Po sérii úspěšných malých národů přišel konečně čas se podívat i na ty, které jsou skoro vymřelé – jedněmi z nich jsou Cornwallané, keltští obyvatelé Cornwallu (cornw. Kernow), jihozápadního cípu Velké Británie. Třebaže Cornwallané došli až na práh neexistence, omezení nacionalismu a podpora pluralistických myšlenek v 90. letech 20. století jim dala novou naději.
Kvůli své zapadlé lokalitě stál Cornwall stranou osidlování lidmi rodu homo sapiens mnohem déle, než jiné lokality v Evropě. První osídlení Cornwallu přišlo až v době neolitu, ze kterého zbylo dodnes velké množství megalitů. Z archeologických nálezů víme, že Cornwall prožil velké období rozkvětu v době bronzové, díky velkým nalezištím cínu, který se odtud exportoval do celé Evropy. Okolo roku 750 před naším letopočtem dorazila do Británie doba železná a s ní i rozkvět zemědělství. Tehdy rovněž dorazilo první osídlení Cornwallu, které známe ze zdrojů historických – Keltové, konkrétně keltští Britové. Společný keltský jazyk se ve Velké Británii od té doby postupně diverzifikoval, jak se členily jednotlivé keltské národy – a cornwallština tehdy vznikla jako jeden z nich. I v době železné pokračoval úspěch Cornwallu jako hlavního evropského exportéra cínu – dodával se odtud i do daleké Fénicie. Během doby, kdy byl Cornwall začleněn do římské říše, však obchod s cínem upadl, kvůli novým a dostupnějším nalezištím na území dnešního Španělska. Na marginalizaci Cornwallu v době římské se podílelo i to, že byl napojen především na námořní trasy; římská silniční síť do Cornwallu sice vedla, ale jen k nejdůležitějším vojenským opevněním. Cornwall se tak stal závislý na komunikaci především se svými blízkými sousedy – s Walesem, Galií a východními částmi Anglie.
Když se Římané stáhli z Británie a tu obsazovali průběžně Sasové, nerozbudovaná silniční síť v Cornwallu se ukázala jako výhoda pro místní obyvatele – jako jediní v té době nezůstali Sasy dobyti, u moci tak zůstala keltsko-římská elita, která držela pohromadě lid, zvaný latinsky Cornovii ve státním útvaru, který si zachoval jméno římské provincie Dumnonia. Protože díky tomu, že byla Dumnonia součástí římské říše v době její přeměny v povinně křesťanský stát, přišla christianizace do Cornwallu relativně brzy – první křesťané se objevili v Cornwallu ve druhém století našeho letopočtu a proces byl dokončen na konci šestého století, během něhož bylo zároveň založeno na částí území někdejší Dumnonie Království Cornwallu, které se cornwallsky nazývalo Myghternedh Kernow. Christianizace však neměla takovou kontinuitu – s odchodem římských vojsk z Dumnonie se místní obyvatelstvo poměrně rychle vrátilo ke keltskému náboženství; plně bylo christianizováno až ke konci šestého století za pomocí irských misionářů, přijali tak tedy keltskou větev katolického vyznání, která je dodnes přítomná především ve Skotsku a v Irsku. Díky tomu, že Cornwall dostal kvůli nedostatku silnic čas se zkonsolidovat a nebyl podmaněn Anglosasy tak rychle, jako zbytek Dumnonie, zachoval si svá místní specifika i jazyk. Cornwall měl jednoho krále, který je zmíněn v legendě o Tristanovi a Isoldě – král Mark; stejně jako měl Cornwall velmi klíčové postavení v legendě o Králi Artušovi, jehož hrad Camelot se údajně nalézal v dnešním Camelfordu, nicméně tato hypotéza ještě nebyla definitivně potvrzena ani vyvrácena.
Cornwall se spolu s Walesem, Irskem a Skotskem tvrdě bránil anglosaské expanzi, a to především za pomocí Dánů. Největším nepřítelem Cornwallu bylo anglosaské království Wessex, které se podařilo společným vojskům Dánů a „keltské koalice“ dobýt v roce 1013, čímž se zajistil další nerušený vývoj království – Cornwallané, stejně jako Irové a Skotové platili Dánům tribut za ochranu před dalšími nájezdy Anglosasů, s nimiž neměli sami dost síly si poradit. Přesto se nepodrželo Dánům udržet situaci déle než do roku 1035, kdy byli z oblasti vytlačeni Angličany, konkrétně králem Edwardem III., který bez dánského odporu poměrně snadno obsadil Cornwall a přičlenil ho tak k Anglii, přičemž nechal zabavit veškerý majetek cornwallské šlechty, měšťanstva i dalších svobodných vrstev obyvatelstva a nahradil je Angličany. Cornwall byl za krále Edwarda III. bez milosti dobyt a anektován k Anglii, nicméně už v roce 1066, po normanském vpádu do Anglie, byl Cornwall uznán jako hrabství a titul hraběte z Cornwallu dostal přímý dědic cornwallské královské linie Cadoc Cornwallský.
Cornwall zůstal se značnou měrou autonomie až do roku 1497, kdy povstal proti anglickému králi Jindřichu VII., který se rozhodl zvýšit Cornwallu daně za účelem získání prostředků na vybudování armády k tažení do Skotska. Rozzuření Cornwallané vyrazili na ozbrojený pochod na Londýn, přičemž po cestě (i v Anglii) sbírali podporu místního obyvatelstva, kteří zvýšení daní rovněž nebyli příliš nakloněni – byli však poraženi královskými vojsky v samotném Londýně na Deptford Bridge. Další povstání Cornwall zažil v roce 1549, kdy se anglický král Edward VI. rozhodl skrze povinné anglicky psané modlitební knížky Cornwallanům angličtinu vnutit – povstání bylo utopeno ve velkém množství krve, odhaduje se, že tato neposlušnost stála Cornwallany přibližně pětinu své populace. V anglicko-cornwallský spor se přitom zvrhla i anglická občanská válka, kde proti sobě stáli royalisté a parlamentaristé – zastánci revolucionáře Olivera Cromwella, který dal popravit krále Karla I. Cornwallané, bez ohledu na své osobní antipatie s některými anglickými králi, viděli v anglické revoluci ohrožení vlastní identity – Cromwellem vyhlášená republika chtěla zbavit moci cornwallského hraběte a definitivně tak Cornwall k Anglii přičlenit. Cromwell podnikl tři trestné výpravy proti vzbouřeným Cornwallanům, nicméně kvůli vlastní porážce na anglické půdě nedokázal Cornwallu jeho tradiční práva vzít. Když pak byla opět obnovena monarchie, Cornwall pokračoval v kontinuitě svého legálního statutu.
S průmyslovou revolucí byla obnovena těžba cínu a jeho export do celého světa, což slibovalo silný ekonomický růst; nicméně fakt, že cín byl v Cornwallu těžen už mnohokrát předtím, způsobil, že na konci 19. století jeho zásoby vyschly a Cornwall tak zasáhla obrovská chudoba, způsobená tím, že většina ekonomické aktivity byla vázaná právě na těžbu. Ekonomicky se z té doby nedokázal Cornwall vzpamatovat dodnes, patří mezi nejchudší regiony západní Evropy – jeho HDP na hlavu činilo v roce 2009 22 627 USD, což je téměř přesně na úrovni Slovenska. Právě tento ekonomický úpadek způsobil velmi masivní emigraci Cornwallanů do Spojených států amerických, Kanady, Austrálie, na Nový Zéland a do Jižní Afriky – což opět oslabilo pozici cornwallské kultury a cornwallštiny jako místního jazyka. Během dvacátého století byla v důsledku silné emigrace a ekonomické situace jako hlavního regionálního problému kulturní a jazyková otázka spíše v pozadí, nicméně přesto byla v roce 1951 založena politická strana Mebyon Kernow (Synové Cornwallu), která se od té doby snaží o posilování autonomie v rámci Anglie. Cornwallská národnost byla uznána po mnoha staletích Anglií v roce 2001. V současné době se Mebyon Kernow snaží o prosazení stejného ústavního statutu v rámci Spojeného království, jaký má Wales, Skotsko či Severní Irsko a domáhá se založení cornwallského parlamentu, jakož i podporu rozšiřování cornwallštiny. V Cornwallu dnes funguje ještě i Cornwallská národní strana, která se domáhá nezávislosti Cornwallu; tento cíl však většina místních obyvatel vnímá především kvůli špatné finanční situaci jako nereálný. Změna myšlení ve Spojeném království směrem k méně „britsky nacionalistickému“ pojetí, vyvolaná Tonym Blairem, kromě uznání cornwallské národnosti přinesla i oficiální podporu cornwallského jazyka, na jehož rozšiřování se výraznou měrou podílí i Evropská unie prostřednictvím programu Keskowethyans an Taves Kernewek (Cornwallské jazykové partnerství), jehož výsledkem bylo kodifikování moderní cornwallštiny v roce 2008 a rozšiřování cornwallštiny v běžném životě (dvojjazyčné dopravní značky, vyučování v cornwallštině ve školách, atp.). Přesto však problémem číslo jedna zůstávají ekonomické problémy a restrukturalizace cornwallského hospodářství tak, aby nebylo závislé pouze na turistice a nepříliš výnosném rybářství a zemědělství. Cesta za obnovením sebevědomého cornwallského národa tak byla sice nastoupena, ale bude ještě velmi dlouhá a trnitá.
Není to otázka života a smrti, je to blízké setkání třetího druhu
Pokud si chce někdo dělat srandičky z odběratelů, ať si je klidně dělá – pokud si na ty srandičky vydělá. Od EU bych očekávala seriózní kamapaň, která by zejména euroskeptikům vysvětlila, proč EU ano. Mikroknížečky za seriózní kampaň nepovažuji, jak už jsem napsala, považuji je za nesmysl a „malou domů“.
Renčo, bez komentáře, to fakt nemá cenu.
Ve většině států informační kampaně proběhly a probíhají (i v tom Chorvatsku, které ještě členem není a dlouho nebude, běží každý den večer pětiminutový šot o EU plus něco podobného odpoledne ve zjednodušené formě pro děti); že to naši neudělali, za to fakt EU nemůže. A nic, končím, dobrou.
Dobrou s kobrou, já už taky nemůžu
Víla nafasovala rovnátka a s tím EU bude jen těžko soupeřit 
Má řůžovo-zlatá a piksličku ve tvaru slona 
Malé shrnutí: možná by pomohlo, kdyby FF stručně sepsal, jak vlastně EU funguje – jaké má orgány (a jaké pravomoci tyto orgány mají), jak vznikají evropské právní předpisy a jak se o jejich přijetí rozhoduje, jakou právní sílu a působnost tyto předpisy mají, jaká je role členských států a jejich orgánů (vlády, parlamenty), atd., atp. Snad by pak nedošlo k tomu, že po celodenním trpělivém vysvětlování opět zaznělo ono okřídlené úsloví o nikým nevolených a nikomu neodpovědných byrokratech, kteří za všechno můžou.
No, je to úkol hodný Sisyfa, uvidíme; podle mě to je námět na menší seriálek.
Aido, teď jsi mi nahrála. Už od včerejška si skládám příspěvek a pořád se mi nezdá dost výstižný, snad teď.
).
Milý FF, milá Aido, budu mluvit za sebe, ale věřím, že je víc takových. Snad se mnou budete souhlasit, že informace, které se dostávají k běžným lidem („modřanským“, „nítkovickým“ atd.) jsou přinejmenším neúplné, často zkreslené a některé i překroucené. Nebudu se zamýšlet nad tím, jestli je tomu tak z neznalosti nebo ze zlé vůle těch, kdo ty informace zprostředkovávají. Ne každý, kdo píše do novin, si zaslouží označení novinář.
FF, vyzýváš na jednom místě, abychom se zajeli podívat na místa, kde se můžeme něco dozvědět o dění jinde, nebo si prostudovat určité dokumenty apod. To jsou nepochybně dobré návrhy, jen pro mne (a soudím, že nejsem sama) jen obtížně realizovatelné. Mám třeba značně omezenou pohyblivost a ani finanční prostředky a další okolnosti mi nedovolují vycestovat někam na dobu dostatečně dlouhou k tomu, abych mohla skutečně poznat okolnosti v jiných zemích. Ani moje angličtina není dostatečná k tomu, abych správně rozuměla právnickým spisům, tam ostatně tápu i v češtině. Navíc těmto záležitostem nemohu věnovat čas potřebný k dokonalému porozumění. (Podotýkám, nestěžuji si, prostě je to tak… Kromě toho některé věci v současné době měnit nemohu nebo nechci.)
Omlouvám se za určité zjednodušení: Ráda bych se dostala k nezkresleným informacím, podobně jako si chci koupit kvalitní boty nebo chleba. Ty si taky nešiju ani nepeču sama. Jen kde ty správné a nezkreslené informace získat? Nabízí se tisk, internet, rozhlas, televize… ale najdu tam to, co hledám? Největší pozornost přitahují ovšem ti, co nejvíc křičí, ale jak si mohu ověřit, zda říkají pravdu? U zavařených okurek je snazší zjistit, který výrobek bude víc vyhovovat mé chuti; ty, které mi nechutnají, koupím jednou a příště už ne. U informací to tak snadné není. Navíc u nich je ještě další nebezpečí – mnohokrát opakované se stává vyjetou kolejí, ze které je velmi těžko vystoupit. Proto jsem vděčná každému, kdo je ochotný „rozšířit obzory“ (ach ta klišé
Milí FF a Aido, vy máte obsáhlejší znalosti problematiky EU. Neztrácejte prosím trpělivost s námi „nítkovickými“ a pomozte nám vylézt z těch vyjetých kolejí, pokud jsme v nich uvázli. Věřím, že u mnohých naleznete ochotu udělat to.
Ma Ri pro začátek jako docela dobrý a věrohodný zdroj informací považuju Euroskop http://www.euroskop.cz – doporučuju projít si (po částech, po kouskách, podle nálady) ty záložky vlevo (tj. Evropská unie, Členské státy, Česká republika a EU, EU od A do Z), tam určitý rámec je.
Omlouvám se za zkomolení nicku a chybnou větnou mazbu, místo -jako- samozřejmě patří -za-
…vazbu… – to je tak, když člověk spěchá, pardon.
Milá aido, větná mazba je dokonalá. Když se podívám na Bezhřívnatcovy úkoly z češtiny
)
A díky za snad první konkrétní odkaz na to, kde se trochu dovzdělat. Konečně se necítím jako žáček, vypeskovaný za zapomenuté přezůvky (čímž rozhodně nechci říct, že bys ty byla ta peskující úča
Jo, když Tě tu vidím – tu mini-knížečku mám taky doma, přivezla jsem si ji z EP. Česky, anglicky a pro synka švédsky. Mě to připadlo jako taková malá, neškodná, možná i roztomilá blbůstka – prostě reklamní předmět.
Reklamní předmět samozřejmě může být roztomilá blbůstka (typicky nafukovací balónek nebo jojo). Pokud ovšem reklamní předmět deklaruje informační hodnotu, měl by ji i splnit. V případě této knížečky dost zásadně chybí lupa, nutná k přečtení textu. Zdalipak si synek text v mikrošvédštině přečetl? Mně to opravdu roztomilé nepřipadá, je to absolutní nesmysl, za který někdo vyhodil spoustu peněz v mnoha jazykových mutacích, aby si nějaký švagr vydělal na EU.
Chápu, že můj přístup je poněkud svérázný – no, řekněme, že jeden z aspektů mého vztahu k EU. Občas do infocentra v Jungmance zajdu, hlavně proto, abych zjistila, jak pokračuje snaha o poražení českého euroskepticismu. Asi tak před rokem se EU prezentovala pomocí „papírků na žvýkačky“. To mi přišlo celkem přijatelné, i když je to spíš komunální téma. Ale mikroknížečky?
Pro FF: Ano, i těmito cestami vnímáme EU.
Asi si nerozumíme, tak už to radši nebudeme rozebírat, ano?
P.S. Přečetl, ale jen úryvky, celé ho to nebavilo. Do těch druhých dvou jsem koukala, ale nečitelné mi to nepřišlo. Prostě suvenýr, nic víc, nic míň – a rozhodně trvanlivější než balonky nebo joja.
Reklamní akce by se měly domýšlet. Vzpomínáte, jak synové Jana Borna propagovali nový kávovar? Vařili na něm špatnou kávu, protože dobrá by byla drahá. Vytisknout základní práva obyvatele EU v takhle miniaturní knížce, to může napadnout snad jen nevyvedeného syna Jana Borna. Nevím, kdo všechno schvaloval vydání takové blbiny ve všech jazycích EU, ale zcela jistě si na tom někdo řádně namastil kapsu.
Stejně jak titěrně se jeví má práva, přesně tak titěrně se cítím vůči EU. Tohle fakt není vtipné, to se krutě nevyvedlo.
Vave, klid – tohle je fakt jen srandička, jiných a docela dost informativních materiálů jsou spousty. Točit se zrovna na téhle blbůstce, která podle mě myšlena jen a jen jako legrace, je docela hloupé. Jo a to s tím namaštěním kapsy, to jsem jako vůbec nečetla, ano? Není to totiž všude tak zkorumpované, jako u nás.
P.S. Zrovna jsem v zásuvce vyštrachala jeden kousek, v angličtině. Čitelné to je i bez brýlí (mám 2,5 dioptrie).
Děvčata, že vám to nepřijde hloupé, z takovéhle blbosti dělat otázku života a smrti a bezmoci a vůbec čehokoli; fakt se moc divím. Člověk je tak sebevědomý, jak se sám cítí. Psala o tom před časem moc hezky Magda Vášáryová: http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/magdalena-vasaryova.php?itemid=5563
Hezké, milá Aido. Jen nevím, proč to mám číst já, která dvacet let uklízí dobrovolně a zdarma bordel okolo domu a deset let buduje za vynaložení nemála prostředků ve veřejném prostoru zahradu, do které chodí na exkurze okolní školky a školy. A lístky z metra taky nehážu na zem.
A když se u nás nesekala tráva, napsala jsem na radnici. A když nějaký idiot jezdil na motorce v rokli, postavila jsem se mu do cesty. A když jiný idiot kopal do dřevěného koše na odpadky, řekla jsem mu že je debil a vyhnala jsem ho od toho koše. Myslím tedy, že jisté sebevědomí mi tedy nechybí.
Z ničeho nedělám otázku života a smrti. Ten manuálek je možná žertovný, ale je to způsob humoru, který mi není blízký. To není nic proti ničemu, někdo holt rád holky, jiný zase vdolky. Tak to je. Tobě se líbí, mně ne. To je v pořádku.
Vave, já to dobře vím a moc Tě za to obdivuju, ale šlo mi o ten princip, o ten přístup, že se považujeme za poddajné poddané, musíme nadávat na vrchnost a dělat pravý opak. Proč se probůh kvůli nějaké malinké reklamní knížečce považuješ za titěrnou? Fakt je to jen legrace, navíc opravdu nedůležitá. Až budeš mít čas, mrkni na ten Euroskop a titěrná si nepřijdeš. Navíc, je mi moc divné, že skoro pět set tisíc lidí s EU nemá nějaký větší problém, jen my Češi.
To psal už včera? dnes? FF. Že nikdo jiný nemá s EU problém. Hodně o tom přemýšlím a už jsem se toho i dotkla. Historické země EU prorůstala a obrůstala EU postupně po desítky let. To je podle mě zásadní rozdíl. Některé věci jim nepřijdou divné – říká se tomu provozní slepota. A možná taky kdybys byla příslušník jiného státu a na místním Zvířetníku otevřela takovouto diskusi, možná by lidi mluvili podobně jako my. Možná že to tvrzení, že nikdo nemá s EU takový problém jako my, není úplně přesné, pravdivé. Prostě jen vidíte víc do vlastní kuchyně. A možná jsme opravdu víc nedůvěřiví, než jiné národy. Jsme jaksi na pomezí. Nejsme ani západní stát, který na EU dlouho čekal (Malta), ani Rumunsko, které bylo a je jinde než Čechy. My Češi jsme stále na pomezí něčeho, mezi ideologiemi, mezi Západem a Východem, z toho možná pramení mnohé.
