusi, nakonec od toho ta pošta je, ne?
Souhlasím s Xerxovou ve všech punktech.
Lépe bych to neřekla, tak se – s dovolením – po ní přilepím.
Jendo, nediskutuješ, ale provokuješ. Přestaň s tím prosím – na praktiky z velkého Psa nejsem na Zvířetníku zvědavá a nehodlám je tu trpět. Dotazy k tématu – třeba k historii Faerských ostrovů, jsou samozřejmě k věci a vítány
?????
Nechápu, proč je slušně položená otázka označena za provokaci a vykazována pryč!?! Pod články probíhají i daleko víc off-topic diskuse.
Bohužel to až moc zavání cenzurou
Taky by se autor mohl bránit sám, místo aby se schovával za (zatím) 4 ženské :/
Autor psal o Faerských ostrovech a nemá jediný důvod se bránit. Tahle diskuze není povinná, nikdo vám nebrání odejít.
Pane anonyme, otázka je opravdu hodně OT. Ale to by se dalo prominout. Horší je forma, jakou je položena. Myslím, že je zbytečně urážlivá. Nezvířetnická.
Autor zde navíc uvádí svůj web Nekorektně i svůj mail. To všechno jsou nabízené možnosti k diskusi, která se skutečně vymyká tématu dnešního článku.
Myslím, že o cenzuře zde nemůže být řeč. Probírají se tu nejrůznější témata a diskutuje leckdy poměrně ostře a neústupně (že ano, FF?
), ale osobní invektivy zde skutečně nejsou na místě. Nechceme přece nikdo, aby Zvířetník klesl na úroveň pochybných diskusních fór.
(FF, promiň, ke článku jsem se ještě nedostala, ale k zahlédnuté diskusi mlčet nemohu)
Anonymní: řekla – napsala jsem svůj názor Jendovi,tak to za něj neřeš.
Já bych hodil rukavici a pokusil se napsat kritický článek na EU. Nejen co se týče toho účetnictví ale i klidně jako seriál, třebas nepravidelný na více témat. Tam bude na tyhle debaty prostor, jen bych se přimlouval aby byly debaty korektní a účastníci se nečastovali výrazy jako komunista či rozmazlený fracek, jsou oboustranně zbytečné.
Nejde to že tohle je pod článkem o Faerských ostrovech OT. OT jsou častá a jsou skoro všude, ale ty se dost nekompromisně dožaduješ reakce, takže ten článek by byl ideální, autor dostane možnost tu rukavici zvednout.
Ech…nejde O to, nikoliv nejde to.
Anonyme (????), problem je v tom, ze otazka slusne polozena neni a ze je ti, myslim, v podstate suma fuk jak by FF odpovedel.
Myslím, že není potřeba se pozastavovat nad slovem anonymní, které mimochodem naskočí samo, pokud člověk nenapíše nick. Např. pro mě mají všechny nicky tady stejnou vypovídací hodnotu jako moje označení „jiný anonymní“ pro ostatní. Takže ostatní diskutující jsou pro mě také anonymní. Jaký má smysl pojmenovat se třeba mařenka nebo rypouš sloní?
Velice velký smysl to má – za prvé většina nicků odráží osobnost pisatele, za druhé – my, co spolu mluvíme, se už podle nicků známe (coz je taky někdy problém, protože včera jsem velice velmi dumala, která z nás je Lea
)
Nick odráží osobnost pisatele?!?!? Chacha. Tak tady má pravdu asi Pů – odráží spíše to, do čeho se pisatel stylizuje, a to spíše vědomě. Jakou osobnost by asi měl rypouš sloní… Pokud nebude diskuse omezena jen na ty, co spolu mluvíte, nevidím nic špatného na slušném příspěvku od neznámého člověka, který si nechce vymýšlet nějaká pseudojména.
„My co spolu mluvíme“ tak děláme slušně a pokud se už třeba „popichujeme“, tak úsměvný smajlík nahradí tón hlasu jakým byla věta myšlena. Takže pokud stejně jedná i „anonym“ určitě mu bude odpovězeno. Pokud ne (a v tom případě to ani ten anonym být nemusí), bude velice brzy ignorován, protože to je ta nejlepší „odpověď“. Sem se lidé chodí pobavit, poučit, zasmát, pofoukat bolístku a podobné důvody – ale rozhodně ne hádat, nechat se urážet a vést debaty, které sem vůbec nepatří.
A kdyby tady každý byl za anonyma – tak to bychom si museli pak dávat čísla – kdo dřív přijde, ten má nižší číslo (Anonym 01…) a brzy bychom se v tom vůbec nevyznali. Co se nicků týče – to už tady bylo napsáno a právě přes ty nicky si uděláme každý svoji představu co se pod ním skrývá za člověka i když se po většině známe pouze virtuálně. Z poznámky nějakého „Anonyma“ (vyjma těch hanonýmů omylem
) si bohužel udělám představu většinou špatnou, jelikož i ten anonymní příspěvek má takový nádech (popichující, kritizující, škodolibý atd.)