Co se týče odkazu (děkuju za něj) , na něco jsem už koukla, na jiné se podívám později, něco znám. Ale myslím, že na pocitu titěrnosti tištěná slova až tolik nezmění – ale to je na další bezvýchodnou diskusi, a to fakt nechci.
… dovolím si sem zkopírovat překlad zdola, když už jsem nad ním strávil pár minut…
Sedím ve vlaku, ne že bych neměl co dělat, ale nedá mi to… Zde je link na hodnocení životního cyklu klasických (incandescents) i nových (CFL) žárovek. Přeložím jeden odstavec o rtuti.. Vlak trochu kmitá, tak odpusťte překlepy.
Citace je zde Comparison of Life-Cycle Analyses of Compact Fluorescent and
Incandescent Lamps Based on Rated Life of Compact Fluorescent Lamp. Laurie Ramroth, Rocky Mountain Institute, February 2008
Google vám to pomůže dohledat. Jsou tam citace, jsou tam data o mdalších škodlivinách (třeba u As vychází CFL hůř), ale celkový závěr je podle mne jasný.
To jsou fakta. Lze je samozřejmě zpoochybnit, jako lze zpochybnit cokoli. Míra odborné hloubky této analýzy je ale dost dobrá.
Takže zde je ten překlad:
Největší obavy spotřebitelů představují emise rtuti, které se mohou vyskytnout při volném odpadu CFL. Když je plynová směs v CFL ionizována, Hg produkuje UF světlo. Průměrná CFL obsahuje 5mg Hg (cca objem špičky kuličkového pera).
Abychom úplně pochopili env dopad Hg z CFL v porovnání s klasickou, musíme analyzovat životní cyklus přes 3 fáze života žárovky.
Klasické žárovky jsou odpovědné za 4x větší emise Hg než CFL v průběhu provozní fáze. Tato emise pochází z výroby el energie v uhelných elektrárnách. Uhelné elektrárny představují v mixu USA asi 50% (V ČR to bude podobně – pozn. Překl.). Pro každou kWh vyrobenou je emitováno 0.016 mg Hg. Když se to kvantifikuje pto požadované lumen-hodiny (1,600 lumens pro 10,000 hodin), klasické emitují 16 mg do vzduchu zatímco CFLs pouize 4.6 mg. (V důsledku větší účinnosti – pozn překl). Dalších 5 mg Hg
Another 5 mg of mercury je přidáno do CFL celkového součtu když předpokládáme uložení odpadu na skládce (nejhorší scénář), což dává pro CFL celkovou bilanci 9.6 mg. To je o 6.4 mg méně než pokud by se použila klascká žárovka.
Dík za konkrétní informaci, Martine. Je v této souvislosti logický zákaz spolehlivých a přesných Hg tonometrů a teploměrů? Se ptám, nereju. Příjemnou cestu, ráda bych jela vlakem a koukala na svět…
FYI: rtuťové žárovky, teploměry, apod. se dají kontrolovat. Unikající rtuť v důsledku spalování uhlí v elektrárnách do životního prostředí nikoliv.
No, právě proto mi příjde škoda, že na mé kardiologii hýčkají poslední Hg tonometry jako svátost a neseženou nové, i když by byly lacinější a spolehlivější a rychlejší než digi. Tenhle zákaz se asi nepoved.
Rád bych upozornil na to, že existuje interpretace směrnice 2007/51/EC, která umožňuje zachovat tyto teploměry pro neveřejné účely (jako již zmíněné nemocnice). Takový přístup zvolily: Portugalsko, Španělsko, Irsko, Spojené království, Nizozemí, Dánsko, Švédsko, Itálie, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko a Kypr. Jediná Česká republika implementovala směrnici ve znění plného zákazu těchto teploměrů, ostatní země se dosud nerozhodly.
Abych to ještě doplnil: odstavec 3 této směrnice píše: „… restrictive measures should cover only those measuring devices that are intended for sale to the general public“ čili česky: „… omezení se mají týkat POUZE těch měřících přístrojů, které jsou URČENY K PRODEJI PRO ŠIROKOU VEŘEJNOST“. A že si to nějaký český úředníček přeložil jako „zakázat vše“, to není problém EU, tím spíš, když tato interpretace prošla JEN v ČR.
Myslím, zcela typické. Stále je cosi, co nám sedí v zátylku, a v důsledku čeho zvolí mnohý k věci příslušný český úředník přístup „Než bych se spletl, zakážu to všechno…“ To by ale bylo na dlouhé povídání o tom, proč, kdo, kdy a jak nám z hlav vymazal slovo odpovědnost…
Na to nezbývá, než udělat jenom vaúúúúúúúúúúú !
Děkuju, Martine.
Čísla jsou jasná. Nezbývá mi než doufat, že než se zakáží reflektorky, vymyslí se něco stejně nebo více šetrného, ale s komfortnějším světlem. 
Toto je prima konkrétní informace. S tou už se dá pracovat – díky
Ano. Kdyz budu svitit na merak a jeste k tomu dlouhodobe, pak mi to tak vyjde. S velkym plus minus. Ono napriklad mnozstvi rtuti v uhli z ruznych oblasti bude obavam se dost ruzne.
Nesouhlasíte? Pak buď citujte odpovídající zdroj, ukažte vlastní výzkum, nebo se jen ztrapňujete. Máte vůbec jakýkoliv důkaz pro to, co tvrdíte? Diskusní důkazní břemeno je momentálně na Vás – a Vy jste svou námitku ničím nepodložil. Smím vědět, jaké je Vaše vzdělání?
Co se tyce obsahu rtuti pochybuji, ze sezenete celosvetova data, tady je srovnani ciste pro USA:
http://energy.er.usgs.gov/health_environment/mercury/mercury_coal.html
ovsem myslim, ze jako dukaz, ze neni uhli jako uhli by vam to stacit mohlo.
Dobrý den, vracel jsem se ze zvědavosti, to přiznávám. A když už jsem tady… především velké uznání pro všechny diskutující, kteří zůstali na úrovni i v pozdních nočních hodinách. Za druhé velké uznání pro FF, který opravdu dělal, co mohl, hájil a vysvětloval věci, které poznal, a o kterých je hluboce přesvědčen. Je to tak správně a myslím, že se (pokud mi dovolí to soudit) osvědčil.
(Na Rhodu je hic až z toho metám kozelce…) V současné době můžu použít mírně pozměněný výrok: nesouhlasím s vámi ve všem, ale budu do posledního dechu hájit vaše právo říkat, co říkáte. Protože diskuse je lepší než ticho a může být začátkem fugy. Třeba. Každopádně začátkem. A co by to bylo za začátek, kdybychom znali konec? Přeju pěkný den a mizím 
Najít společnou řeč s „neelitami“ je pro každou elitu vždycky problém a zkušební kámen jejích schopností, a platí to i ve smyslu elit odborných. Jenže – elita v tom nejlepším smyslu slova je elitou právě tehdy ( a jen tehdy), když to dokáže. Myšlenky elit mají smysl, jsou-li sdělitelné a přijatelné pro „neelity“ – jinak se mění v kavárenskou debatu, ve věž ze slonoviny, říkejte tomu, jak chcete.
Bachovy fugy mají smysl, když je někdo posouchá a chce jim porozumět. Někdo ale nechápe Bacha, zato ocení designovou židli. Designová židle má smysl, když do ní někdo chce usednout a cítí se v ní dobře. Někomu je design ukradený, ale klidně vydrží z nepohodlného taburetu hodiny obdivovat obraz. Obraz má smysl, když ho někdo chce vidět… Už víte, co hledám? Chci poslouchat sdělení evropských elit, které by pro mě bylo přitažlivé, uspokojující, které bych chtěl. A slyším – v lepším případě – ticho. Proto oceňuji předešlou diskusi i diskutující, a proto si myslím, že v tom spočívá výzva pro všechny jako je FF. Hic Rhodus, hic salta!
Perští kocouři jsou kocouři velice moudří.
Terro, pro mě jsi to řekl naprosto přesně. Díky za tvá moudrá slova.
Milý terro
, nemňoukneš tady často, zato však vždy velmi přesně. 
Dámy, děkuji, vyřídím Jejich perským Jasnostem vaše poklony. Však mi taky napovídali…
Ono takhle pozdě večer, za teplého světla žárovky (sic) a mohutného kocouřího předení „Těch, kteří patří na váš klín“, honí se jednomu hlavou všelijaké myšlenky, a debaty podobné té dnešní se vyskytují i v mém oboru… Taky občas metám salta, abych něco vysvětlil, a Rhodu nevidět…
Původně jsem se do této diskuze nechtěla zapojit, protože znám málo konkrétních fakt, znění zákonů a toho, jak to doopravdy v EU chodí. Andy fakta zná a snažil se je zde uvést. Já k tomu řeknu jen to, že EU je výsledkem společného úzu zhruba 500 milionů lidí, díky ní ztratily vnitřní hranice v Evropě část svojí potenciální výbušnosti (v rámci EU by neměl vzniknout válečný konflikt), obchoduje se mnohem snadněji a pro malou zemi bez významné konkurenční výhody (zdroje strategických surovin nebo švýcarské banky
) znamená podstatně větší šanci na rozumné nejen ekonomické přežití (např. nám nehrozí anexe od silnějšího souseda..) Naše děti mají otevřený svět, díky různým mezinárodním programům (Erasmus) se mohou vzdělávat, učit jazyky a svobodněji se rozhodovat o své budoucnosti. (Jen v našem těsném sousedství, ve vísce čítající necelých 400 lidí, vystudovala dvě děvčata díky Erasmu a podobným programům částečně v zahraničí – jedna už udělala PHD ve spolupráci s portugalským výzkumným centrem, druhá si takto PHD dělá – rodiče mají běžná vesnická zaměstnání) Je mnoho faktických a nezpochybnitelných věcí, které jsou „pro unii“ stejně jako jsou fakta, která ukazují EU z té špatné stránky. Jde jen o to to vidět všechna fakta, i ta, která nesouhlasí s mým pocitem z celé věci. A ještě něco – nikomu neberu právo právo nadávat na „ty nahoře“, ať je to naše vláda nebo úředníci v Bruselu, může je nemít rád a cítit se omezovaný, celému tomu spolku nedůvěřovat. Jde jen o to znát také fakta, nejen mýty.
Dede,
to přeci nikdo nezpochybňuje, že je spousta výhod 
. To, co se zde zpochybňuje ale nejsou „nevýhody, kterými musíme za výhody platit“. Jsem převědčen, že EU a jeho výhody musí být zachvány a zároveň přílišná byrokracie a rozhodování hrstky vyvolených musí být odstraněno a že to jde obojí zároveň.
1+9 asi zvládnu
O tom to je, milá Dede
. Jak říká jakkel.
Kolikrát jsem slyšela: „ještě tam nejsou a už kritizují.“ Ale je EU nehybná dokonalá a strnulá modla? Nebo je to něco, co žije a tepe podle potřeb 500 milionů lidí?
O ničem jiném ta diskuse o EU není. A když vidím, kam jsme se dostali, tak mě mrzí, že jsem se vůbec snažila nějakou diskusi otevřít.
Dede,
dost vyčerpaný, je také nasnadě. Ale ono rozdělení na obyčejné a tupé a ty, kteří mají na všechno gebír, to problému asi moc nepomůže. A moc demokraticky to také nezní.
to že je EU politická nutnost, myslím, nikdo nezpochybňoval, výhody, které z ní plynou už určitě ne. To, že je Andy po celodenním a celonočním boji proti všem
Dede, já nic z toho nezpochybňuji a obecně jsem velmi proevropská, dokonce sama říkám, že bych bývala potřebovala změnu režimu tak o deset let dříve, protože v době, kdy jsem já vyjela do zahraničí, ještě spousta možností byla pro mě uzavřena. Já osobně se nebojím někam jet a něc vyzkoušet. Navíc zrovna Erasmus bych bývala nemohla využít tak jako tak neb už jsem nebyla student. Ohromě to přeju současným studentům. Je opravdu důležité vidět věci i jinde. Jiná stipendia pro mě byla uzavřena z toho prostého důvodu, že naše republika ještě tenkrát nepodepsala příslušné dohody – tudíž jsem se nemohla ani přihlásit. K mému vzteku to podepsali první rok, co jsem nesplňovala věkový limit.
Tady jsme ale narazili na jiný problém – je poměrně dost lidí, kteří se nikdy nikam nevydají – na každý dokáže studovat VŠ, naučit se jazyky atd. Těch, kteří se orientují ve všech možných nařízeních a evropských zákonech. Těch vždy bude menšina. Přičemž ta EU má být pro všechny, ne tedy jen pro ty, kdo dokážou využít tyto programy tedy ty, které jsme tu holt tak nějak náhodně nazvyli „modřanskými“ – ale oni jsou i „táborští, břevnovští, ústečtí, budějičtí, ostravští“, ale i „udinští, latisanští, ribiští, santamargaretští…“ a kdoví jací další.
Jsou tedy lidičky (a kolik je to z těch 500 miliónů?), kteří mají snášet ustanovení EU ať se jim to líbí nebo ne, z nichž některá jsou přinejmenším přitažená za vlasy. Přičemž se nikdo (alespoň tady) nenamáhá to lidem schůdnou cestou vysvětlit. Takže z tohoto pohledu vidíme pouze ty vykuky, kteří se na tom nakapsují (jako třeba na té fotovoltaice … ehm i za pomoci našich zodpovědných reprezentantů), ale lidem to pouze tahá peníze z kapes, přičemž my tu v průměru nemáme platy jako v Německu. A košile bude vždy bližší než kabát – a nejenom u nás.
oprava ….. Přičemž ta EU má být pro všechny, ne tedy jen pro ty, kdo dokážou využít tyto programy, ale i pro ty, které jsme tu holt tak nějak náhodně nazvali „modřanskými“…
No, já jsem se třeba namáhal docela dlouho a když vidím, jaká byla reakce, je těžké se zbavit dojmu, že oni ti „modřanští“ vlastně o nějaké vysvětlování, byť schůdnou cestou, nestojí.
Ad košile bližší než kabát – to je možné, ale v tom případě jsou tací, kteří si pod ten kabát dají jinou košili, protože ze samé námahy je ta jejich původní už pořádně propocená.
Andy, prosím, saháš k osobním invektivám. Je to škoda. Spor není osobní, ale obecný. Zachovejme to tak, prosím.
Na tomhle je vlastně nejpikantnější to, že obecně vzato stojím na evropské straně a dokonce ti FF dávám v celé řadě věcí za pravdu (opravdu!), ale snažím se hájit právo na názor „modřanských“. Nějak mi to neprochází. Co se dá dělat… Moc se mi líbil příspěvek HanyW, má zářivky, ale má je proto, že chce a nikdo jí je nenařídil…. Tak nějak by to mělo být – přesvědčit, najít alternativy…
Zvířetníčci, proč vždycky do „zbraně“ jakmile se Andy
poctivě snaží přednést své názory, ale i faktické připomínky
týkající se EU ? Moc mu fandím, jako i všem mladým lidem,
které mají možnosti o kterých se nám ani nezdálo
Milá/y jaho, bohužel FF má tu smůlu, že s evropskou osvětou sem chodí jen on sám. Proto to vypadá, že jsme proti němu ve zbrani. Ale ono to tak není, a v osobní rovině už vůbec ne. FF je náš a třeba já mu dávno fandím, dokonce v něm cítím jistou spřízněnost. FF teď letí, dej Bůh, aby si moc nepopálil nebo jinak nepochroumal křídla, bude je ještě moc a moc potřebovat.
Milá Vave, moc hezky jsi to napsala, já to také tak cítím
Nerada bych, abyste to brali jako výtku a terro také je
mi jasné, že diskuze je důležitější než souhlas
Jsem s vámi již léta, ale nezúčastňuji se diskuzí, až dnes
mi to nějak nedalo. Tož mějte se hezky a jsem ráda za
reakci od Vave i terry
Milá jaho
, jsem naopak ráda, že ses ozvala Ty. A budu ještě radši, pokud to nebyl první a poslední příspěvek, ale naopak jen první. 
Vítám Tě mezi námi. 
Zdravím a doufám, že „vám to nedá“ častěji…
Milý či milá Jaha – prosím velice, nepřeklápějte tuhle choulostivou diskusi do osobní roviny. Myslím, že se tu najde mnoho lidí, kteří Andymu fandí velice, a to, že někomu oponuji ve věci, neznamená, že proti němu něco mám jako proti člověku. Řekl bych, že naopak – kdybych proti němu něco měl, nestál by mi za opozici. Hm? Člověku, který se snaží něčeho dosáhnout, nepomůžete, když mu budete na všechno kývat. Názory se urovnávají v diskusích, které vás donutí formulovat dobře, a ještě líp, pregnantněji… Zbraně se ostří v boji, ne v krčmě. Krásný den.
Mňau!
A jako bonus – Finrode, když jsi tam, kde teď jsi, moc a moc doporučuju přečíst si pro radost něco od Ernesta Claese, najmě Veselé občany sichemské. (Bělohřívkovo „Svobodu Valónsku, ať žije Flanderské lef!“ je už ze samého začátku dvacátého století.) V těch knížkách je duše a kořeny Tvého momentálního bezprostředního okolí, krajiny i lidí.
Milý FF, včera jsem se nezapojila, protože jsem sice omezená českou kotlinou, ale ani pro ani protievropská. Bez EU nepřežijeme, s EU ne zcela jednoduše, ale máme šanci.
Jen k těm „modřanským“. Zarazilo mě, že jsi psal, že se každý přestane nakonec „v zájmu zachování duševního zdraví“ s modřanskými bavit. Přtom je spousta „modřanských“ v různých koutech Evropy, nejen tady v ČR. Myslíš, že je to fakt jen naše neschopnost nadhledu? Nezlob se, ale jako student špičkových škol se pohybuješ ve slonovinové věži. Totéž platí pro řadu úředníků. Nemyslíš, že nepochopení může být na obou stranách? Jak „modřanské“ tak „euroobčanské“?
Souhlasím s některými tvými závěry (třeba vliv na regionální rozvoj), ale na druhé straně jsem hluboce přesvědčena, že „zelená“ nařízení jsou velmi často ryze ideologická, nepromyšlená a nadělají škody nejen na pověsti EU, ale i na životním prostředí. (Třeba fotovoltaika v současné době a v našich zeměpisných šířkách je zhovadilost, větrné el. problém atd.). Protože tohle fakt nerozhodují ekologové (vědci a odborníci), ale ideologové (ošklivě zvaní ekologisty), kteří tomu nerozumí a myšlenku, že by mohli nemít pravdu militantně potlačují. Proto nechci mluvit o EU jako celku. Jsou tam dobré i špatné myšlenky (a snaha o spojení je už od Svaté říše římské). Mně nevadí přesun pravomocí, jako to, že často rozhodují lobisté, ideologové a někdy dokonce pitomci (ale to není specialita Bruselu). Ale i to je normální, poitici jinde na světě nejsou lepší. Mně hlavně vadí, že se pochybnosti smetou poukazem na lokální zabedněnost „modřanských“, aniž by se dotyčný pokusil zjistit, co těm modřanským vlastně vadí. Možná by se poučil. Nebo by jim to dokázal vysvětlit jazykem, kterému rozumí (newspeaku úředníků také nerozumím).
Je to jen k zamyšlení. Nechci mentorovat.
Nic ve zlém, ale to už je klasika – kdo tomu rozumí, je z diskuse předem diskvalifikovaný, protože on nám přece nebude nic povídat, že, my víme svoje, stejně nás všichni chtějí ošidit.
K fotovoltaice jsem psala onehdy, s tím současným fotovoltaickým boomem zelení (aspoň ti čeští) opravdu nemají moc společného (kromě toho, že podporují diverzifikaci zdrojů energie), stačí trochu přemýšlet a dohledat si patřičné informace, nic víc.
No, pomalu začínám být opravdu hodně nazlobená, takže se další diskuse raději zdržím, abych nenapsala něco, co by mě později mrzelo.
Jsou modřanští a modřanští. Místní lidé jsou po celé Evropě, ale jen ti čeští mají tendenci se všemu akorát vysmívat a pak si stěžovat, že je nikdo nebere vážně. Bavíš-li se s typickým sedmdesátiletým člověkem z vesnice v Nizozemí nebo v Norsku, máš hodně co poslouchat a příště přijdeš zas, protože se dozvíš mnoho zajímavé moudrosti. Bavíš-li se s typickým sedmdesátiletým člověkem z české vesnice, dozvíš se prakticky akorát nadávání na „ty nahoře“ a jak „ti nahoře“ „všechno zdražujou“. No a zatímco snažit se něco vysvětlit modřanským z Rakouska je sice „pain in the ass“, tak díky tomu, že nemají potřebu se ti vysmívat, tak to nějak jde. U Čechů by člověk lámal hůl. V podstatě to, co Češi předvádějí je jen sofistikovanější verze stejné hlouposti, jakou předvádějí mnozí Poláci, kteří na jakoukoliv argumentaci reagují tak, že „Polsko je vyvolený národ a tak si má právo dělat, co chce“, nebo „děd a praděd to tak dělal, tak nemám důvod to dělat jinak“.
Cituji konec Vašeho příspěvku: Mně hlavně vadí, že se pochybnosti smetou poukazem na lokální zabedněnost „modřanských“, aniž by se dotyčný pokusil zjistit, co těm modřanským vlastně vadí. Možná by se poučil. Nebo by jim to dokázal vysvětlit jazykem, kterému rozumí (newspeaku úředníků také nerozumím).
Snažil se slušně a srozumitelně diskutovat a vysvětlovat celý den a půl noci. Nevím, co by mohl dělat víc.
Ještě poznámka k těm „modřanským“. Ať se nám to líbí nebo ne, ona i v Evropě je spousta „modřanských“, dokonce bych si tipla, že naprostá většina. Velká část lidí v Evropě prožije celý svůj život řekněme v okruhu 50 – 100 km od místa, kde se narodili. Takže se s těmito lidičkami bude muset někdo bavit. Oni přece jen alespoň občas mohou ve volbách nějakou tu stopku někou vystavit.
Když si vezmu svou Itálii – třeba mou kamarádku štve spousta místních věcí a nařízení, která také plynou z EU. Ona v tom pak totiž žije a musí to také poplatit (na poplatcích, daních atd…). Rozhodně ji ale mnohem více zajímá, že kvůli krizi má její fabrička méně zakázek, takže je často doma z práce, čímž přinese domů ještě méně peněz než jindy. Zajímá ji, že po přijetí Eura je i tak malý plat de fakto poloviční než dříve (nominálně ne, ale fakticky ano). A nějaké závratné výhody opravdu nevidí. Snad jedině, že když mě přijeli navštívit, tak ráno nasedli do auta a aniž by je někdo otravoval, byli odpoledne u mě. Opravdu nelze říci, že by ti lidé měli nějaký evropský rozhled a snášeli své problémy s klidem, protože si to EU žádá. Spíše je to štve, ale co mají dělat? A mimochodem, mnohem více je zajímá domácí politika, než celá EU – a to nemluvím pouze o svých kamarádech.
Mladých studovaných proevropsky laděných lidí bude jistě přibývat a asi se v zájmu svého duševního zdraví přestanou s „modřanskými“ bavit, protože to už dnes jsou dva světy, které si evidentně nerozumí. Ale jak to potom skončí, když na jedné straně budou ti, kdo budou na „modřanské“ hledět přezíravě a na druhé budou „modřanští“, kterým nikdo nepovažuje za nutné nic vysvětlit a jen je podrobovat nějakým více či méně pitomým a někdy asi i chytrým nařízením, to opravdu nevím.
Jen malé podotkunutí – Andy se velmi dlouho snažil věci vysvětlovat, hledal způsob, jak poměrně složitá fakta zpřístupnit. A nesnaží se poprvé – těžko ho obviňovat z přezíravosti.
Asi jsem se špatně vyjádřila – ve své podstatě jsem neměla na mysli Andyho (ač se tu dnes nediskutuji souhlasně, v celé řadě věcí má pravdu, a to s čím nesouhlasím, píšu jinde), ale s tímto jednáním a zobecňováním jsem se setkala ve svém dost blízkém okolí a týká se to hlavně mých blízkých mladších příbuzných. Při psaní jsem je měla úplně před očima. Ale to už je lepší nekomentovat.
Prosím, mohl by někdo srovnat normální a úspornou žárovku? Mám na mysli ekologickou i ekonomickou náročnost při jejich výrobě i likvidaci, zátěž pro životní prostředí, dále pak jejich životnost a spotřebu s přihlédnutím k tomu, že mezi nimi není rovnost co se týče světla, takže za jednu obyčejnou žárovku musí svítit několik úsporných.
Děkuju moc.
Vave, na to si netroufám, ale jen dvě poznámky – jako první začali žárovky omezovat (už před několika lety) v Austrálii, pak v Kanadě, pak v USA; EU se přidala později. A pokud vím, žárovky jako takové zakázané nejsou, jen ty nehospodárné typy, které víc topí než svítí (klasický příklad: mléčné „stovky“ a „stovky“ jako takové, časem přijdou na řadu pětasedmdesátky). A jako již obvykle – iniciativa vzešla od samotných výrobců světelných zdrojů, ne od těch hrozných anonymních byrokratů z EU, kteří nám (tj. ČR) pořád tak chtějí škodit. Zajímavé je, že ostatní státy s tím problém nemají, jen my. Asi je holt žárovka součást národní identity čičo.
Dále k těm měřákům – za to taky může EU? A ne náhodou distributor vody? Jo, on je to určitě taky nějaký cizák, takže vlastně jo.
Tuhle debatu nechápu a taky mi přijde dost nefér – FF se tady poctivě snaží vysvětlovat, ale o jeho vysvětlování vlastně není zájem, vždyť je to přece jinak a každý to ví, že. Hrozně prima, vrhnout se na jednoho, fakt jo.
Otázku žárovky vracím na stůl stále proto, že tu stovku potřebuju k dobrému vidění. Proč iniciativa vzešla od samotných výrobců žárovek, to mohu jen tušit. Nespíš na nich víc vydělají, že ano?
Měřáky jsem nepřičítala ani EU, ani cizákům – prosím, nepodsouvat mi nějakou nefér argumentaci, kterou nepoužívám. Můj povzdech byl velmi obecný nad absurditami světa, kterému nerozumím.
Proto se snažím se pohybovat v mikrosvětě, protože si chci uchovat své síly a zdravý rozum. Pokud se vydám někam do makrosvěta, dovolím si nesouhlasit nebo položit otázku, jsem osočena z toho, že se vrhám na jednoho.
Ostatně, na tu žárovku jsem opravdu ještě nedostala odpověď.
Víš, Aido, všude kde to má smysl, jsem si úsporné žárovky dala i bez nařízení. Tam, kde potřebuju vidět nebo kde to smysl nemá, tam chci mít možnost volby. To není žádný nezájem o vysvětlování.
Je to smutné kvůli zvýšeným nákladům, ale z hlediska správně barevného osvětlení a dobrého vidění zkus halogenky. Pracují na stejném principu jen s ještě vyšší teplotou vlákna (díky ochranné halogenové atmosféře v baňce), takže víc svítí na stejný příkon a „zakázané“ zatím nejsou. Vím, že v r. 2016 mají být, ale to se nestane, nebo se to rychle zruší. Nejpozději až zhasne nasvícení Eiffelovky, Toweru atd.
Díky za radu, jakkel
i. Vyzkouším změnit pracovní osvětlení nad stolem.
Dnes se prodávají (třeba v IKEA za celkem ještě přijatelnou cenu 50 Kč za kus) i halogenky na 220 zatavené v baňce obyčejné žárovky (fakt ta baňka halogenky je ještě v baňce žárovky). Na náhradu 100W žárovky potřebuješ 70W halogenky, u jiných watíží obdobně (cca 3/4 příkonu halogenky na příkon žárovky). A rádo se stalo
jupí, v neděli budou moje!
Dík! 
Ano, Jakkel má pravdu. Koupili jsme halogenku tátovi, když dostal do oka makulární degeneraci – přece jen to pomáhalo. Jen bych doporučila ji vyzkoušet v obchodě – jsou různé typy svítidel a myslím, že některé jsou řešeny chytřeji než jiné – čímž ti osvítí více prostoru.
Nemyslím, že by se tu někdo „vrhal na jednoho“. Jen si my „modřanští“ myslíme vesměs něco jiného a to se snad ještě smí, ne?
Jistěže smí, ale pak se nezlobte, když vás modřanské ti, kteří o něčem rozhodují, nebudou brát vážně. Dobře míněná rada, nic víc.
Tohle je ale docela totalitní odpověď, FF. Až se mi udělalo zle.
Možná totalitní, nejspíš ale reálná. Svět prostě takhle funguje. Buď to člověk akceptuje a bude hrát podle pravidel, nebo nebude slyšet vůbec. Tak to holt je. Může se Ti to nelíbit, můžeš s tím nesouhlasit, ale to je tak vše, co s tím můžeš dělat.
Milý FF, ale můžeme, I ti komunisti nakonec museli od válu, jen to způsobilo značné škody. (ne to že šli, ale to, že se tak dlouho drželi)
Podle pravidel? To už tu fakt bylo. Taky se mi udělalo mdlo.
Tahle odpověď mě k Bruselu nepřiblížila o píď, milý FF. Naopak. Budu teď ještě víc ve střehu než dřív. A dík za ponaučení, že s modřanskými se nediskutuje. To je opravdu velmi cenné ponaučení a budu si ho pamatovat.
Nejde o to, že se modřanských nikdo na nic neptá a že se s nimi nediskutuje. Jde o to, že tak, jako jsem diskutoval já posledních více než 24 hodin, tak diskutovali i jiní, a jestli všem diskuse šla s podobným výsledkem, tak se nedivím, že se pak do diskuse s modřanskými mnohým nechce. Ano, mají právo na svůj hlas, ale neuvědomují si, že je budou ti, kdo je musejí poslouchat, poslouchat jen z povinnosti. A rozdíl mezi společností, kde „obyčejné občany“ poslouchají rádi a kde je to dělají z povinnosti, je dost znát. Nicméně tady taky začíná příběh „národů montoven“ – to jsou národy, jejichž elita, z důvodu toho, že cítí nemožnost mluvit s majoritou, odešla masově tam, kde o ni stojí (většinou to bývají USA). A já mám ČR natolik rád, že bych byl rád, aby Češi nebyli pouze národem montoven.
Andy, chápu, že musíš být unaven z dlouhé diskuse, kde nevidíš žádný výsledek po 24 hodinách práce. Ta doba je dlouhá pro Tebe, ale je to dostatečně velká investice do přesvědčování? Kolik let už jsme jako ČR v EU a stále nemáme jasno. Někde je chyba. Možná jsme příliš tupí na přesvědčování, ale já si to nemyslím.
Zvířetníci jsou ve své podstatě lidé, kteří se svým životním stylem vymykají z průměru. Možná proto jsme měli problém se starými strukturami, nestojíme o struktury nové a zkrátka jsme tvrdý oříšek.
Zaznělo od Tebe tolikrát slovo poslouchat! Jestli jsem na něco alergická, tak právě na toto slovo. Jsem schopná něco respektovat, akceptovat, ztotožnit se, ale poslouchat? Poslouchat ne, ani komunisty, ani eurolidi.
Andy, ber naši nepoddajnost jako cvičení, jako domácí úkol. Všichni lidé nejsou jen tupci z montoven nebo elita, která je in a souhlasí. Je masa inteligentních lidí, kteří prostě myslí po svém. Je to ten inteligentní střední stav. A o příkazech a zákazech ví své.
Masu z montoven můžeš zlomit nebo uplatit. Nás můžeš jen a pouze přesvědčit. A jestli elita nedokáže přesvědčit svůj střední stav, tak to není elita a může jít opravdu jinam, jak jsi nám vyhrožoval.
Ok, 24 hodin je málo, beru Tě za slovo. Kolik tedy stačí? Má každý člověk dostat kompletní poučení o všem, co se v EU děje a jak EU funguje? A kdo to bude dělat a kdo to zaplatí? A bude to i potom stačit, nebo si pak budou pořád lidi stěžovat, že se na ně kašle? A propos, co máš proti slovu poslouchat? Já třeba poslouchám pravidla silničního provozu, nemám potřebu se proti nim nijak vzpouzet. A mohl bych! A pokuty, které bych za to dostal, bych mohl pokládat za důkaz „policejního státu“ a „totality“. Řekněme to takhle – debata o EU v Norsku vyznívá dlouhodobě cca 48% pro, 52 % proti. Jenže je to debata, kde obě strany v zásadě vědí, proč své stanovisko prosazují, takže tam je radost se snažit diskutovat. To v ČR evidentně chybí. Proto radši žiju v zahraničí, kde chybí tenhle postkomunistický reflex „museli jsme dřív poslouchat ve všem, tak teď nebudeme v ničem“. Je to lepší. Jen je mi to líto, mám ČR rád a rád bych, aby se změnila k lepšímu.
Možná je to slovíčkaření, ale respektovat pravidla mi zní lépe než poslouchat je. Ostatně, je to tak i lépe česky.
Stejně jako Ty chci, aby se ČR změnila k lepšímu a něco pro to dělám, dělám co umím a můžu, po svém. Ty zase pracuješ po svém, výsledkem je bohužel dnes velké rozčarování a hořkost. Proto prosím, Andy. pro dnešek už dost, prosím.
Takže jsme jen vyměnili jednu diktaturu za druhou.
Já si jen říkám, kde je ten „turning point“, v němž se člověk odvrátí od chuti „obyčejným lidem“ cokoliv vysvětlovat. Oni totiž pokud ti „obyčejní lidé“ budou zabednění až moc, může se snadno stát, že jejich elita se naštve, přestane se s nimi bavit a odejde dávat své znalosti a zkušenosti tam, kde o ně stojí. A takhle přesně vznikají „národy dělníků, rolníků a montoven“.
Zrovna tak se muze stat, ze se nastvou ti modransti a elita dostane par po ustech. A to jak ta elita co se odmitala bavit, tak ta ktera opravdu neco vytvarela. A s politology to odnesou i vedci.
Nevolíte Vy KSČM, vážně?
vzhledem k tomu, ze nedavas pozor, tak se asi budes divit ale nikoli.
FF – když ti, co o něčem rozhodují nebudou brát „modřanské“ alespoň trochu vážně, tak se jim také jednoho dne může stát, že budou volby, kde už ti „modřanští“ na lep nesednou a pošlou je do propadliště dějin. Oni i „modřanští“ se s těmito nástroji jednoho dne naučí zacházet.
Milá Vave.
) .
To nejde. Dá se pouze vyčíslit konkrétní modelový příklad, třeba osvětlená kancelář, dílna, obývací pokoj, ložnice apod. (mimochodem, všiměte si, že pro dlouhodobě osvětlené prostory se již dávno používají trubicové zářivky, jejichž technologie je mnohem lepší než u zářivek kompaktních, ty kompaktní slouží pouze jako náhražka v osvětlovacích tělěsech, původně vyrobených pro žárovky. Ty zářivky se díky své ekonomické výhodnosti prosadily samy bez nařízení). Vždy se najdou protipříklady, které postaví na hlavu výhodnost výpočtu pro tento modelový příklad (viz kompaktní zářivka v průchodu zapínaná čidlem pohybu
V každém případě je principiálně spatně cokoliv nařizovat spotřebitelům. Ti přece mají svou hlavu a tou se musí sami rozhodnout. Nařízení, které jdou proti přání spotřebitelů jsou vymahatelné jen za cenu represí. Zde v Čechách (ale i jinde) to známe moc dobře z dob „plánovaného“ „hospodářství“. Konečným důsledkem nemůže být nic jiného, než cla a případně dráty na hranicích (i když třeba ne kolem našeho státečku, ale třeba kolem EU). Tak to je a nikdo s tím nic nenadělá. Co dělat můžeme je jen nenechat si takovéto vládce líbit.
Děkuju Ti, jakkeli.
Potvrzuješ mi tušené. 
Sedím ve vlaku, ne že bych neměl co dělat, ale nedá mi to… Zde je link na hodnocení životního cyklu klasických (incandescents) i nových (CFL) žárovek. Přeložím jeden odstavec o rtuti.. Vlak trochu kmitá, tak odpusťte překlepy.
Citace je zde Comparison of Life-Cycle Analyses of Compact Fluorescent and
Incandescent Lamps Based on Rated Life of Compact Fluorescent Lamp. Laurie Ramroth, Rocky Mountain Institute, February 2008
Google vám to pomůže dohledat. Jsou tam citace, jsou tam data o mdalších škodlivinách (třeba u As vychází CFL hůř), ale celkový závěr je podle mne jasný.
To jsou fakta. Lze je samozřejmě zpoochybnit, jako lze zpochybnit cokoli. Míra odborné hloubky této analýzy je ale dost dobrá.
Takže zde je ten překlad:
Největší obavy spotřebitelů představují emise rtuti, které se mohou vyskytnout při volném odpadu CFL. Když je plynová směs v CFL ionizována, Hg produkuje UF světlo. Průměrná CFL obsahuje 5mg Hg (cca objem špičky kuličkového pera).
Abychom úplně pochopili env dopad Hg z CFL v porovnání s klasickou, musíme analyzovat životní cyklus přes 3 fáze života žárovky.
Klasické žárovky jsou odpovědné za 4x větší emise Hg než CFL v průběhu provozní fáze. Tato emise pochází z výroby el energie v uhelných elektrárnách. Uhelné elektrárny představují v mixu USA asi 50% (V ČR to bude podobně – pozn. Překl.). Pro každou kWh vyrobenou je emitováno 0.016 mg Hg. Když se to kvantifikuje pto požadované lumen-hodiny (1,600 lumens pro 10,000 hodin), klasické emitují 16 mg do vzduchu zatímco CFLs pouize 4.6 mg. (V důsledku větší účinnosti – pozn překl). Dalších 5 mg Hg
Another 5 mg of mercury je přidáno do CFL celkového součtu když předpokládáme uložení odpadu na skládce (nejhorší scénář), což dává pro CFL celkovou bilanci 9.6 mg. To je o 6.4 mg méně než pokud by se použila klascká žárovka.
Budu jako ten Cato : ostatně soudím, že věta na konci prvního odstavce článku je velmi zajímavá a signifikantní. Dobrý den
Chápu, Baty, že Ti to nedá spát. Může za to Blair, stejně jako za devolution. Spokojená?
Neptala jsem se přece na britské poměry, za co může nebo nemůže Blair. Zkus předpokládat, že i jiní lidé jsou vzdělaní a mají zdroje informací jiné, než česká média. Jelikož z textu neplyne zřetelně, že tato formulace se týká poze Británie, otázka je už napočtvrté stejná: platí formulace „omezení nacionalismu a podpora pluralitních…“ jako charakteristika vývoje v Evropské unii a pokud ano, je možné, aby spontánní složitý společenský pohyb proběhl s hlediska dějin v „okamžiku“ devadesátých let? Nebo je to projev sociálního inženýrství a manipulace? Na tohle jsem se ptala.
a mám tam dva překlepy, z nichž jeden se skví jako hrubka pouze a z hlediska.