Sem přilípnu poslední anonymní poznámku o anonymech. Mluvíme o koze a o voze. Neřeším ty, kteří se znají osobně a vědí, kdo se skrývá pod kterým nickem. Mluvím o člověku, který sem napíše jednu poznámku třeba jednou za život. Proč si o něm uděláte z vymyšleného nicku lepší představu než ze slova anonymní? A není pro mě slovo Marička ve Vašem případě to samé jako Pepička? Mluvím o sobě, ne o těch, kteří Vás znají. Mluvím o nicneříkajícím shluku písmen, který nevypovídá vůbec o ničem. Není pravda, že anonymní poznámka má většinou popichující škodolibý nádech. A taková může být i poznámka od Holubičky. Když přijdu jako anonymní, tak mám masku a něco skrývám, a když přijdu jako Holubička, tak jsem se tady otevřel a představil? To je komické. Dobrou noc.
Víte, když sem přijdete jako „Holubička“ podruhé, budeme už vědět, o koho jde. Když sem přijdete stokrát jako anonymní, možná to skutečně budete Vy stokrát, možná to ale bude sto různých anonymů.
Ovšem, pokud jste sem přišel jen jednou, pak chápu, je zbytečné mít jméno.
Tohle je virtuální svět, nicméně stále trvám na tom, že i zde se sluší mít jméno – právě proto, že to téměř jediný poznávací znak. Dalším je pak styl, ale ten je zřídka takový, aby byl naprosto nezaměnitelný.
Teď jste trefil(a) hřebíček na hlavičku. Samozřejmě si můžete pod mým jménem Marička klidně představit Pepičku (ač proti tomuto jménu nic nemám, předpokládám, že Vy ho myslíte trochu posměšně, že?). Ale zrovna tak nemůžete zazlívat mě, že i já si pod Vaším udělám podobnou představu pisatele. A nevidím důvod, proč byste se nemohl i pro jeden jediný příspěvek do diskuse přihlásit s nějakým nickem. Proč ne třeba právě ta „Holubička“? Pořád lepší jednou jedinkrát „Holubička“, než opakovaně „jiný anonymní“.
Jakou by měl osobnost nick Rypouš sloní? Netuším, neb nikoho s takovým nickem neznám – možná velký smysl pro humor? Taky by to mohl být člověk, který se rád přehrabuje v různých problémech. Možná i vy
.
No, pokud by se to týkalo hmotnosti… Nemám si ho adoptovat?
(Prosííím, napište, že zatím ne…)
Určitě ne! I když teda představa, jak tajčí….
Veram – jak tě něco takového napadlo! Ty s tvým malým pikantním nosíkem
! – dyť rypouš sloní má frňák jak … jak … jak rypouš sloní 
Orientační. Kdyby k tomu každý přistoupil jako vy, bylo by za chvíli obtížné se v diskusi orientovat, zvlášť pro nás, kteří se mnozí známe i osobně. Jiný smysl to, pravda, asi nemá. Odrážení osobnosti pisatele…no, nevím nevím na netu se mnoho lidí nějak stylizuje, vědomě či bezděky.
…a někteří (teda spíš některé) si jen blbě překroutí jméno, a pak jsou z nich hned hrdinky a milovnice italských oper…
Ale Verdi je super.
Ne…chtěl jsem jen říct že nějaký hlubší smysl a význam, ukrytý v nicku bych rozhodně nehledal a nedělal z nicku šifru mistra leoparda, jde prostě o to, že nějak se musíme odlišit abychom se mohli oslovit, atd. Takže smysl to má, samozřejmě ale není to povinnost a pokud anonymovi nevadí nevýhody z beznickovosti plynoucí, jeho věc. Třeba to tak chce, nestojí o to aby na něho (ní) někdo reagoval, chce si tady vykřiknout svoje a zmizet. Asi se bojí otevřenější diskuse. 
Taky mám Verdiho ráda, jen ty konsekvence jsem jaksi nedomyslela.
Nemusíte mě posílat pryč, půjdu sama a tiše, jako jsem přišla …
Jen mi to nedá, nezeptat se ještě jednou – vážně si myslíte, že Jendova otázka byla neslušná?
A opravdu Vám připadá nutné přesouvat diskusi na Finrodův web? Nedá se to prostě chápat tak, že Finrod přichází se svými názory sem, tak i diskuse s ním – samozřejmě slušná – může proběhnout tady? A kolikrát se Finrod zaklínal svým studiem politologie a evropského práva – i v diskusích zde – no tak dostal otázku, co si myslí o pošestnácté neschválené zprávě auditorů …
Jsem dlouholetá mlčící čtoucí – a připadá mi, že výskyt článků o jednotlivých národech je zde do určité míry problematický, stejně jako některá vystoupení diskutujících k nim (včetně Finroda samotného). Jasně, nelíbí se mi články, nemusím je číst, ani zasahovat do diskusí – a jistěže máte právo si určovat, co chcete mít na svém webu – jen nemůžu mlčet k tomu, co mi připadá hrubě nespravedlivé – a to je zakřiknutí Jendovy otázky.