Tak souviselo to s pádem komunismu, který mimo jiné na živení nacionalistických nálad stál (mnoho malých nárůdku se začalo po roce 1990 emancipovat na východní straně železné opony), a co se Západu týče, tak tam to byl důsledek buď opuštění diktatury a s tím i logického ozvání se pro svá menšinová práva (Španělsko), nebo obroušení hran gaullismu, který nepřipouštěl nic jiného, než „jedna Francie pro Francouze“. Ve Španělsku k tomutéž došlo hned po svržení generála Franca, ve Francii po vládě Mitterandově, který malým nárůdkům povolil opratě (ve srovnání s de Gaullem). V Nizozemí malé nárůdky byly respektované odjakživa, Belgie už posledních 60 let přežívá svoji smrt a Bavorsko má výsadní postavení už od vzniku BRD, takže ne, není to nic koordinovaného.
Děkuju za odpověď.
To je. Ukazuje ze si Finrod odporuje. Omezeni nacionalismu zpusobilo vzedmuti nacionalismu…
Samozrejme je otazkou do jake miry za to muze snizeni tlaku ze strany (uz prakticky byvalych) statu, do jake miry lidska potreba patrit k nejake skupine a kdyz se tedy nesmim identifikovat s Britanii/Francii/Spanelskem/… tak si vyberu nejakou mensi skupinu, ktera jeste nevadi. A do jake miry si par chytraku uvedomilo, ze ozivit prakticky zanikly narod je skvely zpusob jak se napojit na fondy z EU. Naprosto korupce proste.
Obnovování národní identity malých národů není nacionalismus, ale to od člověka, který o světě ví houby, nemůžu chtít, aby pochopil. Žiju v zemi (Nizozemí), kde jsou malé národy hned dva (Limburčané a Frísové), konkrétně v Limburku, mám tedy na očích, jak ty malé národy fungují. To, co předvádějí, není nacionalismus, tedy doktrína, která je postavená na utlačování jiných ve jménu svého národa, to je prostě a jednoduše extra hodnota spočívající v tom, že ti lidé NAVÍC k tomu, co mají, si pěstují národní sebeurčení. Kromě toho všechny ty malé národy, o kterých tu zatím byla řeč, jsou starší než Češi a mají často mnohem zajímavější historii, než Češi, akorát měli tu smůlu, že je někdo (většinou v 19. a 20. století) ve jménu nacionalismu začal utiskovat. Jenže chtít po někom, kdo pohrdá vzděláním, aby pochopil rozdíl mezi nacionalismem a pěstováním národních tradic a identity, je asi nemožné.
Když někdo používá jinou definici nacionalismu, je dorozumění opravdu těžké. Lidi, mezi kterými se pohybuji já, chápou nacionalismus jako hrdost na svou zem, udržování jejích tradic a možnost o nich sami rozhodovat. Utlačování jiných ve jménu svého národa s tím opravdu nemá co dělat.
Ad 1) ono je vzdelani a vzdelani
ad 2) kde presne, ale presne!, je ta hranice? Kdy napriklad zacina to „pěstování národních tradic a identity“ utlacovat ty kteri shodou okolnosti take ziji v te oblasti. Kdy jeste chranim bohatstvi kulturniho odkazu predku a kdy uz trvanim na jazyce nesrozumitelnem ostatnim opruzuji? Ona je ta hranice dost tenka! A dost pohybliva!
Jendo, chcete-li příklad nacionalismu, jeďte se podívat na Slovensko a na vztah k maďarské menšině. Chcete-li příklad pěstování národní identity a národních tradic, jeďte se podívat do Laponska (ať už norského, švédského nebo finského).
Končí tam vlákno, píšu to sem:
Kdyby někdo věděl, jak s modřanskými obyvateli komunikovat (nic proti Modřanům), tak by nejspíš dostal Nobelovu cenu. Problém je v tom, že ti „modřanští“ jsou často takoví, že i když je někdo chvíli ochoten s nimi spolupracovat, po chvíli se na to v zájmu vlastního duševního zdraví vykašle a přestane se s nimi bavit, čímž ovšem dá „modřanským“ perfektní záminku pro to si stěžovat, jak je nikdo neposlouchá a jak jsou na ně všichni zlí. Ono když z někoho dělám blázna, tak těžko pak můžu chtít, aby mě bral vážně jako partnera do diskuse…
Dobrou noc
Dobrou noc
Milý FF, myslím, že včera z Tebe většina lidí blázna nedělala. My prostě opravdu nevíme. Nebo abych mluvila jen za sebe, já Vave z Modřan opravdu nevím.
Včera po Tvém boku stála jen Aida a Martin, i když pouze spíš proklamativně. To o něčem musí vypovídat. Zvláště když diskuse probíhala na Zvířetníku, kde se schází lidé pravicově zaměření, zkušení, vzdělaní, slušní, laskaví a ochotní pomoci druhému, tedy ne lhostejní uživatelé výhod.
Jestliže takoví lidé nechápou EU, nesouhlasí s mnoha věcmi a nařízeními, kterým se můžeme podřídit (poznámka o tom, že něco podepsal i náš ministr, ta mě fakt pobavila. Může udělat něco jiného? Myslím tím skutečně to udělat? Nemůže. Vždyť EU nechá i opakovat referendum, když se jí jeho výsledek nelíbí. Což je objektivní fakt, ne jen vidění z Modřan.), tedy jestli Zvířetníci nerozumí EU, je to něco, nad čím by ses měl zamyslet.
Víš, patříš k elitám v tom nejlepším slova smyslu. A každý člověk si hledá společenství sobě blízkých. Tedy pohybuješ se většinou mezi lidmi, kteří stejně jako Ty mají EU zpracovanou po svém, pohybují se ve výhodách, které EU skýtá (já je vůbec nepopírám) a žijí jaksi internacionálně. Ale to zdaleka nemůžeme všichni. Vždy byli lovci a sběrači, kočovníci a starousedlíci, světoběžníci a modřanští. A modřanští – to není jen ten, kdo si z Tebe dělá blázny, ale jsem to i já, která nedůvěřuju a nerozumím a nesouhlasím s mnoha věcmi. A řeknu Ti upřímně, že bych ráda viděla v EU budoucnost svých vnoučat, ale nevidím. Něco jako psal včera terra, něco se přežilo, ale co to má nahradit, to nevím. Ovšem byrokratický moloch stavěný z kanceláří to opravdu není ta správná a pevná budoucnost. Nevím, kdo má v EU větší moc, zda úředníci, politici nebo lobisti. (To samé platí i pro ČR.)
Vím ale, že právě teď si kazím své slabé oči. Ano, možná neuvažuju v geopolitických souvislostech a jsem sobecká, ale sakra, jsou to moje oči a mám právo se ozvat, měl bys mi to právo přiznat, stejně jako přiznáváš právo se ozvat cornwallským.
FF, mám pro Tebe slabost a častokrát jsem obdivovala Tvou nekonečnou trpělivost v nejrůznějších diskusích. Včera jsi tu nad námi zlomil hůl. Tak nějak cítím, že se k nám chová Brusel: tady je nařízení, nelíbí se Ti? To je Tvůj problém.
To je moc smutné. A úplně nejvíc ze všeho je smutné, že si z něčeho nesmíme dělat srandu. Možná přeháním, ale dělám to záměrně. Pamatuju na přimalované kníry na obrázku ve filmu Vyšší princip – to bylo také znevážení. Spoustu různých drobných znevážení jsem pak zažila a odnesla si za totality. Možná hlavně tahle naježenost a vyžadování posvátné úcty je jedna z věcí, proč máme s EU takový problém.
Je mi líto, že se včera diskuse uzavřela právě tak, jak se uzavřela.
A ještě maličkost, na světě bude vždycky víc „modřanských“ (když už se tu ten termín použil v takovém smyslu, v jakém já jsem ho rozhodně nezamýšlela) než těch, kteří vědí přesně, jak má svět vypadat a jakými cestami k tomu dojít. Za to zaplať Bůh, protože ti vědoucí se mohou mýlit, oni se také často mýlí, nebo se jim to časem vymkne z rukou, ta jejich dobrá myšlenka.
Svět bohudík i bohužel stojí právě na Tvých „modřanských“ – to je něco, s čím musí počítat i úředník v Bruselu, i Ty, milý FF. A bez „modřanských“ se nedá udělat nic, tak jestli od nás někdo něco chce, musí nám to umět říct.
Přeju všem krásný den.
Ještě přece něco. Zaznělo tady, že je to móda stavět se proti EU, že je to snad nějaká módní póza lidí, kteří jinak pro EU horují, jen je společensky neúnosné to teď přiznat. Tohle je nebezpečný sebeklam, FF, tak to opravdu není.
My většinou pro EU nehorujume, my ji snášíme jako nějakou nevyhnutelnost a čekáme, co z ní pro nás nakonec vzejde, zda dobré nebo zlé.
Vave, platí, nebo by aspoň mělo platit, takové základní pravidlo – když nevím, tak aspoň si nedělám srandu z toho, že někdo vůbec ví. Tohle je naprostý unikát pro ČR, jinde jsem se s tím nesetkal, přesně z takového toho duchu, v jakém tady Jenda používá slovo „inteligent“ jako urážku. Co se týče zaměření – sám jsem pravicově zaměřený (Political Compass mi vyšel (+9;-6), čili jsem pravicový libertarián jako hrom, a právě proto podporuji evropskou integraci, protože národní emoce považuji za emoce, které by se daly klasifikovat jako tržní bariéry. Že trh potřebuje nějakou regulaci – potřebuje, zejména tam, kde by bylo tržně výhodné někoho oklamat, případně kde se vytvářejí monopoly postavené na něčem omezeném (frekvence k dispozici pro šíření mobilního signálu – operátorem nemůže být každý), nebo kde může dojít k tzv. „tragedy of commons“, tedy k situaci, kde z čisté racionality se koexistence několika subjektů, nechá-li se to na nich, zvrhne v neefektivitu a v bezdůvodné ničení zdrojů, které je způsobeno tím, že nikdy člověk nemá dost informací, aby se mohl rozhodnout skutečně stoprocentně zodpovědně v dlouhodobém měřítku. Ono s EU je to podobně, jako s kvantovou mechanikou – je kolikrát naprosto proti selskému rozumu, ale on selský rozum má tu nevýhodu, že 1) vidí věci krátkodobě, ne dlouhodobě, 2) nevidí právě takové ty maličké důležité procesy, na nichž daná věc stojí. Všimni si jedné velmi důležité věci, zatím jsem NIKOHO, opakuji znovu NIKOHO, kdo má vlastní firmu a jakkoliv obchoduje za hranice ČR, neslyšel nadávat na EU, naopak, tito lidé většinou volají po ještě těsnější integraci, euru a podobně. Koho jsem naopak na euro a EU nejvíc nadávat slyšel, to byli lidé, kteří, znovu opakuji, nemají zkušenosti se světem, nemají rozhled. To o něčem vypovídá. Tady nejde o to, že by někdo vyžadoval posvátnou úctu, vůbec ne. Tady jde o to, že smát se je sice v pořádku, ale to, co se děje teď, je prostě systematické kopání do něčeho, co ti lidé neznají, na základě věcí, které neznají. Všimni si – Honza se tady někde zmínil, že bude hodně pro EU, až bude Evropský parlament něco znamenat a nebude mít jen poradní hlas, který komisaři mohou ignorovat. Tu pravomoc dostal s Lisabonskou smlouvou – legislativa přes něj musí přejít a když si teď EParlament postaví hlavu, tak legislativa prostě neprojde a je smetená ze stolu. A výsledek? Nějak jsem si nevšiml, že by v důsledku toho byl Honza pro EU. A tak je to prakticky se všemi, tady se pohybují nějaké mýty a legendy o tom, co EU je a není, vytvořené zejména senzacechtivými médii, kde novináři se také v EU a její struktuře nevyznají. EU není komplikovaná, ona je hlavně úplně jiná a nedá se přirovnávat ani k národnímu státu, ani k mezinárodní organizaci. Na to, aby ji člověk pochopil, se její fungování musí naučit, a to hodně lidí nedělá, v důsledku čehož si pak nechají na nos navěšet kdejaké bulíky.
Já nemám nic proti lidem, kteří jsou ukotvení na jednom místě, třeba tady v Limburku jich je taky dost a jsou to patrioti jedna radost – a opravdoví patrioti, je z nich velmi vidět, že svou zemi mají opravdu hodně, hodně rádi a záleží jim na ní. Přesto nemají potřebu se vymezovat ani proti královně Beatrix, ani proti EU. Čím to je? Tím, že navzdory tomu, že jsou maličký nárůdek, netrpí švejkovinou. Oni prostě mají natolik dobré sebevědomí, aby se nemuseli vysmívat, a smysl pro humor mají, to mi věř. Průser s vysmíváním EU v ČR není v tom, že by se lidé něčemu smáli, že by to snad „znevažovali“; průser je v tom, že oni strašně moc chtějí, aby se s nimi počítalo jako s partnery, aby je okolí bralo s úctou a vážně, ale sami nejsou téhož schopni. Jsou nevypočítaví, nespolehliví, princip pacta sunt servanda (dohody se mají dodržovat) jim moc neříká, mění názor, který ohlásili, na poslední chvíli.
Neříkal jsem, že pro EU horujete, říkal jsem, že ať už má člověk názor jakýkoliv, cítí potřebu, je-li na EU dotázán, si nějakým způsobem „kopnout do Bruselu“. Aby se člověk přiznal k tomu, že snad něco podporuje, to chce zatracenou odvahu. Češi si svým způsobem vytvořili vlastní model politické korektnosti, ale nevidí to, protože se drží toho, že politická korektnost je „o cikánech“, místo toho, aby si uvědomili, že politická korektnost je zesměšňování a eliminace určitého typu myšlenek nebo názoru na základě konsensu „o tom se nemluví“.
FF:
Samozřejmě, že podnikatelé, kteří obchodují s EU, stojí o euro – je to jednodušší, nejsou kurzové rozdíly. Pro ně je to lepší, ale je to lepší pro nás a pro stát?
Historické státy EU postupně obrůstala a prorůstala, dnes už si neumějí představit fungování bez ní, ty struktury jsou všudypřítomné a my máme problém se do nich začlenit, protože je mnohdy nechápeme. To je jako program, který se vyvíjí a inovuje, nakonec je v něm tolik opuštěných a mrtvých větví, že už se nedá pokračovat a musí se to postavit celé znovu. Takhle fungují všechny systému (zjednodušuji, vím). Ten, kdo v systému je, není schopen to pojmout. A protože to je jeho systém, ani nebere od lidí zvenku vážně jeho připomínky. To je chyba.
Namyslím, že bych já do Bruselu kopala. Byrokraty nemám ráda ani u nás.
V EU jsme. Mobilní operátoři zlevnili – ale to je i rozvojem technologie jako takové, naše banky jsou ukrutně drahé, dražší než ty v EU. Mám mobily přičíst EU k dobrému a banky ke zlému?
Andy, já jsem taky Čech. Platí i o mně tohle: „Jsou nevypočítaví, nespolehliví, princip pacta sunt servanda (dohody se mají dodržovat) jim moc neříká, mění názor, který ohlásili, na poslední chvíli.“ ?
A ještě něco: „Aby se člověk přiznal k tomu, že snad něco podporuje, to chce zatracenou odvahu.“ Ono také s něčím nesouhlasit kolikrát chce zatracenou odvahu. Já prostě mám někdy odvahu souhlasit a někdy odvahu nesouhlasit.
Ehm. Víš, kolik stojí založení účtu v NL? 20 eur. Vedení 5 eur měsíčně, to jsou poplatky mnohem vyšší, než v ČR, tím tvoje tvrzení padá, už ČR není nejdražší. Banky navíc poplatky za přeshraniční transakce ukrutně předražují, ale to je právě tím, že jim EU zatím na prsty nešlápla, a v nejbližší době to ale udělat chce, tak vyčkejme.
Jo a jen tak – ti podnikatelé živí naprostou většinu Čechů, takže co je dobré pro ně, je dobré pro Čechy.
Aida a Martin jen proto, že já, ani můj muž jsme nebyli na lince. Moc mě to mrzí!!!
Vis Findrode … ti Modransti to vsechno plati. Ne ta elita co se schazi na politologickych fakultach nebo co se nekolikrat rocne stehuje s celym parlamentem z jedne obrbudovy do druhe. A tak maji Modransti pocit, ze by ta unie, kterou si dost draze plati, mela byt predevsim pro ne.
Ne, neplatí to modřanští, platí to podnikatelé, a ti jsou prakticky v jednom šiku s EU. Proti EU se staví jejich zaměstnanci, kteří nechápou, že kdyby nebylo EU, jejich zaměstnavatel by musel platit hodně peněz navíc, a musel by jich tak dost vyházet.
Tak to bych se dost divil. Ano, ti velci podnikatele s pobockami v nekolika statech urcite. Ale ze by za EU v jednom siku stali zivnostnici, provozovatele restauraci a obchodu … to bych se dost divil.
Česká ekonomika stojí prakticky na (pomineme-li nadnárodní koncerny) subdodavatelích a spedičních firmách. A ti pro EU jsou všema deseti, a nejen pro EU, ale i pro zavedení eura.
Uff, prokousala jsem se celou diskusí až sem, to je tedy porce – klobouk dolů, FF, před tvou vytrvalostí!
Dovolím si jen opravit tvrzení, že ekonomika ČR stojí na subdodavatelích a spedičních firmách – mezi stovkou nejvýznamnějších firem za rok 2009 není s výjimkou Českých drah a ČD Cargo ani jedna spedice a ani subdodavatelé nehrají žádnou významnou roli :
http://www.ct100.cz/cz/100-nejvyznamnejsich-firem-cr/vysledky-2009
V tom excelovém souboru je vidět komplet Top 100 firem.
Díky
s těmi firmami, chtěl jsem jmenovat především ten typ firem, který není zrovna nadnárodní korporace, která v ČR má montovnu (čímž odpadá například Foxconn), ale který patří mezi exportéry. A pro každého exportéra je zavedení eura velice důležité…
Nedá mi to, i když jsem už léta mlčící-čtoucí. Dnešní téma, které vyburcovalo debatu o žárovkách, doplním jedním odkazem, závěry si udělejte sami. Btw. zabývám se ochranou životního prostředí a zejména preventivním přístupem, včetně úspor energií. Něco o analýze životního cyklu výrobků bych taky věděla.
http://www.novinky.cz/veda-skoly/211850-usporne-zarovky-spotrebu-elektriny-nesnizi-dokazuje-studie.html
Tak z toho mi vyplývá následující, srovnáme-li situaci po zavedení všech změn, o nichž se mluví, se situací dnešní:
občané budou vydávat za energii stejně jako doposud, změní se způsob používaných technologií, zvýší se počet OZE a jediné, co klesne, bude spotřeba energie, čili bude menší nutnost čerpání surovin. V článku zmíněný paradox kvůli doplácení na OZE nenastane, takže to nezní přeci zle, ne?
Já Ti nevím, milý FF, jestli se z toho můžu radovat. Mám pocit, že žiju v nějaké absurdní hře. Dali nám měřáky na vody i začali jsme všichni štřit. Ušetřili jsme tolik vody, že se tato musela ohromně zdražit. To samé s topením. Zavírám si kohouty, ale pak zbude spousta tepla k rozpočítání na dům. Šetřím energií, investuji do dražších lepších přístrojů a úsporných zářivek a jsem potrestána vyšší cenou energie – a to je důvod k radosti? Zvláště když stejně všude běží tepelné a jaderné elektrárny, protože spoléhat na slunce vítr se nedá, alespoň ne v Evropě.
Mám pocit, že musím víc vydělávat, abych to všechno uplatila, ale zisky z toho jsou někde jinde – já mám jen k dispozici méně vody, méně tepla, více světla, zato náklady jsou vyšší.
Ne, nemůžu se z té zprávy radovat. Není to dobrá zpráva. Je jen méně špatná než ta zlá.
Dobrou noc všem.
oprava:
…. mám jen k dispozici méně vody, méně tepla, MÉNĚ světla, zato náklady jsou vyšší.
Pravděpodobně jsem mimořádně tupá, ale podle mě z článku nevyplývá to, co jsi napsal – tedy to, že k paradoxu nedojde. Možná, že k němu nedojde přechodně.
Pro mě osobně tebou nastíněná situace znamená, že za více peněz získám menší komfort (když už se motáme kolem těch žárovek).
To je tím, že neuvažuješ v geopolitických souvislostech. Důsledek je totiž ten, že jsme jako celek méně závislí na různých Putinech zavírajících kohoutky (zjednodušeně řečeno)…
Děkuji pěkně, nicméně tvoje odpověď se nevztahuje ani k jednomu ze dvou odstavečků, které jsem napsala
P.S. Neber, prosím, vážně mé sebezlehčující hodnocení 
Mily Finrode: jak uz jsem poznamenala nedavno pod jinym clankem – nic proti EU nemam, az snad s vyjimkou prebujele byrokracie a obcas nesmyslych napadu – budem mit olomoucke tvaruzky nebo olomouckeho smradocha? V ekonomicke krizi, s politikou na celem svete za starou backoru a potencialnimi globalnimi konflikty – who cares? Chapu, ze pro CR neni jine cesty a odstat si to sami, na to je CR prilis malej faktor v politicke rovnici. Holt nejsme Svycarsko. Dve poznamky k tematu. Neprirovnavala bych dnesni i budouci EU k USA. Nejsem jedina, kdo uz toto poznamenal, ale uz skoro 30 let zivota v teto zemi ziju- tak asi vim, o cem mluvim. Rekla bych to asi tak – zatimco evropske narody jsou zakorenene, my jsme tady z vlastni vule po generace narodnostne vykoreneni. Jak jsi si mozna v USA vsimnul, dost lidi cti tradice zemi, odkud prisli, ale i pres zasadni politicke spory jsme vsichni Americani – z vlastni vule nebo z vule nedavnych predku. A kdyz se to tady hnusne mlelo v obcanske valce, tak to nemelo zadny narodnostni aspekt – Irove z Jihu (a ze je jich tady pozehnane – ahoj, Scarletto) se mlatili s Irama z New Yorku, ale slo spis o formu vladnuti a podstatu federace.
Nekdy mi prijde, Finrode, ze jsi si ve svem akademickem zivote vytvoril teoreticky ramec a nejak ti do toho vsechno musi zapadat. Jako treba potencialni moravska nezavislost. Jako dite hanacke matky a stredoceskeho otce s zivotem pul na pul mezi Moravou a Prahou mi rozdil mezi dvema prijde mensi nez mezi nekym z Brooklynu a z venkova Jizni Karoliny. Dokonce i ta anglictina tech dvou prostredi je podstatne odlisnejsi, nez ma rodile hanak od zizkovaka. Cili jako akademicka zabava -budiz, ale ver hochu mily, je to dost odtrzene od realneho zivota a starosti, co lidi maji.
Vazim si snahy EU podporovat obrozeni jazyku temer zapomenutych, podporovat kulturni diverzitu a kulturni dedictvi, ale ta staatnost – ? Nemeli bychom spis hledat, co mame spolecneho bez ohledu na narodni specifika? V tom si protirecis, Finrode. Na jedne strane jsi kosmopolitni clovek a hrdy Evropan (ja tez – a rovnez Americanka a Ceska/Moravacka a vubec se mi to v hlave neplete – naopak, krasne se mi to vsechno snoubi), na strane druhe tvoje teorie castecne podporuje zabomysi spory. Nezlob se, chces-li diskusi, tak ty tzv. pravdy nemohou byt samojedine.
Hano, zcela OT, do diskuse se zapojovat nebudu, ale s těmi tvarůžky – nikdo nám nic nezakazoval, ani nepřikazoval, vůbec netuším, jak to vzniklo – jde o výmysl nebo neznalost nebo možná i špatný úmysl nebo dezinterpretaci novinářů a politiků, stejně tak, jako cca 70-80 % věcí, co se u nás o EU píše, bohužel.
Asi budu jediná, kdo se tu FF zastane, ale on má vesměs pravdu, i když si to skoro nikdo nemyslíte. Nevěřte českým médiím, snažte se vše ověřovat u zdroje a pak uvidíte, že pravda je jinde, kolikrát přesně naopak, než jak je nám to předestíráno. Je to smutné, ale je to tak.
Nojo, ale třeba téze o opuštění nacionalismu a podpoře pluralitních tendencí mi nebyla vnucena českými médii, tu jsem se dočetla tady nahoře. A děs mě obešel ne proto, že by se opouštěl nacionalismus a podporovaly pluralitní tendence, proč by se to nemohlo dít a nemělo to být prospěšné, ale že se to nikoli dálo, ale s t a l o „v devadesátých letech 20. století“. To je přece proces, proces na dlouhá desetiletí, ne-li staletí, má-li proběhnout spontánně. A pokud neproběhne spontánně, j e to manipulace a diktát a mě by třeba zajímalo aspoň vědět čí a proč.
Tohle je jeden z o p r a v d o v ý c h problémů, křivé banány nebo syrečky jsou klišé.
Jo a ne opouštění, ale omezení nacionalismu – opouštět se dá spontánně, omezuje se shora.
Chm, tak jednak se mi nedostalo kvalifikované odpovědi na dotaz, zda ten proces bleskurychlého opuštění nacionalismu a podpory pluralistických myšlének byl opravdu proces přirozený (protože jiné než přirozené procesy jsou manipulace a diktát, pokud se nepletu).
A druhak bych s odpuštěním při své kvalifikaci a věku o problémech ráda debatovala a nikoli byla poučována způsobem, jakým objasňuji naší dvouleté Petruši užitečnost umývání pacek před jídlem a neodkládání namazaného rohlíku na koberec, zejména perský.
A třeťak -na vzniku a vývoji EU jsou pro kritický rozum opravdu patrné tendence přirozené a tendence manipulativní a spíš ty druhé jsou ty, co přemýšlejícím lidem nejen třeba tady na Zvířetníku vadí.
OT pro baty – jak jsi pochodila u stolaře s kostičkami pro Petruši?
Ještě nijak, neb místo shánění kostiček jsem tu znenadání měla na tři dny nasáčkovanou celou famílii i s Petruší a dneska to vydejchávám.
Zítra vyrazím a dám vědět.
Vážení, opět jste mě dostali. Teda dostali a dostaly k tomu, abych sem napsal
Není to zvláštní, že v diskusi o EU jsou všichni proti EU, což by napovídalo ve větším vzorku, že volby musí v ČR vyhrát strana, která bude chtít z EU pryč anebo diskuse zvířetníku přitahuje v poměru 1: mnoho odpůrce EU, kteří se vymykají ze statistiky voleb.
Mám ještě třetí možnost, že totiž být proti EU je v dnešních dnech v ČR tak politicky korektní v jakékoli diskusi, že ti, kteří si myslí opak do toho ani nejdou… pardon za zjednodušení.
Od nás z našich „Modřan“, a že jich bylo
to vidím tak, že ČR je atraktivní investiční destinací také pro své ukotvení v organizacích typu NATO, EU, OECD. Taky je od nás vidět, že být v Schenghenu je minimálně příjemné. Podnikatelé by dodali, že také levnější. Korupce je od nás vidět taky, ale byla by asi mnohem větší, kdyby nebyly ty proklínané zákony z Brusele … Viz Bulharsko, které do toho nastoupilo později a rychleji a ojojoj… byl jsem tam, pracoval, vím o čem mluvím. Je od nás vidět i to, že EU je mladý útvar. Hledá se a dělá chyby. Jaké byly USA kolem roku 1800?
A co je ještě vidět? Také 10 milionů lidí, kteří bydlí jenom tady v Londýně… a 450 milionů tam na kontinentu (v EU)…
Taky je od nás vidět slovenské přísloví že „Keď je koze dobre, ide na ľad tancovať“
A víte třeba o tom, že velká Británie má legislativu, která přikazuje vyřadit do roku 2015 z provozu staré elektrárny nesplňující limity emisí a teď přišla z EU nová legislativa prodlužující tento stav do 2020?
Jak si myslíte, že by se vyvíjely sazby mobilních operátorů bez EU?
Mám ještě jednu prosbu. Tento server byl dost dlouho klišéprostý. Než třeba napíšete větu o neekolgičnosti nové žárovky, najděte si údaje o výrobě wolframu, o ekologické likvidaci odpadu a podívejte se na energetickou bilanci.
Zdravím Vás z upršené části EU
Mávám do anglických Modřan.
Myslím, že žádná strana, která by chtěla vystoupit z EU, u nás nemá šanci. Jednak to je o těch velkých klucích s důlky 
, jednak většina z nás nejspíš ve skrytu duše doufá, že EU časem přejde, jako třeba vždycky přejdou plané neštovice nebo přešel socialistický tábor. (Sem by patřil smajlík se smutným úsměvem.)
Prosím, koho jsi myslel tou kozou? To se totiž dá vztáhnout na ledasco a ledaskoho.
Milý Martine, odpověď o myšlení nás z Modřan už napsala Apina, k jeho smyslu se podepíšu. Tak jenom řečnickou otázku : Zajisté víte, že Francie má cca 70% elektřiny z jádra, stejně jako se Němci snaží prolomit postupné rychlé odstavování jaderek. Mimochodem, sám jsem osobně byl v jedné na severu Německa, vybudované doslova na kraji města. Dnes už nejede- kvůli technologické zastaralosti. Za pár let možná bude jinak, technologie bude jinde. Jenže, někdy nám jednání EU připadá- řekněme , poněkud zvláštní. Mimochodem, pročpak si asi stará dobrá Anglie zachovává „starou dobrou libru“?
Tak už nějakou chvíli přemýšlím, co na tohle říci. Martine – ty a Andy vidíte EU v globálu a oba máte pravdu, současně ale dávám za pravdu i Vave. Holt jsem taková, co se mnou dělat, že? Já sama jsem hlasovala pro vstup do EU, protože mi je jasné, že jako malý státní útvar prostě a jednoduše nedokážeme dlouhodobě ekonomicky přežít, protože v suterénech bank nemáme světové zlato, ani dostatek ropy v moři, které ostatně nemáme vůbec. Uprostřed Evropy je naše jediná naděje v EU a další evropské i světové struktury. Tudíž jsem v referendu dala hlas pro tuto společnou budoucnost. Já vím, že není možné uspokojit všechny. Sama nevím, jestli je to tím, jak nám jsou tady některé věci předkládány, nebo evropskou byrokracií nebo tím, jak je to tady aplikováno, jsou prostě věci a nařízení, která se líbit nebudou, ale hlavně kdo nás přesvědčuje o jejich smyslu? Nikdo. Jsou věci chytré, ale i diskutabilní a některé přímo praštěné. Tady mezi námi je podnikatelkou Karolína, možná ještě někdo. Z nejvýraznějších výhod mi přijde hlavně společný trh a bezcelní zóna. TO, že bez ukázání občanky ojedu k moři je podle mě spíše takový bonbónek.
Ale třeba ty žárovky i já vidím značně skepticky. Osobně mám mnohem raději teplé žárovkové světlo . Ale dobře, jednou nás o ty žárovky připraví a já budu kupovat ty zářivky, které jsou v některých ohledech skutečně na dvě věci. Třeba mít tyto zářivky v koupelně nebo na záchodě, kde většinou trávím tak minutu (no, jednou denně o trochu více), přitom jim trvá několik minut než se dokonale rozsvítí, to mi přijde praštěné. Unie tato nařízení, která pak aplikujeme tady – a nakapsuje se na tom vždycky hodně „šikovných“ jako třeba na té nyní hojně diskutované fotovoltaice. Přitom jako stát máme splnit nějaké evropské kvóty energie nepocházející z fosilních zdrojů. Počítám, že by se to lidem i líbilo, kdyby je to na elektřině nestálo příští rok o 20% více. Potom my lidičkové nejen z Modřan máme kolikrát prostě pocit, že se na nás šijou boudy. A z toho pak pochází ten euroskepticismus a nepotřebujeme na to ani našeho pana prezidenta. Mimochodem přes to všechno jsem pro společnou Evropu, ale tyto věci mě také míchají.
Poznámka o politických stranách mě docela pobavila. Místní strany mívají ve svých programech i jiné záležitosti než postoj k EU
Právě že energetická bilance je výrazně ve prospěch klasické žárovky. Ale to nechme stranou, hlavní problém je v direktivním příkazu a ve světle. Světlo úsporky očím velmi vadí, už po půlhodině z něj silně bolí.
Snad po dlouhé odmlce „přičiním “ pár poznámek. Pominu žárovky- mimochodem, ani argumentace s 1 a3 Eu není v zásadě fér ,vzhledem k k našim cenám( včetně vyšší spotřeby klasických žárovek v kusech), protože u nás konkretně je rozdíl v ceně cca 20ti násobek i vyšší. Problém „socializace Evropy“ (poohlédněte se po minulosti jejich představitelů) a u mládeže lze v každém případě předpokládat spíče jiný, než konzervativní postoj- tedy alespoň do určitého věku se mně osobně nijak nezamlouvá. Vycházím z nedávné zkušenosti : Toulali jsme se Středomořím na „lodi snů“ nižší střední kategorie.(o vyšší si nechám zdát, neboť je jenom mojí vinou, že na ní nemám, třeba tím, že jsem se tak dobře neoženil) . Velmi záhy se v sociální asi 2000 skupině lidí z celého světa vytvářely skupinky nejen na jazykové bázi, ale i na dalších, řekněme na bázi dlouhodobě vytvářených sociálních návyků, stolováním počínaje a řadou dalších, často podvědomých návyků konče. Pochopil jsem,že podobné snahy „unifikovat lidi“ nemají téměř žádnou šanci na úspěch, stejně, jako jí neměly u „našeho Velikého bratra“, či v bývalé Jugošce. USA i Austrálie jsou jinde, jejich historický vývoj šel jiným směrem. Dnes žárovky, pomazánkové máslo, ale večeře kolem šesté (u nás), či po deváté jinde ? Nebo EU nařídí i tady „unifikaci“, protože pozdní večeře se dá vědecky zhodnotit jako nezdravá? Tak občas v EU vidím, či tuším spíše Orwella. Asi stárnu ( MLP samozřejmě přidá i druhou polovičku tohohle bonmotu).Konec konců, rozbor autora o „zapomenutých“ ale nezničitelných národnostních, či jazykových skupinách také o něčem svědčí !
PS. Jde samozřejmě o velmi hrubou zkratku, námět by byl spíš na studii, či spíše na sci-fi !
Poznámečka – pozdní večeře je jenom nezdravá, ale taky energeticky náročná – musí se rozsvítit úsporná žárovka a zároveň kapku přitopit (neb úsporka nevydává teplo) – takže v brzské době očekávám nařízení, že večeře končí se soumrakem, snídaně naopak začíná s rozbřeskem, ovšem oběd, oběd si dáme tehdy, až budeme mít odpracovány čtyři hodiny …
O nezdravosti pozdní večeře by se dalo úspěšně polemizovat. Energetická náročnost je však nesporná
Co pozdni vecere?!? Predstavte si, ze existuji lide kteri normalne v devet vecer, misto aby unaveni ulehli k spanku a v pripade nespavosti ukolebali sebe cetbou Smlouvy o Ustave pro Evropu (mimo Unii to neni Evropa drazi soubratři!) za svetla stranou vybranych uspornych zarivek, ale naopak vyrazi kamsi kde se kvuli nim sviti a jeste tam s pouzitim elektrinou napajenych reproduktoru vyluzuji rytmicke zvuky a zmineni obcane na ty zvuky krepci cimz nejen plytvaji energii elektrickou ale tez telesnou, kterazto by mohla zajiste byt lepe vyuzita pro budovani Nove Evropy a zaroven tim ohrozuji sve zdravi. Pro jejich dobro budiz tedy vydano narizeni zakazujici podobne podniky.
Na podobnou notečku: už mockrát jsem ten předmět chtěla vyfotit a publikovat. V Informačním centru EU (nebo jak se to jmenuje, je to v Jungmance) jsem natrefila na úžasný propagační předmět. Je to knížečka s názvem Má základní práva v Evropské unii. Její rozměry jsou 25x32x5 milimetrů. Pro srovnání – krabička zápalek má 36x52x15 mm. Tato neuvěřitelná pitomost se tam vyskytovala ve dvou variantách, tu druhou už jsem někomu věnovala a proto nevím, jaký text v ní byl otištěn. Pitomost je poměrně slušně knihzařsky zpracovaná, už ji nosím půl roku v kabelce, často ukazuji a dosud se nerozpadla. Tázala jsem se personálu Centra, kdo za vydání takové hovadiny zodpovídá a kdo ji platí. Mladý muž u přepážky byl zaskočen a asi po dvaceti minutách horečného hledání v počítači mi dal jakýsi bruselský e-mail, na který jsem však zcela znechucená nenapsala. Pokud by někoho zajímaly bližší podrobnosti, můžete zkusit ISBN 978-2-84400-418-5 nebo ISSN 1248-5381. Vždycky, když se na ten nesmysl podívám, přemýšlím o fungování EU
Jistě, znáš z existence nějaké pochybné knížečky celé fungování EU… nejsi takhle náhodou i expert na astrofyziku, protože jsi četla horoskop pro příští týden? (to je totiž podobná argumentace, jakou jsi tady předvedla)
Nikoliv, milý FF. V tomto svém příspěvku jsem nijak neargumentovala, jak sis jistě všiml, sloužil pouze pro pobavení. Pokud tě nepobavil, tak se omlouvám, ale pro pobavení ostatních už jsem fotky udělala a nacpu je na Rajče.
Já jen že už mám trochu dost toho, jak je v České republice populární kopat do EU, kam se člověk podívá. Když člověk vystoupí s názorem, který se vůči EU staví racionálně a je pozitivní, je na to v zásadě sám – a může reagovat jakkoliv odborně, ale vždy bude asi tak vyslyšen, jako jsou jaderní fyzici vyslyšeni rakouskými sedláky ve věci stavby nových jaderných elektráren. Potom tak nějak už to dotyčného omrzí něco vysvětlovat, protože je to jako hrách na stěnu házet. Tady nejde o to, že je kolem něčeho nějaká „sranda“. Tady jde o to, že s výjimkou Aidy a Martina nikdo v diskusi nedokázal vystoupit z tohoto všeobecného švejkovského úzu. Občas si říkám, proč Češi do EU vůbec vstupovali, když se jim tam tak nelíbí – jen doufám, že získám občanství nějaké slušné země dřív, než se Češi rozhodnou z EU odejít.
Proč Češi do EU vstupovali? Asi jim to nepřišlo jako úplně špatná myšlenka. Ale to vůbec neznamená, že by si z EU nemohli dělat legraci – pokřikovat, co se jim nelíbí – případně i hodně kritizovat. Chápu, že to zrovna tentokrát máš opravdu z první ruky, ale buď rád, že nepublikuješ v Blesku
Tady je to aspoň slušně a od lidí, kteří přemýšlejí. Jestli máme informace zprostředkované médii – ano, máme, není mnoho lidí, kteří jsou schopni a ochotni číst originální dokumenty.