Je mi to hrozně líto, ale dnes mě spousta z Vás, a paní Dede především, hrozně zklamala
Milá anonymní, když otázka začíná invektivou, je třeba tázajícíhe upozornit, že je na Zvířetníku. Ať je to Petr, nebo Pavel. Pokud jste délesloužící zabukistka, tak to víte sama. Hezký večer.
je to tetka Zavist, zavidi Zviretnikum jejich mile prostredi kdyz sam(a) je plna frustraci. Zviretnici, prosim nenechte se vyprovokovat …
Lidičky, prosím, kdybyste tu chtěli být vepři, pardon, pardon, ve při, nezapomeňte na úsměv, na trošku snášenlivosti, někdy i na rytířsky podanou ruku! Prosím!
Nechť nad svádami vašimi slunce nezapadne! (Herdek, kde jsem vlastně tohle četla)
To se cintuje ledaskde
Dokonce je to i možné slyšet i zazpívané. Ale Renatin přípodotek o tajčení ploutvonožce mne bude rozchechtávat hezky dlouho. 
Náhodou, když jsem byla malá a koukala se na různé ty přírodovědné pořady, jméno rypouš mi přišlo hrozně roztomilé.
Právě proto, že internet je prostředí anonymní, je určitá slušnost si dát jméno a představit se jím. Je to gesto vstřícnosti a otevřenosti. Internet samozřejmě nahrává lidem, kteří si nějak hrají a přetvařují se, pod hezkým nickem se může ukrývat padouch. Ale pokud někdo používá jméno dlouhodobě, je samozřejmě k dohledání a samozřejmě jeho příspěvky o něm prozradí mnohem víc, než sám tuší.
Víte, když někdo na Zvířetník přijde jako anonym, je to jako kdyby někdo přišel do společnosti v masce. Vzbouzí to dojem, že dotyčný/á něco skrývá. A to je ve Vašem případě opravdu škoda.
Co se týče FF, ano, taky ujel k osobním invektivám v jedné diskusi. Ale pokud vím, reagoval na náš nesouhlas a od té doby se to neopakovalo. Jenda bohužel na FF útočí zcela záměrně a naprosto zbytečně. Tak se diskutovat nedá.
Jiste, naprosto zamerne. Je pravda, ze me Finrod pred casm pekne vytocil. Nevim jestli vic oznacenim za komunistu (doporucoval bych mu podivat se na zivotopisy soucasneho vedeni EU) nebo svym povysenym „ja jsem tady elita a kdyz budete rikat neco jineho nez co chci slyset tak vas nebudu poslouchat“ pristupem. Nebo jeste spis tim, ze tenhle pristup neni jeho vlastni vymysl, ale pristup cele samozvane elity EU.
Kazdopadne me nijak neprekvapuje, ze presel bordel v EU mlcenim.
A co se polozeni te otazky u zrovna tohohle clanku tyce … samozrejme, ze by patril jinam … nejlepe k nekteremu starsimu clanku, kde se podobne veci rozebiraly. Jenze tam uz by nejen on nenasel tu otazku, ale hlavne (a to je to podstatne) nikdo by nenasel pripadnou odpoved. A psat kvuli jedne otazce cely clanek je trochu … nesmyslne.
Psát kvůli jedné otázce celý článek vůbec není nesmyslné, ba právě naopak. Ty vyložíš svůj pohled na věc a k tomu vznikne diskuse.
OT: velmi mě pobavil komentář Marka Ebena ve Star-Dance (volná citace): Pan Hemala měl přesně takový výraz v tváři, jako když Václav Klaus hovoří o Evropské unii.
No, třeba jen FF zrovna není on-line, víc bych za tím nehledala.
Ale z Jendy ta nenávist vůči EU a čemukoli, co má s EU něco málo společného jen prýští. Znám lidi, kteří jsou alergičtí na jakékoli slovo začínající na evro-, Jenda asi bude ten případ.
Většinou se lidi bojí nejvíc toho, o čem nic nevědí.
Jendo, v té minulé bouřlivé diskusi jste se dopustili vzájemných invektiv oba. Nelíbilo se mi to ani na jedné straně, ale někdy se to prostě stane. Jen je třeba se už k tomu nevracet.
Pokud jsi teď chtěl odpověď na své otázky, měl ses zeptat jinak. Takhle položená otázka, začínající opět invektivou, není úvod k diskusi, nýbrž důvod k hádce. Na takto položenou otázku se prostě odpovědět nedá.
Zkus to jindy a jinak – anebo, jak už zde zaznělo, napiš článek o tom, jak vidíš EU. Pod ním se může diskutovat.
Všichni tady vědí, že jsem euroskeptik a že dokud mi nebude jasné, co dobrého znamená EU pro modřanské, tak skeptik budu. Ale to neznamená, že musím napadat lidi s opačným názorem.
Invektivou? Za elitu se tu Finrod prohlasil sam. A fungovani eurodemokracie nam tu take vysvetloval Finrod.