A abych nebyla jen seriózní – tak tady je propagtační nesmysl, o kterém jsem psala výš http://renatae.rajce.idnes.cz/Propagace_EU/
Tak myslím, že jako někdo, kdo má MA v politologii se specializací na Evropskou unii a kdo studuje evropské právo na nejlepší právnické fakultě na kontinentě (lepší v Evropě jsou jen v Anglii), + kdo má poměrně detailní znalost zakládajících smluv EU a jejich protokolů a přičleněných deklarací, stejně jako relativně slušnou znalost judikátů Evropského soudního dvora, asi vím, co říkám, když o Evropské unii mluvím. Pokud chce někdo pokřikovat a dělat si legraci, tak zároveň musí počítat s tím, že jeho argumenty nikdo nebude brát vážně a tak v podstatě ztratí svůj hlas. Co se kritiky týče, jedna věc je kritizovat odborně a druhá věc je kritizovat na základě emocí – to se pak člověk opět dostává do roviny „Temelín je špatný, protože se ho bojím“. Snažím se nevystupovat jako povýšený akademik a sdílet s lidmi něco, co jsem se naučil, pro jejich prospěch (mně to nic nedává, já sám do toho spíš investuji svůj čas) – a dělám to proto, že jim chci nabídnout informace, které by sami v životě nikdy nenašli, protože se ve věci neumějí dostatečně orientovat. Ovšem když pak někdo reaguje stylem „já to nechci vědět, protože kdybych se o tom dozvěděl, mohlo by to zničit moji víru v to, jak se věci mají“, tak to také o něčem svědčí. Mnoho chytrých a vzdělaných lidí na masy kašle, protože si myslí, že to nemá cenu, že to ty masy stejně nikdy nepochopí. Já si to nemyslím, aspoň prozatím. Trochu bych ale očekával, že jsme-li slušní lidé, jsme schopni se o vážných věcech bavit tak, že o nich budeme aspoň přemýšlet, než vydáme odsudek. Ale ani Řím nebyl postaven za jeden den, že…
Milý FF, možná, že by sis mohl na univerzitě ještě přidat seminář na téma „Komunikace s modřanskými obyvateli“ (k nimž se hlásím i já, ač bydlím v Dejvicích a obecně s naším členstvím v EU souhlasím). Třeba by ti to pomohlo trochu ošmirglovat ty hroty
Renato, to je vskutku uzitecny a prakticky vyrobek.
Nevstupovali oni Cesi do trochu jine unie? A neprotestuji oni hlavne proti tem zmenam?
Češi vstoupili do Unie, která už podpisem Maastrichtské smlouvy směřovala k tomu, čím je dnes. To směřování Unie bylo Čechům jasné, když vstupovali. Lisabonská smlouva byla schválena českým parlamentem, tedy podle Ústavy vůlí českého lidu. Dokonce Ústavní soud rozhodl, že je to v pořádku, takže to BYLO V SOULADU S VŮLÍ ČESKÉHO LIDU, a víc o tom nemá cenu diskutovat, protože tím byste podkopával základy českého státu.
Lisabonska smlouva byla schvalena po nekolikalete usilovne masazi zahrnujici vyhrozovani a to jeste na druhy pokus, takze o te bych se na vasem miste radsi ani nezminoval.
Moc se Váš projev neliší od těch, co používají slovo „inteligent“ jako urážku. Začínám mít docela jasno, koho asi tak volíte ve volbách, a jsem si naprosto jistý, že my dva nevolíme stejnou stranu.
Koho volim do toho vám zatím nic není, ovšem s tím inteligentem máte pravdu, občas to opravu jako urážku používám. Ono každé slovo se dá s patřičnou dikcí použít jako urážka. A zrovna co se týče inteligence bývají lidé velmi nesoudní, takže se to často celkem hodí.
Nic mi po tom není, ale jsem moc rád, že lidé Vašeho ražení prohráli v roce 1989 vládu nad Československem. Doufám, že navždy, ale když vidím váš výskyt, občas ztrácím naději.
To nebyli lide meho razeni. To byli lide stejneho razeni jako momentalni vedeni EU. Lide kteri vedeli co je pro Modranske nejlepsi a byli pripraveni jim to vnutit i proti jejich vuli. Lide kteri budovali novy svet a vychovavali noveho cloveka.
Na konci prvního odstavce je velice zajímavá formulace – „omezení nacionalismu a podpora pluralistických myšlenek v 90. letech…“ jakpakže k těmto jevům došlo? Přirozeným procesem v tak historicky neuvěřitelně krátké době, nebo snad řízeně a cíleně?
P.S. se skepsí starému historikovi vlastní se na základě mnoha a mnoha indicií domnívám, že to byla metoda zcela žárovková.
Ono s tím nacionalismem je to vůbec takový zvláštní. Nebylo národní obrození (a nejen naše) značným výronem nacionalismu? Jestli třeba nejsou dva druhy
Mluvíš mi z duše, milá Zano
, chtěla jsem se i na to zeptat, jaký je rozdíl mezi národním uvědoměním, osvobozením a nacionalismem, ale pak jsme radši zůstala v Modřanech u žárovek.
FF, celou cestu jsem myslela na to, že musím reagovat na Tvou odpověď: „Proto v takovém případě platí – pokud nevím, neobhajuji nevědomost, ale vyjdu ven a podívám se na vlastní oči. Není nic snazšího
“
Jednak jsem přesvědčená, že i kdybych se vydala z Modřan ven, setkám se s jinou Evropou než Ty – jazykově nadaný, velmi vzdělaný mladý muž, který se po světě pohyboval už jako malé dítě. Ale to není až tak relevantní vzhledem k podstatě věci:
Nechápu, proč bych se měla někam vydávat přesvědčovat se o tom, jak EU dobrá a hodná. Proč? Nestojím o to, nemám potřebu se nikam vydávat. Já chci poznat jak je hodná na vlastní kůži u sebe v Modřanech. Nechci chodit na záchod potmě, protože než se mi rozsvítí zářivka, tak jdu zase zpátky a jen si drahou zářivku opotřebovávám. Nechci svítit k kuchyni celý večer jen proto, že tam 3x pro něco půjdu – bylo mi vysvětleno, že tak si prodloužím životnost zářivky. Ale proč mám kvůli tomu svítit? Nechci drahý benzín a naftu kvůli zeleným podílům a nechci drahou elektrickou energii kvůli slunečním a větrným elektrárnám, se kterými stejně souběžně musí pracovat tepelná a jaderná elektrárna.
Až poznám výhody EU u sebe v Modřanech, tak jí začnu fandit, vážně. Do té doby ale ne. EU musí být stejně spravedlivá k lidem, kteří chtějí žít, studovat, rekreovat se a pracovat pokaždé v jiné zemi , jako k lidem, kteří sedí doma. Možná jsem nevědomá, ale proč já se mám jezdit někam přesvědčovat? Já jsem si EU nevymyslela.
Přesné, drahá příbuzná
Musím říci, že na tomto je mnoho pravdy. Ty žárovky, elektrárny a podobně jsi popsala hodně přesně a spoustu toho, co píšeš mohu podepsat – ač jsem trochu Evropy viděla.
Mladší generace – zvláště ta, co cestovala, tyto věci ale vidí opravdu jinak. Má neteřička si vzala kluka, který z dětství v ČR strávil jen pár let, zbytek v cizině, hlavně USA. Ten je úplně jinde nejen názory, ale i vzděláním (ač má nakonec VŠ v Praze) a nakonec svým současným zaměstnáním. Jenže tam mu EU nepomohla – je to v Rakousku – tudíž na pracovní povolení, které mu zaměstnavatel milerád vyřídil, protože o něho stál. A ač se ho snažím chápat, tak nedokážu souhlasit se všemi jeho názory. Už proto, že on zase nedovede pochopit celou řadu věcí tady. To tak prostě je….
Ono je jeste dost podstatne v jake spolecnosti se v te Evrope budete pohybovat. Pokud budete travit cas na filosofickych a politologickych fakultach a k nim patricich kolejich, tak vam bude Evropa pripadat tak ale tak stejnoroda …
ad o eurofóbii – i když jsme daleko od Cornwallu – dole už je plno FF …… Nejvíce ji praktikují ti, kteří necestují, v zahraničí nežili, zkrátka a dobře, mají o něco omezenější rozhled, než ti, kteří venku byli.
Myslím, že jsem byla dostatečně dlouho v Itálii, abych mohla okomentovat některé některé věci týkající se Italů. Italové určitě netrpí eurofóbií, naopak oni už jsou na členství v té struktuře dávno zvyklí – ostatně jako zakládající členové. Tudíž jejich většina (až na nejstarší generaci) dnes už ani nezažila nic jiného než příslušenství k této struktuře – zpočátku samozřejmě mnohem volnější. A fóbií vzhledem k původním členům určitě netrpí – spíše je hodnotí jako ty, ze kterých mohou mít nějaký užitek a eventuelně je možné je nějak využít. Možná se někdy vzhledem k ostatním starým členům chovají jako rozmazlené děti.
V průměru je úplně nejvíce (Evropa je opravdu zase tak výrazně nezajímá) zajímá vlastní domácí scéna, kterou jim politici zpestřují opravdu výrazně, někdy dokonce překonají i naše politiky. Mají dost starostí sami se sebou. Ve zprávách se domácím událostem věnuje naprostá většina času, ze zahraničních jen takové ty události typu výbuchy v Londýnském metru. O České republice se zmiňují možná tak dvakrát za rok – pokud se něco děje – třeba volby nebo Rathova facka – ta byla tak populární, že ji dávali i v zábavných pořadech. Vysvětlit jim země Čechy a Moravu – to je velký oříšek.
Docela bych řekla, že mají slušné sympatie pro pracující cizince (netýká se to ilegálních přistěhovalců). Ale odsud potud. Rozlišují mezi západní Evropou a bývalými exkomunistickými státy. Občany z exkomunistických států dokážou někdy i slušně vykořisťovat, a pokud jim naletí, mohou se dostat až do otrockých podmínek, a to i dnes. To si směrem k západní Evropě nedovolí tak lehce. A velmi rozlišují mezi domorodci (a počítám, že je to asi do značné míry podobné všude v Evropě) a lidmi odjinud. Mohla jsem s nimi být sebevětší kamarádka – prožila jsem tam báječné období života. Ale… když jde do tuhého, celkem se nerozpakují dát člověku, který s nimi třeba dva roky denně pracoval a dělal, co jim na očích viděl, najevo, že přednost má místní domorodec, že cizinec má být rád za to, že vůbec dostal za svou práci peníze… Prostě bližší košile než kabát. Žádné podle zásluh nebo schopností, ale ty jsi odjinud a jestli tomu nechceš rozumět, tak ti to řekneme natvrdo.
Dále existuje hodně silná fóbie seveřanů proti jižanům. Takové ty hrátky s Padánií sice neberou příliš vážně, ale… Kolegyně z jihu – Puglie – neměla nejmenší šanci získat ani po letech trvalé místo, pořád se plácala po různých kontraktech na dobu určitou – řekla bych, že s ní v mnohém zacházeli podstatně hůře než se mnou, která jsem byla jinak výrazně znevýhodněná. Až jsem na to koukala s otevřenou pusou. I přes všechny problémy je na severu Itálie lepší být Češka než Italka z jihu. Sama jsem při průvodcování v Praze zažila, že Bologňané neumožnili Sicilanům, aby si s nimi sedli ke stejnému stolu.
Takže takové ty naše spory o češství a moravanství mě sice mrzí, ale jinak nemyslím, že bychom na tom byli až tak zle. Tyto spory totiž existují i jinde a myslím i ve větší míře.
Pro FF, dole už není místo.
Naposledy něco ohledně žárovek.
A zkrátka, na rozdíl od tebe si holt myslím něco jinýho, tak mi to ponech, prosím.
Tak v tomhle případě jde především o to, že se hodně plýtvá energií (silné klasické žárovky prostě víc hřejou, než svítí), a když je lidé masově používají, tak tím zvyšují závislost nejen své země, ale i celé Evropy na dodavatelích surovin, kteří jsou ne vždy slušní (Rusko, arabské země, atd.) Tohle je mnohem větší, než EU, je to iniciativa, která zároveň probíhá po celém světě – viz zde: http://en.wikipedia.org/wiki/Phase-out_of_incandescent_light_bulbs, čili velmi pravděpodobně by to přikázal český stát tak jako tak, i kdyby nebyl členem EU. Navíc to musel schválit mezi jinými i český ministr životního prostředí, takže nějaké „o nás bez nás“ to opravdu není. Je to podobný případ, jako když se zakazuje vesničanům topit pneumatikami, PET lahvemi či odpadky – taky se mohou odvolávat na to, co ty, že „oni mi nařizují, pomooooooooooooc, Orwel je tadyyyyyy!!!!!“ – ale logika věci prostě nestojí na jejich straně.
FF, já vím, jak to myslíte (nebo si to alespoň myslím
) ale zvažte i jinou možnost: klasické žárovky víc hřejí než svítí. Chyba. Jsou levné, vyzkoušené a dobře se likvidují (neobsahují toxický odpad). Fajn. Odpovíte, že žárovky jsou levné, energie drahé – a budete mít svůj díl pravdy. Proč se prosadila většina „starých“ vynálezů včetně žárovek? Protože to někdo nařídil? Ne, protože byly praktické, levné a dostupné – dřív ne. Což takhle investovat do výzkumu a vývoje místo do kontroly vyhlášek a (podle mne zbytečného) častování lidí příkazy a zákazy? Ujišťuji vás, že až budou LED technologie dostupné, uživatelsky přívětivé a obecně šetrné, prosadí se. Až pořizovací cena tepelného čerpadla nebude pro malý domek kolem 200 tisíc, ale třeba desetina, nikoho ani nenapadne topit PETkami. Myslíte si, že dnešní systém dotací do „zelených“ energií je účelný (pro info: já ne)? Ale to bychom se, podle mne, dostali od toho Cornwallu trochu moc daleko. Já jen, že někdy je lepší se zeptat, kdo tam?
Jistě že ten systém není účelný a „zelené“ dotace se mi nelíbí nejspíš stejně, jako Vám. Oč mi ovšem jde s těmi žárovkami – nejsem zrovna milovníkem regulací, ale vím, že lidé se ne vždy rozhodují racionálně, stejně jako jsou na tom špatně s krátkodobým/dlouhodobým uvažováním. Z krátkodobého hlediska je samozřejmě klasická žárovka populární, protože její cena je 1 €, zatím co úsporná žárovka stojí dejme tomu 3 €. Mnoho lidí uvažuje takovým způsobem, že teď vydají třikrát méně a „účty platí tak jako tak“ – nemají zkrátka to mentální propojení mezi obsahem mincí/bankovek ve vlastní peněžence a dlouhodobými výdaji. Je to podobné jako s nekvalitními botami – za tři roky ochodíte patery boty od Vietnamců, ale koupíte-li si dobré značkové, tak budete potřebovat jen jedny (a ty nejspíš vydrží ještě dalších několik let). Výsledek je ten, že za užitnou hodnotu, kterou chcete, dáte při použití nekvalitního zboží mnohem více peněz, než když na začátku investujete víc, ale pak budete výrazně šetřit. Rozdíl mezi botami a žárovkami je ten, že zatímco u bot nevadí ostatním, v čem člověk chodí, u žárovek dochází k tomu, že se vlivem silnějšího odběru energií dostává celá společnost víc na hůl různým diktaturám, které jí energie dodávají. A to už je něco, co není jen zodpovědnost jedince, protože ostatní se v tom vezou i s ním.
Tohle jsou jen řeči. Značkové boty stojí 10x víc než ty od Vietnamců a vydrží zhruba 3x tak dlouho, s úsporkami mám obdobnou zkušenost potencovanou klesající svítivostí. A to nemluvím o tom, že v zimě venku nesvítí skoro vůbec. Takže kolem domu buď budu chodit potmě nebo budu montovat vyhřívané objímky.
Navíc skutečně obsahují toxické látky na rozdíl od klasických žárovek. Jo a spočti si energetickou náročnost na výrobu žárovky/úsporky. Asi budeš dost nemile překvapen co nás víc tlačí k té závislosti na východě.
A to nemluvím o slastech „zelených úspor“, přidávání s.aček do benzínu a nafty (obojí na příkaz EU).
P.S. Jak je to s tou televizí a moravskou národností?
A šlehačka na žárovkovém dortu je to, že do některých svítidel úsporky instalovat nelze. Mám tato svítidla poslat do Brusele?
Honzo, to je ono – ta nedotaženost technologií, to, že nejsou srovnatelně funkční ( a levnější už vůbec ne) a uživatelsky pohodlné. Některé jsou vysloveně nevhodné a jsou dítkem čistě ideologickým („bio“ přídavky do pohonných hmot). Prostě se mi nelíbí to nařizování „protože jsem to řekl“. Až bude technologie dost dobrá a pro lidi dostupná, prosadí se. Kdyby tenhle princip neplatil, sedíme dodnes na borovici a luštíme šišky.
Bylo to před deseti lety, z tehdejší doby je velmi těžké sehnat archiv ČT, zpráv, atd. – nicméně ČSÚ o té desetitisícové pokutě mluví v souvislosti s „nevyplněním, nebo nesprávným vyplněním“ – no a „moravská národnost“ je něco, čeho existence nebyla tehdy úplně jistá, takže si umím představit, že se to bude kvalifikovat pod „nesprávné vyplnění“. Btw. zaplatíš mi 10 000 korun, když si ve sčítání napíšu národnost sudetskou (dá se říct, že je to ekvivalentně kontroverzní pojem) a dostanu pokutu za nesprávně vyplněný formulář?
Tak tohle je tak odvážný konstrukt, že to zní skoro jako úmysl. Úmyslně nesprávné vyplnění poud vím nikdy nebylo předmětem pokuty, pouze NEVYPLNĚNÍ, však se taky tehdy Mlynář holedbal, jak poradil svým známým, aby vyplnili úplně nesmyslně, že je za to pokutovat nemůžou. A když byla moravská národnost běžně uváděná v roce 91, proč by byla zakázaná v roce 2001?
Jo a v ostatních figurovali (ve vyplněných dotaznících) pygmejové, inuité, siouxové – zcela bez potíží. Národnost totiž (stejně jako víra) je totiž ve sčítání pouze deklartivní položkou – co řeknu, to jsem.
Ano, podle hesla, že nejsem tak bohatý, abych si mohl kupovat levné a podřadné zboží. Víte, já myslím, že na tom všem lidi (mne v to počítaje) irituje především systém řízení pomocí příkazů a zákazů. Možná by ti, kdo se pustili do vládnutí, měli méně podceňovat inteligenci svých poddaných. Nebo se alespoň více cvičit v empatii. Takhle se jejich postup zhusta podobá počínání délesloužícího četaře (jinak též zupák), který argumentuje způsobem „bude to tak, protože jsem to řek, a vysvětlovat vám nic nebudu, na to jste moc blbí.“ ¨Já vím, že takhle se vládne jednodušeji, ale mohli by se v EU alespoň trochu snažit – za ty peníze
A ještě jeden problém: napsal jste „na počátku investujete víc“. Je třeba mít dostatečně velkou skupinu lidí, která si může dovolit investovat víc. Nepokládám ČR za stát chuďasů a páriů, ale některé výdaje, týkající se moderních (a šetrných) technologií, jsou opravdu nad možnostmi většinové populace. Zatím.
A já nejsem svoje žena – vyměnili jsme si tu na diskusi nicky
Omluva za to zmatení veliká.
Aha, tak jsme u zarovek. Zazila jsem loni v CR nakupujici paniku na klasicke. Zajimave je, ze v USA nam ty nove nikdo nenarizuje, ale stavaji se cim dal tim popularnejsi. V nasem domecku od te doby, co jsme se sem nastehovali, klasicke zarovky praskaly o sto sest. Takze jsme meli ve spajzu ohromnou skatuli s zarovkama pro kazdou prilezitost a silu a soustavne jsme menili. Pred asi 4 lety jsme zacali praskle nahrazovat tema novejma. V jedne stolni lampe mam tu novou uz pres 4 roky a ta lampa je zapnuta skoro celou tu dobu (abych v noci na strategickem miste nezakopla). Za tu dobu nam odeslo par v koupelne, asi proto, ze to nejsou ty spiralovite, ale klasicky vypadajici koule na konsole nad umyvadlem a tak prece jenom nejake prehrati tam bude. Co jsem tim chtela rict? Nevim – snad, ze je to na lidech, co si poridi. Myslim, ze prave to kazani z „Evropy“ nasira nektere ceske skepticke lidi i ohledne zarovek. Na druhou stranu muj synovec, co obhospodaruje mamince domacnost, ma uz dnes vsude ty nove.
Hanko, třeba venku, v mrazu ve světle nad vchodem trvá i půl hodiny než se zahřeje dost na to, aby začala svítit. To už ji obvykle asi tak 20 minut nepotřebuju.
Další věc je, že koupíš bez problémů lustr na žárovku 60 W, ale úsporka o stejné svítivosti tam nevejde. Takže musíš koupit nové lustry a máš problém – jsou tak na 1 úsporku na úrovni těch 60 W – to na normální obyvák nestačí, tak musíš mít 2 světla, výdaje zase rostou.
Jo a prý se zákaz žárovek objevil jen náhodou v okamžiku, kdy Philips dostavěl novou linku a přestal s klasikou. Teď totéž chystá EU s plazmovou tv, bude podporovat LCD – zkus hádat, kdo je vyrábí.
U nas se ty nove daji namontovat do jakekoli lampy/lustru – aspon tedy tech, co mame doma. Ty venkovni zacnou vydavat svetlo, aby jeden videl, tak do minuty, za 3-4 minuty to jede naplno. Ale mozna je to tim, ze u nas je furt teplo. Prtoste mi to vyhovuje, ale z vlastni vule.
To ze zarovky hrejou je plytvani pouze a jedine pokud potrebujete zaroven svitit a chladit. Tedy neco co v nasich zemepisnych sirkach trva maximalne par tydnu rocne. Jinak o co vic vyhreji byt zarovky o to min ho musite vyhrivat jinak. Ve skutecnosti u nas diky zarovkam spis usetrite. V teplotach kdy je vam pod teplym svetlem zarovek jeste prijemne, uz vam bude pod zarivkami zima a budete si muset zatopit a protopite vic nez kolik vat ty vybledle bludicky pod stropem usetrily. U zarovek se totiz vetsina toho tepla vyzari a zahreje tak primo ten osviceny povrch (tedy treba vas), kdezto u normalniho topeni usilovne ohrivate spoustu vzduchu.
Jenze to je pro Eunifikovane euredniky prilis slozite.
Ještě si omočím u těch žárovek. Ještě jsem nenašla ani jednu, která by svítila stejně jako žárovka. Která by mi dala tolik světla. Nevidím zrovna nejlépe a jelikož po večerech bývá tma (a v našem bytě i ve dne), musím stále svítit. Momentálně mi svítí lustr (3 úsporné zářivky) a lampička nad stolem se dvěma rameny. Mám rozsvícené obě úsporné zářivky, tedy celkem PĚT!, a je tu tma, prostě je tu kalné blbé světlo – a samozřejmě, musím si přitopit v celé místnosti. Zbytečně se mi vyhřeje na noc celá. Jenda má naprostou pravdu, normálně je (resp. bohužel bylo) člověku u lampičky teplo, teď se musí topit víc.
A jak teprve naříkaj v muzeích a výstavních sálech
a kazí fotky
Byvši vyvolána stran Moravy – nedomnívám se, že by existovala moravská až národnost nebo snad dokonce národ. Moravská zemská příslušnost, to jo. Tudíž jsem pevně přesvědčena, že pokračovat dál a dál v původně bolševickém rozlamování správní struktury, osvědčené po tisíc let, byla škoda. V devadesátém mě v davu na náměstí Svobody přesvědčoval jeden projíždějící pán z tribuny, že si mám začít hledat svou moravskou identitu a pak si ji budovat a až ji budu mít, tak můžu mít požadavky. Ani v tuto chvíli přitom nikterak netušil , že se s ním chvíli předtím mluvilo na radnici o věcech zcela jiných, řešitelných jedním škrtem jeho pera.
Mňo, spíš dostředivá síla nedovzdělané bohorovnosti, což je ovšem gravitace hadra. Pravila plyšová kočka Honorie. Stojí na skříni a spadla už nejednou, tak může srovnávat.
A inkolát, no jejda! Kde jsou ty časy!
Plyšová kočka Honorie je kočka moudrá. Mňau.
Neodvažuji se nějak obecně vyjádřit k otázce samostatnosti států a národnostních menšin, tak se vyjádřím pouze za svou osobu, jak to cítím já. Nevím, možná se pletu a možná za 10 let budu mít názor úplně jiný.
a nemám pocit, že by Morava byla čechy utlačovaná. A nevidím nic úžasného v samostatném státě Morava. Nebo Morava a Slezsko? Nebo Moravsko-slezsko? S pomlčkou nebo bez? Nebo Slezsko a Morava? Vytvoření nových úřadů + nových úředníků (jsem taky úředník, třeba bych urvala lepší funkci 
), zákony budou stejné nebo si vytvoříme vlastní? A daně? A co měna – přece nebudeme mít české koruny, budeme tisknout moravské koruny, nebo moravské groše a co Slezané, budou mít taky vlastní měnu, směnitelnou s moravskou 1:1? Nechci otázku samostatnosti nijak zlehčovat, ale kde je konec, abychom se nakonec v touze po vlastním uznání nerozestátovali na rodiny…
Naše rodina se na Vysočině pohybuje od 15. století (do té doby to máme aspoň doložené). Původně jsem z Brtnice (Morava), nyní v Novém Rychnově (Čechy). Jihlava je půl na Moravě a půl v Čechách, je tam patník. Fakt je, že Vysočina je slepenec Čech a Moravy, např. Pernštejn se po založení kraje Vysočina trhnul k Jižní Moravě. Ale myslím, že ať se kraje uspořádají jak chtějí, vždy to nebude někomu vyhovovat, vždycky to někdo bude mít daleko do krajského města.
Např. kdysi obec Kněžice (kousek od Brtnice) patřila do okresu Třebíč, byly k tomu uzpůsobené autobusy, doktoři, školy, pošta, apod. Před pár lety napadlo nějakou chytrou hlavu, že Kněžice nebudou patřit pod Třebíč, ale pod Brtnici. Sice jsou pořád v okrese Třebíč a Brtnice v okrese Jihlava, ale některými úřady spadají pod Třebíč – např. Úřad práce a některými úřady patří pod Jihlavu – např. Sociálka. Doteď mi to nepřijde normální. Dětem, kterým je teď kolem 10, to už přijde normální. Asi je to otázka zvyku.
Za svoji osobu musím říct, že ač Moravačka, pod nadvládou Čechů nijak neúpím
Tak nevím, jestli jsem to napsala tak, aby to mělo hlavu a patu. Aspoň, že 1+4
Mno, já bych asi měl psát něco úplně jiného, ale nedá mi to. Skutečnost, že se stále více lidí cítí být příslušníky svého historického – a teď se mi nechce psát „národa“, spíše snad rodu? – se popřít nedá. Nevím, ale nesvědčí to náhodou trochu o tom, že konstrukce „národního státu“, stejně jako jiné konstrukce jiných typů státu, má své významné slabosti ? Nepřežila se už náhodou trochu? A je někde na obzoru vidět něco jiného? Podotýkám, že odpověď , že je to superstát typu EU neberu. Nevěřím na superstáty, nevěřím tomu, že jakýkoliv superstát zajistí těm zmiňovaným „zapomenutým“ národnostem cokoliv navíc, protože superstát bude chtít především vládnout. A protože smečka různorodých, vzdálených a sebevědomých uskupení se ovládá po čertech těžko, tak i usilovně „jednotit“ (krásně česky řečeno glajchšaltovat). Z hlediska rozvoje malých, neřku-li zapomenutých nijak vábná vyhlídka.
Budiž řečeno mimochodem, že jisté zásluhy národním státům jakož i EU jsem ochoten přiznat, ale rozhodně ne v oblasti podpory „biodiverzity“ lidského společenství. Nemám rád tavící kotle. V oboru biologie systémů to nikdy nedělalo dobrotu a není mi jasné, proč by člověk měl být z jinak obecně fungujícího systému výjimkou.
V každém případě, díky FF za zajímavé čtení, sám bych se k tak systematickému přehledu „zabudnutých Slávuóv“ (prosím, to je cintát, tak nechytat za slovo) asi nikdy nedokopal – k vlastní škodě.
Jo, a ještě bych podotkl, že na svou otázku, zda je někde na obzoru vidět nějaký jiný koncept uspořádání, vlídnější k malým a zapomenutým, přijímám i odpověď : NENÍ. Nemusíme vědět všechno a hned. Ale je dobré vědět, že právě v tomhle případě prostě nevím…
Oceánie, Eurasie, Eastasie …, a to spoustu věcí ten Orwell nedomyslel, nových technologií neznaje.
Neviděl bych to tak černě. Evropané si sobě jsou hodně blízcí, myslím, že to vidí každý, kdo kdy ve víc evropských zemích žil, a kdo pobýval i mimo Evropu. Poukazovat na Orwella a zvedat obočí na EU je dost nefér srovnání, protože zatímco v Evropě se dávají dohromady lidé, kteří k sobě blízko mají, Orwell nechal rozdělit svět do velkých totalitních států, které identitu potíraly. Navíc podle stejné logiky by se nikdy nemohly dát dohromady například USA, Indie nebo Rusko. Na velkých celcích není nic špatného, pokud mají nějakou společnou ideu a pokud zaručují občanské svobody, jak mají. A to EU dělá, takže nevidím, v čem je problém.
EU nemá společnou ideu (nebo jí úspěšně tají) a občanské svobody bohužel často musí ustoupit politické korektnosti.
To bych si dovolil protestovat – co třeba následující příklad: jsi pro vstup Ruska nebo Kazachstánu do EU za předpokladu, že to budou demokratické země? Pokud řekneš, že ne, tak to znamená, že EU identitu má a sama ji cítíš, tím, že cítíš, že některé země do EU nepatří. EU má společnou ideu, postavenou zejména na osvícenství a jeho filosofickém dědictví. A s tou politickou korektností bych taky nepřeháněl, tu nediktuje Brusel, ale na tu si bohatě vystačí členské země samotné.
Nedokážu definovat země, které tam nepatří.
Vidíš, a já třeba ano, a mnoho lidí také (viz protesty proti Turecku v EU). Mám vždy opravdu rád, když mi někdo řekne „ukaž mi aspoň jednoho Evropana“ – pak se klidně rád přihlásím, jako Evropan, který je na to, že je Evropan hrdý. A co má být? Může-li být Moravan Moravanem i Čechem, proč já nemůžu být Čech i Evropan?
Konkrétně Turecko v EU by bylo pro Evropu výhodné – má strategickou polohu.
A já nedokážu být ani Čechem, natož Evropanem – mám s nimi velmi málo společného.
Milý Finrode, vidím to skutečně jinak, už proto že vycházím z odlišné životní zkušenosti a asi si ji už ponechám. A na newspeak neslyším. Nic ve zlém.
Cold war is gone, get over it
nic jiného se na to nedá říct. Mnoho problémů mnohých společností spočívalo v tom, že se bojovalo proti minulým bitvám. Nic ve zlém, ale někdy může být jistý typ životní zkušenosti (nebo její špatná interpretace) docela na škodu.
Abych byl konkrétní – česká paranoia po roce 1918 proti Rakousku způsobila, že se Rakousko samo nedokázalo ubránit nacistům. Podobná česká pomnichovská paranoia způsobila, že Češi vletěli do chomoutu Sovětského svazu zcela dobrovolně. Jsi si jistá, že se tvoje životní zkušenost nějak hodně nepodobá té, kterou měli voliči KSČ z roku 1946, když říkali, že „mají se Západem svých zkušeností dost“?
Ne, moje zkušenost se skutečně nepodobá zkušenostem voličů KSČ. A slovem paranoia bych šetřila.
Myslet si v roce 1932 (Masaryk a Beneš), že jakákoliv pomoc rakouskému státu proti nacistům by byla podporou „revanšistických sil“, jak byla rakouská stavovská vláda označována, byla paranoia, to se na mě nezlob. A ano, Češi, kteří volili v roce 1946 KSČ to dělali často právě proto, že žili „mnichovskou zradou“ (že ji spoluvytvářela čs. vláda ještě ten rok v létě nevěděli, nebo zapomněli) a poválečným antiněmectvím. Stejným způsobem je dnes populární nadávat na EU a přirovnávat ji naprosto nesmyslně k SSSR a lidé si tak odmítají všímat realitu 21. století, kvůli čemuž zase budou něčím poražení. A že není jednoduché se v ČR zastat EU, to dokazuje tato diskuse.
Obávám se, že se mýlíš. Tím, že někdo ukáže na společný rys RVHP a EU se rozhodně dobré jméno EU nepoškodí. Nehledě na to, že pokud ten rys opravdu existuje, bylo by asi vhodné místo prázdných vzletných frází s tím něco udělat.
A to, že mám paranoiu neznamená, že mne nesledují.
A to, že mám s něčím celoživotně špatnou zkušenost (horká kamna, komáři) neznamená, že trpím paranoiou, když na studená kamna sahám opatrně a doma mám mucholapku i v zimě.
Poprvé s Tebou dnes mohu souhlasit, milý FF.
Ano, nemáš to s obhajobou EÚ v Čechách jednoduché. 
Ale věrozvěsti měli těžké pozice vždycky a zdaleka ne všem nakonec bylo uvěřeno.
Vave, víš, co je zvláštní? Že prakticky žádný Čech, který žil v jiné zemi EU po nějaký čas, touhle českou eurofobií netrpí. Nejvíce ji praktikují ti, kteří necestují, v zahraničí nežili, zkrátka a dobře, mají o něco omezenější rozhled, než ti, kteří venku byli. Spíš než „věrozvěsty“ mi to připomíná Platónovu jeskyni – ten, kdo z jeskyně vyšel ven a viděl, co je venku, jen těžko rozmělňuje strachy a falešné představy těch uvnitř, kteří zvenku viděli jen stíny.
Co je a není populární je mi srdečně jedno. Přirovnání EU k SSSR sis podhodil sám. Ona moje životní zkušenost především vychází z toho, že jsem dost dlouho neustále poslouchala, co mám dělat a co si mám myslet a co můžu a nemůžu. Je mi dost jedno, KDO to hlásá, ale ten účel je vždycky stejný. Ona slavná politická korektnost není nic jiného než další totalitní myšlení. Možná, že by sis toho Orwella mohl přečíst znovu.
Politické korektnosti se nezastávám (jako šéfredaktor webu nekorektně.com by to vypadalo trochu blbě, že jo
), v tom máš pravdu, že jde o vymývání mozků. Ale brát normálně EU a nekřičet pořád, že je to „nová totalita“, není žádná politická korektnost. A propos, kdy z Bruselu ti naposledy někdo řekl, co si máš myslet?
Ano, možná mé strachy jsou jen proto, že jsem stále jen v Modřanech, tudíž v jeskyni – ale možná ty stíny v jeskyni jsou skutečné a to venku je jen klam a mam, kdo ví.
Nemám důvod věřit, že někdo v Bruselu ví lépe než já, co je pro mě dobré – a tudíž co si mám myslet. To jen si dovolím navázat na Abyt.
Omlouvám se z diskuse, ale musím obstarat nějaké věci pro Li a do aukce.
Proto v takovém případě platí – pokud nevím, neobhajuji nevědomost, ale vyjdu ven a podívám se na vlastní oči. Není nic snazšího
Souhlasím, že Rusko tak, jak vzniklo na základě „společných idejí“, ať už tím rozumíme cokoliv (třeba i Ivana Hrozného s jeho opryčníky…), soudržné je. Sovětský svaz ale soudržný nebyl, i když „idejemi“, na základě kterých vznikl, více nebo méně pronikl do celé Evropy. Jakmile to bylo možné a centrální moc dala najevo, že už na té centrálnosti tak netrvá (nebo na ni nemá sílu), zbylo ze SSSR více méně Rusko v historickém rozsahu a mnoho dalších států, jejichž obyvatelé se nikdy za Rusy nepovažovali. Připadá mi to tak, že od určité velikosti se jednotná říše prostě rozumně spravovat nedá (konec konců ten otřepaný příklad s rozpadem totálně „předimenzované“ říše Římské v tomhle bodě docela vyhovuje, i když v jiných ne) a nevidím důvod, proč to zkoušet po stoosmdesáté znovu.
USA jsou stejně jako Austrálie poměrně netypický příklad, protože prakticky všichni jejich obyvatelé jsou přistěhovalci, a mnoho z nich si úpěnlivě přálo při příchodu do Ameriky na svou „starou vlast“ zapomenout – z nejrůznějších důvodů. Nevím, původních obyvatel jsem neměl možnost zeptat se na názor. Mám takové tušení, že s ideou Nového světa jako země neomezených možností, příležitostí a volnosti by se zrovna neztotožnili…
Souhlasím s tím, že Evropa má vlastní ideály, vycházející v posledí fázi řekněme z toho osvícenství, abych se nezahrabával do antiky, Maurů, raných křesťanů a náboženských válek. Ovšem stejně jako LA mám dojem, že Evropská unie, která byla prohlášena představitelkou těchto evropských idejí, se k nim buď hlásí tajně (není to moc vidět), nebo je odložila vůbec. Ale je to věc názoru, to, z čeho já nejsem nadšený, může jiným vyhovovat. Ideje osvícenství se mi v současném prostředí EU hledají vážně blbě. Ale možná to jen neumím.
terro,
(y), momentálně nějak neschopna opětného hození humanitního pojmového hrachu na zeď pravím k tvému textu ámen.
Díky, baty, kajícně doznávám, že jsem se zase nedokázal zdržet házení svého (euro)skeptického hrachu… Asi bych neměl být tak skálopevně přesvědčen, že mnoho přírodních zákonů funguje i v lidské společnosti, konec konců jsme taky jen primáti…
Zdravíme plyšové kočičstvo 
A to i k tomu nahoře!
Myslím, že samostatnost Cornwallu by byla ekonomickou sebevraždou – minimálně dnes. Kraj je to překrásný, je v něm síla, ale jen z krásy se dnes přežít nedá. Dvojjazyčných názvů jsme si všimli, dokonce i řeč jsme slyšeli, ale zdaleka to nebylo totéž co ve Walesu – s tím se dá souhlasit. Přes dost zjevnou chudobu jsme tam neviděli ony příznaky rezignace (především nepořádek a nepřehlédnutelné sprejerské aktivity), které chudobu kraje velmi často doprovázejí. Možná zdejší půl rok příšerného počasí
tyto typy lidí vyhání do pohodlnějších velkých měst v Anglii? Těžko říct 
Zato jsme viděli hodně obchůdků s místními výrobky – řemeslnými i uměleckými, které využívají každoročního přílivu turistů z Anglie i ze světa. 
Cornwall samozřejmě znám z literatury a historie – a také jsem ho tak brala, jako něco, co patří dobám minulým. Jsem zvědavá, jak to nakonec dopadne, zda je to opravdu národní hnutí nebo snaha nějakých intelektuálů, které se obecné podpory nedostane.
Anglie sama je složena z dávných království, bývalo jich hodně, dlouho pak bylo významných sedm (pokud si dobře pamatuju). Vždycky mě zajímala hranice mezi bláznovstvím a sebeurčením, které má nějaký význam.
Nakonec, nemusíme chodit daleko, bývalé Československo a dnešní Slovensko a Česko, která v sobě zahrnuje historické Čechy a historickou Moravu. Ještě dobře pamatuju některé moravské politické strany, které stavěly svůj program na dalším dělení státu. K čemu to je ale dobré? Jaké je vize?
Velká Evropa, která pod svá křídla ukryje nekonečné množství hvězdiček?
Vize je jednoducha. Oslabit zatim jeste existujici staty a pokusit se tak zajistit nezvratnost procesu centralizace moci do brusele. Stare dobre rozdel a panuj.
Jendo, a smím vědět, proč by právo na sebeurčení měli mít jen ti, kdo si ho urvali řekněme během dvacátého století a teď už ne? O co větší právo na sebeurčení mají Češi než Moravané? Co Vám na tom TOLIK vadí? Že svět nebude takový, jak ho znáte? No a?
FF, nevadí mi, že svět bude jiný. Jen nevím:
a) chtějí Moravané své sebeurčení?
b) jak úpí Moravané pod Čechy?
c) co je to sebeurčení v moderní době, v našem současném státu, k čemu je dobré?
d) mohou se sebeurčit i Rómové a na čí učet?
e) a co Chodové a Žižkované? Kde je hranice sebeurčení?
Vave:
a) Někteří ano, někteří ne. Tak jako i jinde. Jde jen o poměr těch, kteří sebeurčení chtějí a kteří ne.
b) Možná to z české strany vypadá malicherně, ale svým způsobem úpí stejně, jako Češi pod Rakouskem. Češi pod Rakouskem měli zajištěny všechny osobní svobody, vedlo se jim dobře, atd., ale Vídeň se nelibě dívala na jejich snahy o sebeurčení (v tom ale byla stejně důsledná i k Němcům, Maďarům, atd.) To mají Moravané i dnes – nemají se zle, ale jakmile přinesou do veřejné diskuse (podle mě velmi důležitý) argument o likvidaci zemské hranice vytvořením nesmyslného kraje Vysočina, jakož i posunutí hranice krajů Jihočeského a Pardubického dál na východ, než kam patří, se vždy smete ze stolu s tím, že „je to blbost“, a „co mají Moraváci co mluvit“, a podobně. Znám to víc než dobře, jsem Čech a vidím, jaké názory moji spoluobčané mají. Dělat si srandu z Moraváků je jedna věc, vtipy na Moraváky mám moc rád, a ignorovat jejich vážně míněné připomínky, či se jim vysmívat, je věc druhá. Všimni si kampaně, kterou prováděl ČSÚ v roce 2001 při sčítání lidu, že kdo si vyplní moravskou národnost, dostane pokutu až deset tisíc korun, totéž ostatně zní i dnes. Tomu já teda úpění a důvod pro sebeurčení říkám. Není totiž o nic menší, než ten, který měli Češi v roce 1918.
c) Sjednocení praxe s legalitou. Tedy pokud se někde lidé demokraticky rozhodnou, že chtějí jít určitým směrem, mělo by to být uznáno. Stát není posvátná kráva, na jehož hranice by se nesmělo sahat.
d) Jistě, že mohou, budou-li si mít nějaké teritorium, k němuž budou mít vlastnická práva (jako že nemají), a kdyby to udělali, nevidím, co je na tom špatného, když do toho nebudou včleňovat ty, co o to nestojí. Což je v zásadě také princip sebeurčení.
e) Proč by Chodované nebo Žižkované nemohli? Že by se nejspíš neuživili je věc druhá (v tom je právě samoregulace tohoto procesu – těžko si nový stát bude vyhlašovat ten, kdo by si tím výrazně pohoršil), ale proč by v principu nesměli? Kdyby si občané Prahy odhlasovali, že chtějí vlastní stát (to už je realističtější), tak proč by jim v tom někdo měl bránit? Znovu říkám, stát je praktická věc, není to nic, k čemu by člověk měl cítit sentiment o tolik větší, než například ke svému mobilnímu operátorovi.
Andy, kecáš a netuším proč. ČSÚ NIKDY nepokutoval uvedení Moravské národnosti. Ta byla uváděna v letech 1991 i 2001 – klidně si to na webu ČSÚ najdi. Pokuta 10 tis. byla za úmyslné nevyplnění sčítacího listu osoby a ČSÚ ji nakonec nikomu nedal.
Podívej se třeba sem:
http://www.czso.cz/csu/2003edicniplan.nsf/p/4114-03
Nebo sem:
http://www.stredocesky.czso.cz/xs/edicniplan.nsf/kapitola/13-2130-03–G010
Tabulka A1
Honzo, on to nedělal, ale jeho představitelé tím před sčítáním vyhrožovali. Samozřejmě dost lidí se leklo, a tak tam poslušně vyplnili národnost českou. Tehdejší šéfka ČSÚ hrozila, že kdo vyplní národnost jako moravskou, dopustí se znehodnocení sčítacího archu a za to měla hrozit pokuta až deset tisíc korun. To, že se to nestalo, je věc jiná.
Kecáš. Bohatá nikdy nic takového neřekla. Za tím si stojím. A pokud to řekl nějaký komisař, vymyslel si to leda tak on sám.
OK, počkejme na Baty, ta se moravským záležitostem věnuje takřka profesionálně a tohle určitě bude vědět. Přesto mi přijde divné, když se v roce 2001 přihlásí najednou k moravské národnosti jen něco přes tři sta tisíc lidí, proti nějakým 1,4 milionu v roce 1991. Kdyby bylo vše se státem v pořádku, nemohlo dojít k takovému úbytku za deset let, nemyslíš? Tím spíš, když jde o stát, který národnostní menšiny neutlačuje. Za komunismu byla věc moravské národnosti tabu, a přesto se po jeho pádu tolik lidí přihlásilo. Jak je možné, že po deseti letech svobody dojde k takovému úpadku? Ta čísla jsou zkrátka podezřelá.
Podivné? Nikoli. Podívej se i na ostatní předtím potlačované věci – třeba náboženství. Taky pokles. A největší pokles byl u národnost rómské – to je jako taky zastrašovali?
Lidi to prostě nepsali, neměli potřebu.
Psala jsem to někde nahoře v prvním příspěvku: „Jsem zvědavá, jak to nakonec dopadne, zda je to opravdu národní hnutí nebo snaha nějakých intelektuálů, které se obecné podpory nedostane.“ O tom to taky trochu je – nějaké hnutí potřebuje vždy vůdce. Otázkou vždy je, jaké pohnutky ten vůdce má. Pokud je to čirý idealista, bývá záhy nahrazen pragmatikem, který ví ze všeho nejlépe, kolik za to kápne jemu. Tak to prostě je.
Andy, jak je to s tou moravskou národností?
„Všimni si kampaně, kterou prováděl ČSÚ v roce 2001 při sčítání lidu, že kdo si vyplní moravskou národnost, dostane pokutu až deset tisíc korun“
nebo
„jeho představitelé tím před sčítáním vyhrožovali“
nebo
„Tehdejší šéfka ČSÚ hrozila, že kdo vyplní národnost jako moravskou, dopustí se znehodnocení sčítacího archu a za to měla hrozit pokuta až deset tisíc korun“
Máš pro to nějaký důkaz? Dost by mě to zajímalo.
Honzo, já si pamatuji, že tehdy něco takového bylo, že v televizi vystupoval někdo z vedení ČSÚ, řka že kdo vyplní moravskou národnost, znehodnotí tak sčítací arch a vystavuje se právě té pokutě. Nesledoval jsem to ale přesně, proto bych počkal na Baty, která o těchto věcech ví mnohem víc, než já.
Kecáš nebo si to pamatuješ blbě. Jsem si tím jistý!
Odpovědi na c) moc nerozumím – kdyby každý mohl měnit hranice podle svého, tak by asi brzo došlo ke konfliktu. Ano dovolávání se na historické hranice moc nepomůže, protože každý stát by mohl nalézt historické hranice pro něj nejvýhodnější – a my bychom třeba mohli mít i moře.
Proto dovolávání se historických hranic nefunguje, zatímco když si lidé na daném teritoriu odhlasují nezávislost, není to dostatečné vyjádření vůle (zpravidla se jako ano bere třípětinová většina)?
Coz je skvely navod jak ziskat nejake uzemi. Staci spravne narysovany euroregion a kdyz se nespletu a vic jak dve tretiny obyvatel toho regionu bude pro „osamostatneni“ a nasledne pro pripojeni … tak jsem ziskal zcela legalne a po evropsku uzemi o asi tak tretinove velikosti toho ktere jsem na zacatku zahrnul do narysovaneho regionu. Skvele.
A ještě tohle:
Češi pod Rakouskem měli zajištěny všechny osobní svobody, vedlo se jim dobře, atd., ale Vídeň se nelibě dívala na jejich snahy o sebeurčení (v tom ale byla stejně důsledná i k Němcům, Maďarům, atd.)
Proto byla úřední řečí němčina a po R-U vyrovnání ještě maďarština v Uhrách, že?
Čeština byla ve vnějším úředním styku zrovnoprávněna v roce 1880, čili kdokoliv měl právo oslovit úřad česky a dostat odpověď česky. Říkalo se tomu Stremayrova jazyková nařízení. A že ve vnitřním úředním styku byla jen němčina – aby ne, když by v tom byl jinak bordel. EU dnes překládá všechno do všech jazyků a stojí to obrovské množství zdrojů, které tehdejší monarchie prostě neměla.
Jedna vec je pravo na sebeurceni pro nekoho kdo o ne usiluje a druhe je vymysleni si nesmyslu a jejich usilovne dotovani. Na jednu stranu EU vyrvava jak bojuje proti nacionalismu a na druhe nacionalismus usilovne podporuje. Jen to holt musi byt nacionalismus, ktery momentalne nema stat.
Vave, co je lepší situace? 1) zachování současných států pod heslem „kdo si co urval je zajištěné“, takže někteří právo na identitu mají a jiní ne. 2) poskytnutí možnosti vytvořit si vlastní státečky všem, kteří chtějí a mají na to, které budou integrované do EU, což jim dostatečně pomůže vypořádat se s věcmi, na které je takový malý nově vznikající státeček většinou dost krátký (obrana, bezpečnost, atd.)
To, k čemu to směřuje, je situace, která je pro člověka velmi přirozená, čili bude moct mít identitu podle toho, co je mu opravdu blízké, která bude zastřešena společným základem, který bude garantem toho, že to, co je mu blízké, vydrží. Je to rozhodně přirozenější, než postimperiální státy, které dnes existují (Británie, Francie, Německo, Itálie, Polsko i Česká republika)
Milý FF
, to já právě nevím, co je lepší.
Ale naprosto vážně a upřímně, z houfu pidistátečků, států a velestátů pod jedním deštníkem nemám vůbec dobrý pocit. Opravdu se snažím vidět to jasno, které vidíš Ty, ale bohužel jsem na to příliš velký skeptik a taky příliš omlácená minulou zkušeností.
No, víš… ono je to těžké, to je konflikt něčeho, čemu se říká v angličtině „mindset“, tedy něco jako „nastavení mysli“. To pak člověk může přinést tisíce racionálních argumentů, ale když to druhá strana tak necítí, těžko to přijme. Pořád se ale divím jedné věci – Češi až moc zapomínají, jakým způsobem přišel jejich stát na svět. Nijak, ale VŮBEC nijak se neliší jejich cesta od toho, oč se dnes snaží Cornwallané, Bretonci, Okcitánci či jiné z těch malých národů, kterým byla hodně potlačena identita a které se snaží, nejprve za pomocí pár intelektuálů, něco oživit a obnovit. Že pro to nemají pochopení Francouzi se dá pochopit, ale že pro takovou snahu nemají pochopení Češi, je pro změnu mimo chápání mé. Nebýt něčeho takového, žádní Češi by tu dnes nebyli.
Jo a ještě něco – nejde vůbec jen o malé národy, třeba Okcitánci jsou obrovskou národnostní menšinou ve Francii, je jich 14-16 milionů (určuje se to těžko, protože francouzská ústava brání tomu, aby byl někdo státem dotazován na národnost), z toho 1,5 milionu mluví okcitánsky, nicméně i mnozí z těch „pofrancouzštělých“ se jako Okcitánci cítí a na Paříž se koukají velmi podezíravě. Ani oni nemají právo na osamostatnění? Právě současný stav, kdy je v EU několik „velkých“ členů je pozůstatkem doby impérií; a sama vidíš, kam to vede, když je několik států, které jsou tak obrovské. Francie by měla mnohem větší pochopení pro malé státy, kdyby se z ní osekala Korsika, Okcitánie, Bretaň, Normandie, Alsasko či Lotrinsko.
K čemu by byla Evropa se několika sty malými státy – to by by zase raný středověk? Myslíš, že několik set lidí se snáz dohodne na společných pravidlech?
„No, víš… ono je to těžké, to je konflikt něčeho, čemu se říká v angličtině „mindset“, tedy něco jako „nastavení mysli“. To pak člověk může přinést tisíce racionálních argumentů, ale když to druhá strana tak necítí, těžko to přijme. “
Tohle ale platí i naopak, že? Takže ani Ty nepřijímáš protiargumenty, protože to tak necítíš.
Srovnávat vznik Československa se vznikem dnešních států není úplně fér. Byl konec jedné epochy, bylo po první světové válce, nesrovnatelná situace. A možná to byla chyba, možná jsem měli zůstat s Rakouskem a Slovensko s Uherskem, kdo ví? Alternativní dějiny ale nemám moc ráda, protože při pohledu zpátky je každý generál nejméně pětihvězdičkový.
Myslím, že první polovina 90. let byla také koncem jedné epochy a začátkem úplně nové. To není argument…
Pak se měly nové státy definovat na začátku 90 let na troskách staré epochy, abychom ctili paralelu. A i tak to kulhá, konec 1. světové války, která byla první skutečně ne-lidská byl větší zlom než přelom let devadesátých. Resp. bylo to skutečně o něčem jiném.
Jenže, když si vzpomenu, jak vznikl český stát, tak nikdy nevím, jakou národnost mám vyplnit. Navíc se pořád nemohu zbavit pocitu, že se Rakousko nemělo rozbíjet.
Víš, v EU začnu věřit až bude evropský parlament skutečným parlamentem, nikoli jen sborem přikyvovačů jmenovaným komisařům bez skutečného zákonodárného vlivu. A pokud by to EU myslela vážně, rozhodně by tlačila spíš na nižší úroveň – rozdělit prostě Evropu na zhruba steně velké (počtem obyvatel) oblasti a z nich volit zástupce do evropských struktur – obešla by třenice nezi státy jako celky a menšiny by se s ní taky spíš identifikovaly. Jenže pak by třeba některý státům neprošly jejich letité výjimky (které jiní nedostanou) či nad kterými se přimhuřují oči a bylo by dusno.
Přesně tak – pořád má pár velkých kluků skoro všechny kuličky a důlky.
Ano? Proč má potom v přepočtu na jednoho obyvatele nejvíce zástupců v EP Malta a nejméně Německo?
Hraje se v EU podle Malty nebo podle Německa?
V EU se hraje především podle toho, jak dobrý je kdo vyjednavač, ostatně i Německo bývá samo v rozporu s Bruselem, kde Brusel si protlačí svou vůli i v případě Německa – jako je například slavný soudní případ C-120-78 „Cassis de Dijon“.
To je právě jen jeden slavný případ.
Honzo, doporučuji Ti nastudovat si, co je to po Lisabonu „Běžná legislativní procedura“. Ano, před LS musel být EP jen konzultován, dnes může smést navrhovanou legislativu ze stolu, takže bezzubý opravdu není. Navíc docela se divím tomu, když někdo nadává EU za neschopnost, která je ale v prvé řadě způsobena tím, že milovníci národních států jí nedají odpovídající pravomoci.
A kdo jsou ti „milovníci národních států“? Nejsou to náhodou parlamenty a vlády těch států? Právě pro tohle by byl logičtější systém těch oblastí – EU by je mohlo podporovat a nešlo by to přes kasy různých Ministerstev pro místní rozvoj a jejich úředníků.
Jiste. Milovnici statu za to muzou. EU si usmyslela ze bude ridit uplne vsechno a nema na to dostatecne pravomoci, tak je naprosto nezbytne ji dostatecne pravomoci dat. Ze zacatku na ukor statu a pak prostrednictvim zakazu a narizeni „pro nase dobro“ na ukor jednotlivcu. Aby mohla zajistit ze se budeme mit vsichni uzasne skvele. Vzdyt kdyz vsichni vsechnem vsechno dame, tak vsichni dohromady budeme mit dost. Továrny na kůže, peníze na boty a do vlasů růže a nový kalhoty a olej na stroje a stroje na práci a práci bez boje, po práci legraci a slunce dost a dost pro staré, pro děti a děti pro radost a radost pro děti.
Co takhle kdyby se aspon jednou, kdyz EU zjisti, ze nema dostatecne pravomoci proste a jednoduse rozhodla, ze se do toho proste nebude cpat?
Jo a co do rozdělení na stejné jednotky – EU to pokradmu dělá, například svou dotační politikou na fondy rozvoje. Strukturální fondy se vůbec neprojednávají s členskými státy, ale s kraji, které jsou udělané tak, aby byly statisticky srovnatelné. Jenže to je právě to, co v ČR lidé moc nechápou – EU má jen tolik moci, kolik jí dají vlády členských států. No a ty samozřejmě z odevzdávání pravomocí ne ani tak nahoru, jako spíš dolů, moc velkou radost zpravidla nemají. Nebýt EU, byla by v ČR mnohem větší centralizace rozhodování, než je dnes. To právě EU tlačila na to, aby stát dal víc moci krajům, jinak by se na to Praha samozřejmě z vysoka vybodla.
Ty strukturální fondy – to je to jak na tramvajích svítí bilbórd „Pořízeno z fondů EU“, který stál x peněz? Nebo když u nás opravovali most a po dokončení na něj MUSEL přijít cedule nařízeného typu a velikosti o penězích z EU, která stála nezanedbatelnou část nákladů na opravu?
Holt, něco za něco. Když nějaká firma sponzoruje zvířetnický coursing, také si dává záležet na tom, aby byla vidět. Stejným principem když si zajedeš na Podkarpatskou Rus, tak v Solotvině je český kostel, kde je pamětní cedule ukazující nejen, že kostel dal postavit český stát, ale i který konkrétní politik (ministr) se tam o to zasadil a kolik do toho český stát dal.
Ale FF!!!! Přece EU nic neprodukuje sama od sebe! Když firma sponzoruje, když český stát sponzoruje, tak dává ze svého, ale EU nám dává peníze, které jsme jí dali. Na to netřeba pamětních cedulí!
ČR není čistý plátce do rozpočtu EU, to ani náhodou. Kromě toho peníze, které český stát vydává přímo, jsou tak ohrožené korupcí, jako evropské peníze ne – takže v konečném důsledku se víc peněz dostane na dotyčné stavby.
Vím, že nejsme čistý plátce. Ale je to absurdní, to by na každé škole u nás mohlo stát, že je ze státního rozpočtu. A zajímalo by mě, kolik je z každé koruny v čistém přerozděleno, kolik z ní padne právě na provoz EU.
http://eur-lex.europa.eu/budget/www/index-cs.htm Tady to je.
Tak ted jsi me Finrode malem zabil!
Jen nevim jestli by soudni lekar spravne odhalil, ze jsem se umlatil smichy a nenutil policajty resit zahadu zamceneho pokoje.
Vhodnym narysovanim hranic tech oblasti dosahnete prakticky jakehokoli pozadovaneho vysledku.
Cornwall na mě působil jako pokračování kraje Finisterre v Bretani. Stejné moře, stejné útesy, hlodáš, vřes, rackové… Stejně krásný, ale chudý kraj… Ale zatímco Wales je jednoznačně i dnes dvojjazyčný, v Bretani na to alespoň upozorňovali, že mají svůj starý jazyk… , tak v Cornwallu jsme si ničeho „neanglického“ nevšimli…
Jaký má význam, resp. čeho je symbol ten bílý kříž v černém poli ? Chtěl jsem se na to zeptat i u ostatních vlajek, ale napadlo mně to vždy pozdě.
Je to kříž svatého Pirana, který je nejvýznamnějším cornwallským svatým. Je patronem cínových horníků; ta vlajka symbolizuje právě roztavený cín v černé rudě.
Děkuju.
Když je co dát do pusy, pak se národní obrození dělá lépe. Když tomu tak není, pak je to, jak bylo řečeno dlouhá a trnitá cesta. Snad po ní půjdou úspěšně. Díky za další moc zajímavý díl seriálu.
This is a test. Soucty na ochranu prijmu mi server neprijima uz asi hodinu a pul.
Tak to se omlouvam, zavada zrejme nebyla na mem prijimaci. MMCH, to je treti pokus pod tento clanek a ctyri nepodarene pokusy pod Venclicka. Hlavne ze to zas jede.